Horní město: Porovnání verzí

Odebráno 18 bajtů ,  před 4 lety
Odkazy, +Vejprty
m (Robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy)
(Odkazy, +Vejprty)
{{Neověřeno}}{{Různé významy|tento=obecném historickém titulu hornických měst|druhý=obci (bývalém městě) u [[Rýmařov]]a v [[Moravskoslezský kraj|Moravskoslezském kraji]]|stránka=Horní Město}}
[[Soubor:Kutna hora historicky plan.jpg|náhled|Půdorys Kutné hory – výřez historické mapy]]
'''Horní město''' je obecné historické označení [[město|měst]] vzniklých v místech těžby drahých kovů. Horní města podléhala přímo [[panovník]]ovi, neboť [[výnos]]y z těžby drahých kovů byly jeho hlavním příjmem. Jednalo se tedy o specifickou variantu [[královské město|královských měst]].
 
Horní města podléhala přímo [[panovník]]ovi, neboť [[výnos]]y z těžby drahých kovů byly jeho hlavním [[příjem|příjmem]]. Jednalo se tedy o specifickou variantu [[královské město|královských měst]].
 
Horní města měla, a některá z nich doposud mají, specifický [[urbanismus]]. Často totiž nebyla vysazována na pravidelném rastru ulic s čtvercovým či obdéným [[náměstí]]m, ale podél cest k jednotlivým [[štola|štolám]], takže působí dojmem [[rostlé sídlo|rostlých sídel]]. Jejich půdorys je proto dnes někdy mylně chápán jako poněkud chaoticky utvářený. Příkladem je [[půdorys]] [[Kutná Hora|Kutné Hory]]. V bývalých horních městech jsou často dochovány velmi náročně řešené [[měšťanský dům|měšťanské domy]], například [[Kamenný dům v Kutné Hoře]], velice nákladně vybavené [[radnice]], [[kostel]]y atp.
 
Nejvýznamnějším horním městem Čech byla Kutná Hora, do jehož [[Vlašský dvůr|Vlašského dvora]] byla po [[mincovní reforma|mincovní reformě]] [[Václav II.|Václava II.]] soustředěna veškerá [[ražba mincí]]. Údajně nejstarším horním městem byla [[Jihlava]]. Velmi důležitou roli hrály i [[rudné doly na Příbramsku|rudné doly v Příbrami]] ze 14. století, kde se těžilo především [[stříbro]] a [[olovo]].
 
Bývalá horní města lze často dodnes identifikovat podle jejich názvu. Zpravidla se v něm objevuje slovo ''hora'' ([[Kutná Hora]], [[Hora Svatého Šebestiána]], [[Hora Svaté Kateřiny]]) či ''hory'' ([[Zlaté Hory]], [[Stříbrné Hory]], [[Kašperské Hory]], [[Hory Matky Boží]]), případně ''horní'' ([[Horní Slavkov]], [[Horní Blatná]], [[Horní Město]]). V tomto případě je však nutné odlišit města a obce, která jsou „horní“ pouze svou polohou, například [[Horní Planá]], [[Horní Stropnice]]. V těchto případech je ovšem [[adjektivum]] „horní“ téměř vždy mladším rozlišovacím doplňkem původního jednoslovného názvu. Těžbu drahých kovů může název vyjadřovat i jinak ([[Stříbro]], [[Zlaté Hory]], [[Stříbrné Hory]])
 
Velice často identifikují bývalá horní města zkřížená [[kladívko|kladívka]] v [[městskýMěstská znakheraldika|městském znaku]] (např. [[Rudolfov]]), případně i [[heraldické figury|heraldická figura]] nerostné suroviny (např. měsíc jako symbol stříbra v tzv. velkém znaku [[České Budějovice|Českých Budějovic]] z roku 1648, které se zde těžilo od 13.–14. století). Naopak příkladem bývalého horního města, které neidentifikuje název ani znak je například [[Jílové u Prahy]] či [[Jihlava]].
 
[[Soubor:Znak Českých Budějovic z roku 1648.jpg|náhled|upright 0,5|Zkřížená kladívka a srpek měsíce (pod ochranným andělem) ve znaku Českých Budějovic z roku 1648 (s obměnami používaným do roku 1965)]]
 
== Horní města v Čechách ==
* [[Abertamy]]
* [[Staré Město (okres Šumperk)|Staré Město pod Sněžníkem]]
* [[Stříbro]]
* [[Vejprty]]
* [[Výsluní]]
* [[Vodňany]]