Jmelí bílé: Porovnání verzí

▲}}</ref> Klíčení začíná v březnu nebo dubnu při teplotě 8-10&nbsp;°C, vzdušné vlhkosti 50-60 % a plném osvětlení (důležitá je především modrá složka záření).<ref name="Dušek, 154">{{Citace periodika | příjmení = Dušek | jméno = Jindřich | titul = Jmelí - stále otevřené téma | periodikum = Živa | odkaz na periodikum = http://ziva.avcr.cz// | rok = 1993 | měsíc = | ročník = 41 | číslo = 4 | strany = 154 | url = | issn = 0044-4812}}</ref> Po celý první rok je rostlina bez kořenů, proto je toto období nejchoulostivější a dochází k odumírání velkého počtu semenáčků. V této fázi je nejpravděpodobnější příjem vody přes kůru hostitelské dřeviny za pomocí papil na spodní straně hypokotylního terčíku.<ref name="Dušek, 154" /> Na jaře příštího roku na spodní straně přichycovacího terčíku<ref name="Dušek, 154" /> vyroste kuželovitá přísavka (primární pohružovák), jež vrůstá radiálně do větve hostitele a proniká buněčnými vrstvami druhotné kůry tvořené [[Korek|korkem]], dokud nenarazí na dělivé pletivo ([[felogen]]), které svou dělivou činností korek produkuje.<ref name="Černohorský, 688" /> Horní strana hypokotylního článku se osvobodí ze semene, hypokotyl se napřímí a mezi děložními lístky vyrůstá výhonek s prvním párem listů.<ref name="Dušek, 154" /> Mezitím buňky felogenu a další buňky hostitele syntetizují [[polyfenol]]y, které se v bohatém množství nahromadí kolem primárního pohružováku.<ref name="Černohorský, 688" /> Pokud se v této fázi vývoje rostlince podaří odolat obranným mechanismům hostitele, primární pohružovák rychle nabere maximum objemu a ve třetím roce začnou do kůry napadeného stromu podélně vrůstat korové provazce. Z nich posléze radiálně vyrážejí modifikované kořínky druhotných pohružováků (haustoria), které pronikají lýkem až k dělivému pletivu ([[kambium]]). Zde se cévy pohružováků připojí k [[xylém|cévním svazkům]] nejmladšího letokruhu na povrchu dřeva, odkud posléze odebírají vodu s nerostnými látkami.<ref name="Kapesní atlas, 146">{{Citace monografie