'''Kritický realismus''' byl umělecký a literární směr [[19. století]] a [[20. století]]. Staví do středu pozornosti společenského [[člověk]]a v jeho konkrétní podobě a souvislostech. Do popředí se dostává próza, v [[19. století]] zejména [[román]]. Spisovatelé kritického realismu záměrně zobrazovali střízlivou skutečnost plnou sociálních konfliktů, sledovali člověka i s jeho vztahy k okolí, analyzovali poměry ve společnosti. Právě nesmlouvavý a ostrý úhel pohledu vytvořil z autorů [[kritického]] realismu kvalitativně vyšší stupeň realistického vnímání světa.
K nejvýznamnějším představitelům v [[literatura|literatuře]] patří například [[Stendhal]], [[Honoré de Balzac]], [[Nikolaj Vasiljevič Gogol|N. V. Gogol]], [[Lev Nikolajevič Tolstoj|L. N. Tolstoj]], [[Fjodor Michajlovič Dostojevskij|F. M. Dostojevskij]], [[Charles Dickens]]. Kritický realismus [[20. století]] je po tematické stránce ovlivňován dějinnými událostmi (obě světové války). Soustřeďuje se na analýzu lidských vztahů a na odhalení jejich podstaty, na palčivé otázky přítomnosti. Kritický realismus v literatuře významně ovlivnil vztah literatury a skutečnosti i specifickou úlohu literatury novým pojetím její společenské angažovanosti.