Rozhlas: Porovnání verzí

Přidáno 606 bajtů ,  před 1 rokem
Přidány a upraveny vnitřní odkazy
(zdroj?)
(Přidány a upraveny vnitřní odkazy)
'''Rozhlas''' je [[Telekomunikace|telekomunikační]] zařízení pro jednosměrný přenos [[zvuk]]u na dálku. Hovorově se rozhlas označuje slovem '''rádio''' (z [[latina|lat.]] ''radius'', paprsek a ''radiatio'', záření). Obvykle jako [[přenosové médium]] slouží [[Rádiové vlny|radiovérádiové vlny]] ([[elektromagnetické záření]]), jak z pozemních, tak satelitních vysílačů, ale používalo se i kovové vedení ([[rozhlas po drátě]], [[místní rozhlas]]) a v poslední době se rozhlas šíří i pomocí [[internet]]u.
 
Spojením rádiový či [[rozhlasový přijímač]] se obvykle označuje technické zařízení pro přijímání informací, kdežto vysílání samo se označuje slovem rozhlas.
== Princip ==
[[Soubor:Port ackerman 036 v172.jpg|náhled|[[George W. Ackerman]]: Farmářská rodina poslouchá rádio, Ingham County, Michigan, 1930]]
Přenášený akustický (zvukový) signál je tvořen z poměrně nízkých kmitočtů (zhruba 30 Hz - 15 kHz), které by se jako [[elektromagnetické vlny]] nedaly vysílat a šířit. Proto se zvukový signál [[modulace|moduluje]] na podstatně vyšší kmitočty tzv. [[Nosná vlna|nosné vlny]]. Pro rozhlasové vysílání se nejčastěji užívaly kmitočty v pásmu [[Dlouhé vlny|dlouhých vln]] (30 - 300 kHz, [[vlnová délka ]]), [[Střední vlny|středních vln]] (300 kHz - 3 MHz) a [[Krátké vlny|krátkých vln]] (3 MHz - 30 MHz), které se z vysílací [[Anténa|antény]] šíří prostorem. Na těchto pásmech se užívá [[amplitudová modulace]], při níž se podle zvukového signálu mění amplituda (rozkmit) nosné vlny. [[Dlouhé vlny]] se šíří na velké vzdálenosti, vyžadují však velmi rozměrné a vysoké vysílací antény a velké vysílací výkony. Do pásma dlouhých vln se také vejde malý počet vysílačů[[vysílač]]ů, které se i na velkou vzdálenost mohou rušit. [[Střední vlny]] se šíří do vzdálenosti tisíců kilometrů a do pásma se vejde mnohem větší počet vysílačů, vysílací anténa i výkon však musí být poměrně vysoké. Střední vlny byly nejběžnějším pásmem pro příjem rozhlasu až do [[1960–1969|60. let]] [[20. století]]. Šíření [[Krátké vlny|krátkých vln]] je složitější, protože se šíří jak tzv. přímou, tak také odraženou vlnou od vrstev [[Stratosféra|stratosféry]]. Antény i výkony mohou být poměrně malé, šíření však více závisí také na počasí. Pro rozhlasové vysílání jsou na krátkých vlnách vyhrazena oddělená [[Frekvenční pásmo|pásma]], která se zpravidla označují délkou vlny: 10 m (30 MHz), 15 m (20 MHz), 20 m (15 MHz), 30 m (10 MHz) nebo 40 m (7 MHz), případně i 80 a 160 m.
 
Od poloviny 20. století se těžiště rozhlasového vysílání přesunulo na [[velmi krátké vlny]] (VKV, 30 - 300 MHz), případně [[ultrakrátkéultra krátké vlny]] (UKV, 300 MHz - 3 GHz), které vystačí s malými anténami a vysílacími výkony, šíří se však také jen do malých vzdáleností (až stovky [[Kilometr|km]]). Do pásma se však vejde daleko více stanic, které mohou používat širší vysílací pásmo a tzv. [[frekvenční modulace|frekvenční modulaci]], při níž se podle zvukového signálu mění frekvence vysílače. Další výhodou frekvenční modulace je možnost účinného potlačení poruch a podstatně lepší kvalita přijímaného signálu. V [[21. století]] se také rozšířilo [[Satelitní televize|družicové vysílání]] na velmi vysokých frekvencích, s vysílací anténou na [[umělá družice|umělé družici]] [[Země]]. Vysílání může používat klasickou frekvenční modulaci, ale také modulaci digitální (ADR, [[DVB-S]]). Digitální modulaci mohou používat i pozemní digitální vysílače, ať už podle standardu [[Digital Audio Broadcasting|DAB]] nebo [[DVB-T]].
 
