Filip Sattler: Porovnání verzí

| místo narození = [[Wenns ]] <br />{{Vlajka a název|Habsburská monarchie}}

| místo úmrtí = [[Olomouc]] <br /> {{Vlajka a název|MoravskéHabsburská markrabstvímonarchie}}

'''Filip Sattler''', ''nebo'' '''Sadler''' ([[20. duben|20. dubna]] [[1695]] [[Wenns]] – [[22. květen|20. května]] [[1738]] [[Olomouc]]<ref name="matrikaZ">[http://vademecum.archives.cz/vademecum/permalink?xid=be97e5d4-f13c-102f-8255-0050568c0263&scan=258 Matriční záznam o úmrtí a pohřbu] farnosti při kostele sv. Mořice v Olomouci </ref>) byl pozdně [[baroko|barokní]] sochař, který byl činný především na [[okres Olomouc|Olomoucku]] v [[18. století]]. Narodil se jako sedmé a poslední dítě v rodině sochaře [[Klemens Sattler|Klemense Sattlera]] a [[Marie Koll von Ried]] ve městě [[Wenns|Wensu]]u v [[Tyrolsko|Tyrolsku]]. O osudech jeho pěti sester a jednoho bratra není nic známo.

První písemná zmínka po této dlouhé odmlce pochází ze [[17. února [[1721]], kdy se oženil s Annou Marii Beckovou, dcerou znojemského radního [[Ferdinand Beck|Ferdinanda Becka]]. Oddáni byli v [[Kostel svatého Mořice (Olomouc)|kostele sv. Mořice]] v Olomouci. Měsíc po svatbě dne [[24. březen|24. března]] [[1721]] se FillipFilip Sattler stává mistrem. O dva roky později [[1723]] získává městské právo a den na to kupuje dům čp. 509 U zlaté růže v někdejší Bernardínské, dnes Slovanské ulici, za cenu 800 zlatých.

*'''Figury andělů na oltáři svaté Pavlíny v kostele svatého Mořice''' -– rok [[1719]]. Toto dílo je uváděné jako jeho první doložená práce. Vytvářel ji dle kresebných návrhů [[Václav Render|Václava Rendera]].

*'''Sochařská výzdoba supraporty vstupního portálu někdejšího kapitulního domu č. 514 v České ulici''' -– 20 léta [[18. století|18. stol]]. Původně byla umístěna na bývalém objektu kapituly v dnešní ulici 8. května v Olomouci. Dnes se nachází ve sbírkách olomouckého [[Vlastivědné muzeum v Olomouci|Vlastivědného muzea]]. Stavbu poškodil v roce [[1709]] požár proto byl postaven nový dům s barokním vstupním portálem se supraportou.

*'''Výzdoba jezuitského chrámu Panny Marie Sněžné''' -– kolem roku [[1720]]. Tady spolupracoval s Rendrem, Thomasbergerem a [[Jan Sturmer|Sturmerem]]. Byla to pro něj velká zkušenost, neboť jej obeznámila jak s poměry v cechu, tak především s uměleckým vkusem olomouckých objednavatelů.

*'''Socha Merkura''' -– rok [[1727]]. Socha stojí ve vrcholu [[Merkurova kašna|Merkurovy kašny]] v Olomouci.

*'''Výzdoba kaple Božího Těla''' -– rok [[1728]]. Kaple se nachází v jezuitském univerzitním komplexu mezi novostavbou budovy školy a [[Konvikt|konviktem]]. Sochařská výzdoba kaple je provedena částečně ve štuku a částečně v pískovci. Je soustředěna na hlavní oltář, dva boční oltáře a výzdobu okenních výklenků. Po stranách hlavního oltáře stojí nadživotní sochy dvou křesťanských ctností- Lásky a Naděje. Ve vrcholu oltářního nástavce je umístěna sedící alegorická postava Víry, obklopena putty. Na výzdobě Sattler využívá poznatku od Fontany. Je to především v plastickém pojetí figur a zapojuje zde také působení světla. Sattlerův projev je však hmotnější a vyniká velkou lyričností a vroucností výrazu. Toto dílo je považováno za vrchol jeho tvorby.

