Farská louka: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
→‎Turistika: historické turistické trasy, zdroj
značka: editor wikitextu 2017
→‎Historie: Silvestrovský výnos
značka: editor wikitextu 2017
Řádek 30:
{{Citace|Kde farář tento alpský šafrán nalezl? Možná na nějakém místě v samotném Sonneberku a zasadil si jej pro svá pozorování do květináče. Potom ale není pravda, že se šafrán nikde jinde nevyskytuje. Květináč není to samé jako vlhká horská louka. Kde tedy farář šafrán vzal? Možná si jej přivezl z výletu do Alp. Na to je ale tato rostlina příliš obyčejná. Nikde také nemohu najít, kdy se měla událost s pěstováním v květináči odehrát. Jestliže se tak stalo nedávno, je velmi nepravděpodobné, že by se tato cibulovina rozšířila na stále kosené louce v tak hojném počtu. Zkrátka, dokud se nenajde uspokojivější vysvětlení, zastávám názor, že se ''Crocus albiflorus'' z farské louky na Sonneberku nachází ve svém přirozeném prostředí.|Karl Zimmermann.<ref>Mitteilungen des Nordböhmischen Vereines für Heimatforschung und Wanderpflege 1926, Der weißblütigen Safran auf der Kirchwiese in Sonneberg, S. 45</ref>}}
Ještě ve 30. letech 20. století si místní botanici a přírodovědní nadšenci lámali hlavu, jak se šafrán na louku dostal, podivovali se nad tím, že jej tak dlouho nikdo neregistroval a že se rozmnožil zrovna na louce v blízkosti rušné silnice do [[Kamenický Šenov|Kamenického Šenova]]. Podle článku K. Zimmermanna se to teoriemi jen hemžilo. V každém případě se od začátku shodovali na vzácném výskytu a usilovali o její ochranu, takže již ve 30. letech byla louka z popudu německého spolku [[Nordböhmischer Exkursions-Club]] chráněnabyla louka ochráněna již za [[Rakousko-Uhersko|Rakouska-Uherska]].<ref>Mitteilungen des Nordböhmischen Vereines für Heimatforschung und Wanderpflege 1926, Der weißblütigen Safran auf der Kirchwiese in Sonneberg, S. 45</ref> Na základě zřizovacího výnosu Ministerstva školství a národní osvěty z 31. 12. 1933 o ochraně přírodních památek byla do té doby existující chráněná území úředně sepsána (tzv. Silvestrovský výnos): ''u Sonneberku to byla louka poseta květy šafránovými''.<ref>Bezděz, přehled kulturních a přírodních poměrů severních Čech a Lužice, rok vydání: 1937, ročník: 8, číslo: 5, s. 160</ref> Státem chráněnou přírodní památkou se stala vyhláškou MŠVU č. 69.322/49 dne 24. května 1949, [[Přírodní rezervace|přírodní rezervací]] 3. května 1968, do seznamu [[Státní přírodní rezervace|Státních přírodních rezervací]] byla zapsána výnosem Ministerstva kultury ČSR dne 9. listopadu 1988 pod č. 14.200/88.<ref name="Chráněná území">{{Citace monografie
| příjmení = Autorský kolektiv
| titul = Chráněná území v České republice