Území, na kterém má být možnost vysílání přijímat, je pokryto signálem, vysílaným rozhlasovými vysílači. Na shodném území obvykle současně vysílá více rozhlasových stanic, je tedy nutné jednotlivým vysíláním přidělit různé kmitočty ([[frekvence]]) nosných vln. Přidělená frekvence se nazývá '''kmitočet''', nebo také '''kanál''' a vzhledem k nutnosti koordinace a zamezení vzájemného rušení jsou kanály přidělovány centrální autoritou. Tou je v České republice [http://www.ctu.cz Český telekomunikační úřad]. Ten také stanovuje výkon, anténní systém a další parametry vysílače.
 
== Rozhlasové stanice ==
V České republice je ze zákona šířeno rozhlasové vysílání především formou [[Veřejnoprávní médium|veřejnoprávní služby]]. Tuto veřejnou funkci zajišťuje [[Český rozhlas]], Vinohradská 12, [[Praha 2]] (tradiční a legendární sídlo Českého rozhlasu se nachází jen malý kousek nad budovou Národního muzea. Podobně i televizní vysílání, které zajišťuje ze zákona [[Česká televize]], je také šířeno jako veřejnoprávní služba pro všechny občany ČR. Česká televize sídlí na [[Kavčí hory|Kavčích horách]] v [[Praha 4|Praze 4]] na Pankráci.
 
V počátcích rozhlasového vysílání a v dobách [[doba totalityTotalitarismus|dobách totality]] měl stát [[monopol]] na rozhlasové vysílání. Později byl tento monopol uvolněn a při splnění stanovených podmínek může kdokoli dostat [[licence|licenci]] na rozhlasové vysílání. Současně s licencí je nově vzniklé stanici přidělen [[vysílací kmitočet]] a povolený výkon pro šíření vysílání.
 
V [[Česko|Česku]] vysílá velká řada (většinou soukromých) rozhlasových stanic resp. malých rádií. Naprostá většina z nich však působí pouze regionálně (např. [[Hitrádio Vysočina]], [[Radio Blaník]], [[Rádio Orlicko]] nebo [[Radio Relax]]). Několik soukromých stanic má přidělenu licenci na celoplošné vysílání. Kromě řady soukromých stanic (např. [[Rádio Impuls]], [[Frekvence 1]] či [[Evropa 2]]) vysílají na území ČR i veřejnoprávní subjekty - domácí [[Český rozhlas]] a francouzské [[RFI]] (Radio France Internationale), kterému Rada pro rozhlasové a televizní vysílání udělila licenci do roku 2025.<ref>{{Citace elektronické monografie
| url = http://www.rrtv.cz/cz/files/press/TZ_08_13.pdf
| strany = 1
}}</ref> Do [[31. leden|31. ledna]] [[2006]] provozovala vysílání pro Českou republiku také [[Velká Británie (ostrov)|britská]] [[BBC World Service]].<ref>{{Citace elektronické [[monografie]]
| titul = BBC ukončila vysílání publicistiky v češtině
| vydavatel = BBC Czech
}}</ref>
 
Zvláštním druhem je [[Radio Proglas]], což je nezisková [[Křesťanství|křesťanská]] stanice.
 
== Historie ==
=== Historie rozhlasové technologie ===
* [[1873]] - [[James Clerk Maxwell]] [[matematika|matematicky]] popsal princip šíření elektromagnetických vln
* [[1876]] - [[Heinrich Rudolf Hertz]] poprvé dokázal existenci těchto vln a zkonstruoval předchůdce dnešní [[dipól]]ovéDipólová anténa|dipólové antény]]
* [[1893]] - [[Nikola Tesla]] předvádí první veřejnou demonstraci rádia a radiového spojení
* [[1895]] - [[Alexandr Stěpanovič Popov]] zkonstruoval první bezdrátovou [[telegrafTelegrafie|telegrafickou]]ickou stanici za využití hromosvodu[[hromosvod]]u jako [[anténa|antény]]
* [[1896]] - [[Guglielmo Marchese Marconi]] telegrafuje na vzdálenost přes tři kilometry za použití dodnes používaného čtvrtvlnného unipólu (využil [[uzemnění]])
* [[1906]] - [[Valdemar Poulsen]] vyvinul [[Telegrafie|telegraf]] pomocí netlumených kmitů, který vysílal [[Morseova abeceda|morseovku]] na určité frekvenci a byl již teoreticky schopen přenášet řeč
* [[1907]] - [[Quirino Majorana]] uskutečnil první „hovor“ (na vzdálenost 75km)
* [[1910]] - [[Lee de Forest]] snímá zvuk opery [[Carmen]] a přenáší jej rozhlasově
* 20. a 30. léta - snadné zhotovení [[Rozhlasový přijímač|rozhlasového přijímače]], tzv. [[krystalka|krystalky]], učinilo tuto technologii široce dostupnou a [[elektronka|elektronky]] umožnily prakticky libovolné zesílení přijímaného signálu.
 
