Ekumenismus: Porovnání verzí

Dlouho odmítavý postoj katolické církve změnil papež [[Jan XXIII.]] založením [[Papežská rada pro jednotu křesťanů|Sekretariátu pro jednotu křesťanů]] ([[1960]]), který pak začal vést různá jednání. Na [[Druhý vatikánský koncil|Druhém vatikánském koncilu]] byly přijaty dokumenty [[Unitatis redintegratio|o ekumenismu]] ([[1964]]) a [[Dignitatis humanae|o náboženské svobodě]] ([[1965]]). Katolická církev se sice nevzdala svého nároku být církví všeobecnou čili katolickou, zároveň však přestala označovat věřící jiných křesťanských církví jako [[heretik]]y, omluvila se za křivdy, které v souvislosti s rozdělením napáchali někteří její členové, a vyzvala k široké spolupráci. Papež [[Pavel VI.]] s [[Seznam konstantinopolských patriarchů|konstantinopolským patriarchou]] [[Athenagoras I.|AthenagorouAthenagorasem I.]] zrušili roku [[1965]] vzájemné vyloučení z církve z roku [[1054]] a katolická církev se stala pozorovatelem ve Světové radě církví.<ref>''Wörterbuch der Kirchengeschichte'', 1982, str. 432. </ref> Roku [[1999]] se zástupci katolické církve a luterských církví dohodli na společném stanovisku v otázce ospravedlnění,<ref>[http://www.vatican.va/roman_curia/pontifical_councils/chrstuni/documents/rc_pc_chrstuni_doc_31101999_cath-luth-joint-declaration_en.html Joint Declaration on the Doctrine of Justification]