Marie Curie-Skłodowská: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m Verze 16020665 uživatele 81.19.12.182 (diskuse) zrušena, vandal
značka: vrácení zpět
blbost
Řádek 112:
V roce 1910 uspěla v izolování radia a definovala mezinárodní jednotku pro radioaktivní emise, kterou pojmenovala [[curie]] se značkou Ci. Přesto ji v roce 1911 francouzská Akademie věd nepřijala do svých řad jako členku a místo toho s rozdílem jednoho či dvou hlasů zvolila [[Édouard Branly|Édouarda Branlyho]], vynálezce, který pomáhal [[Guglielmo Marconi|Guglielmovi Marconimu]] s vynálezem bezdrátového telegrafu – radiotelegrafie. První ženskou členkou Akademie se tak stala až roku 1962 studentka Marie Curie, Marguerite Perey.
 
Přes Mariin věhlas vědkyně pracující pro Francii se mezi veřejností vyskytovaly xenofobní hlasy, stejně agresivní jako ty, které vedly ke [[Dreyfusova aféra|Dreyfusově aféře]], které byly navíc přiživovány spekulacemi o Mariině židovském původu či dokonce víře. Během hlasování o přijetí do Akademie věd byla pravicovým křídlem tisku kritizována pro svůj nefrancouzský původ a [[ateismus]]. Její dcera se později zmiňovala o pokrytectví veřejnosti ve Francii, pro kterou byla Curie obyčejná cizinka nehodná uznání a poct, avšak která byla rozhlašována jako francouzská hrdinka kdykoliv se jí dostalo pocty zahraniční, jako například Nobelovy ceny.
 
V roce 1911 byl odhalen Mariin románek s ženatým fyzikem [[Paul Langevin|Paulem Langevinem]], bývalým Pierrovým studentem, který trval zhruba od roku 1910 a který byl vynesen Curiinými oponenty jako velký mediální skandál. Samotná Marie, tehdy již ve středním věku a o pět let starší než Langevin, byla novináři předhazována jako záletná cizinecká Židovka. Když skandál vypukl, účastnila se právě konference v Belgii, a při návratu domů nalezla před svým domem shluk pomstychtivých agresorů, kvůli nimž musela nalézt krátkodobý azyl v domě přítele Camilla Marboa.