=== Historie rozhlasového vysílání ve světě ===
* [[1910]] - první rozhlasový přenos z Metropolitní opery v [[New YorkuYork]]u
* [[1920]] - rozhlas vysílá výsledky amerických prezidentských voleb
* [[1922]] - v [[Anglie|Anglii]] zahájeno pravidelné rozhlasové vysílání [[BBC]]
* [[1923]] - ve [[Kbely|Kbelích]] dne [[18. květen|18. května]] začíná vysílat český rozhlas „[[Český rozhlas Radiožurnál|Radiojournal]]“
* [[1936]] - První přenos při [[Olympijské hry|olympijských hrách]] pořádaných [[Nacistické Německo|nacistickým Německem]]
 
=== Rozhlas v českých zemích ===
[[Soubor:Hlasatelna brněnského rozhlasu.gif|náhled|Hlasatelna brněnského rozhlasu v roce 1928]]
Po složitých počátcích vysílání [[Český rozhlas|českého rozhlasu]] z&nbsp;vysílače ve Kbelích se studio několikrát stěhovalo a potýkalo s&nbsp;obtížnou finanční situací. Roku [[1925]] vstoupil do společnosti Radiojournal stát, navýšil základní jmění a umožnil další rozšíření programové nabídky ([[zpravodajství]], [[hudba]], umělecký program, [[divadelní představení]], vysílání pro děti). Reportáž z&nbsp;[[Všesokolský_slet#VII. všesokolský slet_slet_1920|VII. všesokolského sletu]], která zprostředkovala posluchačům účast na významné události, získala rozhlasu velkou popularitu. [[3. říjen|3. října]] [[1926]] český rozhlas vysílal první fotbalovou reportáž v [[Evropa|Evropě]] (fotbalové utkání [[SK Slavia Praha|Slavie]] a Hungarie). V&nbsp;témže roce zahájil český rozhlas simultánní vysílání stejného programu z&nbsp;více vysílačů.
 
Ve 30. letech se už jednalo o vlivnou, dobře zavedenou instituci, která měla u veřejnosti autoritu. Do rozhlasu přicházeli noví lidé s odbornou kvalifikací i inovativními nápady. Tzv. brněnská škola experimentovala s vysíláním ze záznamu a montážemi. Rozhlas zařadil do vysílání vzdělávací pásma a školské vysílání.
V roce [[1939]], po obsazení [[nacismus|nacisty]], přišla tvrdá [[cenzura]], která skončila až roku [[1945]]. Po válce rozhlas nějaký čas sloužil místo pošty a pomáhal při komunikaci, zavedena zpravodajská redakce.
 
Před rokem [[1989]] vysílalo do [[Komunistický režim v Československu|komunistického Československa]] několik západních rozhlasových stanic, z nichž nejvýznamnější byly [[Svobodná Evropa|Rádio Svobodná Evropa]], [[Hlas Ameriky]] nebo [[BBC]], které byly pro řadu občanů zdrojem [[cenzura|necenzurovaných]] informací. Z tohoto důvodu byl také signál Rádia Svobodná Evropa rušen rušičkami, vysílání BBC nebylo (až na malé výjimky) rušeno. Roku [[1959]] bylo spuštěno FM vysílání, v 60. letech nastalo jisté uvolnění cenzury a začalo [[Stereo|stereofonní vysílání]].
 
V [[Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa|srpnu 1968]], během invaze vojsk [[Varšavská smlouva|Varšavské smlouvy]], bylo před rozhlasem zabito 15 lidí. Rozhlas se aktivně snažil informovat a vyzýval národ k nenásilnému odporu. [[Sovětský svaz|Sovětským]] okupantům se nepodařilo zamezit svobodnému vysílání Československého rozhlasu. Čs.rozhlas sehrál v prvních týdnech okupace významnou roli v odporu k okupaci. Následné tvrdé roky [[normalizace]] znamenaly odchod několika stovek zaměstnanců ČsRo.
 
Rozhlas sehrál svou roli i při [[Sametová revoluce|sametové revoluci]]. Od 90. let poměrně uvolňování, v roce [[1992]] vstup soukromých rádií do éteru.
 
== Původ slova ==
Slovo rozhlas je velmi mladé. Vzniklo až v roce 1924, kdy Radiojournal vypsal soutěž na české pojmenování rádia. Slovo rozhlas použil poprvé [[redaktor]] [[Národní listy|Národních listů]] ve svém článku.{{zdroj?}} Do té doby se používal termín '''radiožurnál'''.
 
== Související články ==
195

editací