Verze z 5. 10. 2017, 07:29 editovat JAnDbot (diskuse \| příspěvky) Roboti 1 711 609 editací m Robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 26. 4. 2018, 17:27 editovat zrušit editaci Petr Kinšt (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé, Patroláři 60 957 editací Odkazy, +Vejprty Přejít na další porovnání →
Řádek 1: {{Neověřeno}}{{Různé významy\|tento=obecném historickém titulu hornických měst\|druhý=obci (bývalém městě) u [[Rýmařov]]a v [[Moravskoslezský kraj\|Moravskoslezském kraji]]\|stránka=Horní Město}} [[Soubor:Kutna hora historicky plan.jpg\|náhled\|Půdorys Kutné hory – výřez historické mapy]] '''Horní město''' je obecné historické označení [[město\|měst]] vzniklých v místech těžby drahých kovů. Horní města podléhala přímo [[panovník]]ovi, neboť [[výnos]]y z těžby drahých kovů byly jeho hlavním příjmem. Jednalo se tedy o specifickou variantu [[královské město\|královských měst]]. Horní města podléhala přímo [[panovník]]ovi, neboť [[výnos]]y z těžby drahých kovů byly jeho hlavním [[příjem\|příjmem]]. Jednalo se tedy o specifickou variantu [[královské město\|královských měst]]. Horní města měla, a některá z nich doposud mají, specifický [[urbanismus]]. Často totiž nebyla vysazována na pravidelném rastru ulic s čtvercovým či obdéným [[náměstí]]m, ale podél cest k jednotlivým [[štola\|štolám]], takže působí dojmem [[rostlé sídlo\|rostlých sídel]]. Jejich půdorys je proto dnes někdy mylně chápán jako poněkud chaoticky utvářený. Příkladem je [[půdorys]] [[Kutná Hora\|Kutné Hory]]. V bývalých horních městech jsou často dochovány velmi náročně řešené [[měšťanský dům\|měšťanské domy]], například [[Kamenný dům v Kutné Hoře]], velice nákladně vybavené [[radnice]], [[kostel]]y atp. Nejvýznamnějším horním městem Čech byla Kutná Hora, do jehož [[Vlašský dvůr\|Vlašského dvora]] byla po [[mincovní reforma\|mincovní reformě]] [[Václav II.\|Václava II.]] soustředěna veškerá [[ražba mincí]]. Údajně nejstarším horním městem byla [[Jihlava]]. Velmi důležitou roli hrály i [[rudné doly na Příbramsku\|rudné doly v Příbrami]] ze 14. století, kde se těžilo především [[stříbro]] a [[olovo]]. Bývalá horní města lze často dodnes identifikovat podle jejich názvu. Zpravidla se v něm objevuje slovo ''hora'' ([[Kutná Hora]], [[Hora Svatého Šebestiána]], [[Hora Svaté Kateřiny]]) či ''hory'' ([[Zlaté Hory]], [[Stříbrné Hory]], [[Kašperské Hory]], [[Hory Matky Boží]]), případně ''horní'' ([[Horní Slavkov]], [[Horní Blatná]], [[Horní Město]]). V tomto případě je však nutné odlišit města a obce, která jsou „horní“ pouze svou polohou, například [[Horní Planá]], [[Horní Stropnice]]. V těchto případech je ovšem [[adjektivum]] „horní“ téměř vždy mladším rozlišovacím doplňkem původního jednoslovného názvu. Těžbu drahých kovů může název vyjadřovat i jinak ([[Stříbro]], [[Zlaté Hory]], [[Stříbrné Hory]]) Velice často identifikují bývalá horní města zkřížená ~~[[kladívko\|~~kladívka]] v [[~~městský~~Městská ~~znak~~heraldika\|městském znaku]] (např. [[Rudolfov]]), případně i [[heraldické figury\|heraldická figura]] nerostné suroviny (např. měsíc jako symbol stříbra v tzv. velkém znaku [[České Budějovice\|Českých Budějovic]] z roku 1648, které se zde těžilo od 13.–14. století). Naopak příkladem bývalého horního města, které neidentifikuje název ani znak je například [[Jílové u Prahy]] či [[Jihlava]]. [[Soubor:Znak Českých Budějovic z roku 1648.jpg\|náhled~~\|upright 0,5~~\|Zkřížená kladívka a srpek měsíce (pod ochranným andělem) ve znaku Českých Budějovic z roku 1648 (s obměnami používaným do roku 1965)]] == Horní města v Čechách == * [[Abertamy]] Řádek 51 ⟶ 52: * [[Staré Město (okres Šumperk)\|Staré Město pod Sněžníkem]] * [[Stříbro]] * [[Vejprty]] * [[Výsluní]] * [[Vodňany]]

Horní město: Porovnání verzí