*'''Výzdoba Varhanní skříně''' -– rok [[1729]]. Umístěná je v kostele sv. Mořice v Olomouci. Monumentální stavba dřevěné skříně je vedena po celé stěně hudebního kůru. Vybudovaná je na zprohýbaném půdorysu. Pro sochařskou výzdobu varhan oslovil [[probošt]] [[František Řehoř Giannini| F. Ř. Giannini]] sochaře Sattlera. Jedná se o dvě figury vzrostlých andělů stojících na koutových nástavcích architektury varhan. Sattler však výzdobu nedokončil neboť zemřel. Dokončení sochařské výzdoby a řezbářských detailů se ujal jeho tovaryš [[Jan Antonín Richter]].

*'''Socha Krista a čtyř evangelistů''' -– [[Kostel Neposkvrněného početí Panny Marie (Uherský Brod)|Kostel Neposkvrněného početí Panny Marie]] v [[Uherský Brod|Uherském Brodě]]

*'''Reliéfní medailony v prvním patře sloupu Nejsvětější Trojice''' -– v roce [[1732]]. Olomouc

*'''Socha Panny Marie Bolestné''' -– rok [[1732]]. Sochu najdeme v [[Hranice (okres Přerov)|Hranicích na Moravě]]. Figura je zachycena v kontrapostním postoji, tělo je mírně esovitě natočené, hlava se zaklání a směřuje vzhůru. V Mariině výrazu je patrný žal nad ztrátou syna.

*'''Socha sv. Floriana''' -– rok [[1733]]. Umístěna na sousoší tohoto světce na návsi v [[Dub nad Moravou|Dubu nad Moravou]]

*'''Socha Jupitera''' -– [[1734]]-–[[1735]]. Umístěna na [[Jupiterova kašna|Jupiterově kašně]] v Olomouci.

*'''Socha Immaculaty''' -– [[1738]]. Tato socha byla součástí rozsáhlého souboru sedmnácti soch kapucínskýh světců, které zdobily průčelí Kapucínské Lorety ve [[Fulnek|Fulneku]]u. Po zrušení Lorety v důsledku josefínských náboženských reforem měly tyto sochy různý osud. Do dnesDodnes se zachovaly jen dvě- – '''socha Immaculaty a socha sv. Felixe z Cantelice''', která byla přenesena na [[mariánský sloup]] do [[Odry|Oder]].

*'''Socha sv. Felixe z Cantelice''' -– dnes stojí u kapličky ve [[Větřkovice|Větřkovicích]].

* [[Kostel svatého Michala (Olomouc)|Olomouc, kostel sv. Michala]] -– sochy na oltáři, dnes zčásti v Arcidiecézním muzeu (viz např. [http://www.olmuart.cz/?detail=50 Archanděl Michael], c. 1730)

* [[Kostel svatého Mořice (Olomouc)|Olomouc, kostel sv. Mořice]] -– sochy na oltáři sv. Pavlíny, tovaryšská práce; výzdoba varhan ([[1730]])

* [[Olomouc]], kaple Božího Těla -– figurální výzdoba, Sattlerovo vrcholné dílo

* [[Merkurova kašna|Olomouc, Merkurova kašna]] -– figurální výzdoba

* [[Jupiterova kašna|Olomouc, Jupiterova kašna]] -– socha Jupitera ([[1734]]-–[[1735]])

* [[Sloup Nejsvětější Trojice (Olomouc)|Olomouc, Sloup Nejsvětější Trojice]] -– šest reliéfů s polopostavami [[apoštol]]ů na kamenném plášti prvního patra<ref>[http://www.kraj.cz/encyklopedie/objekty1.phtml?id=22089 http://www.kraj.cz/encyklopedie/objekty1.phtml?id=22089]</ref>

* [[Šternberk]], kostel sv. Trojice -– oltář ([[1734]])

* [[Šternberk]], farní kostel -– oltář Panny Marie Pomocné v boční kapli