|
'''Malohont''' je historický region, ana krátce[[Slovensko|Sovensku]]. Krátce byl i [[komitát]]em a jednou ze [[Stolice (území)|stolicestolic]] [[Uhersko|Uherska]].
== Charakteristika ==
Území Malohontu odpovídalo přibližně severní a střední části dnešního [[Okres Rimavská Sobota|okresu Rimavská Sobota]] a severovýchodní a východní části [[Okres Poltár|okresu Poltár]]. V současnosti se název Malohont nepoužívá ani pro pojmenování příslušného regionu.
== Geografie ==
Území Malohontu sousedilo ze severu se Zvolenskou stolicí, z východu a z jihu s Gemerskou a ze západu s Novohradskou stolicí. Malohontem protékala řeka [[Rimava (řeka)|Rimava]].
== Historie ==
Malohont vve 13. století patřil kaločskému arcibiskupovi a byl nezávislý na Gemeru i Novohradu. Od poloviny 13. století byl známýznám jako '''Rimavský [[komitát]]''' (latinsky: ''comitatus de Rymua''). Území bylo spravovanéspravováno arcibiskupským úředníkem, jehož příslušnost se rovnalaodpovídala funkci župana komitátu.
Na přelomu 13. a 14. století ztratil Rimavský komitát dočasně ztratil svou samostatnost a byl připojen k Hontské stolici. Protože však území Rimavského komitátu bylo od [[Hont (župa)|Hontu]] oddělenéodděleno územím Novohradu, vyvolávalo to nespokojenost zdejších zemanů, kteří se nemohli účastnit v plné míře na politickém životě Hontské stolice. Proto se někdy na přelomu 14. a 15. století zrodilo pojmenování pro tuto oblast -– ''Malohont'' a Malohontská stolice získala v rámci Hontské stolice značnou samostatnost. Přestože Malohont získal určitý stupeň samosprávy, nespokojenost mezi šlechtou nadále trvala. V 16. století se Malohont a Hont oddělily, ale trvalo to jen krátké období.
V 80. letech 17. století přerostla nespokojenost do otevřeného konfliktu mezi Hontem a Malohontem, Malohont opět krátce získal samostatnost. V r.roce 1687 zástupci Malohontu žádali uherský sněm o připojení k Novohradu nebo úpravu jeho postavení v Hontu, ale neúspěšně. Uherský sněm ponechal Malohont jako samostatný distrikt s rozsáhlou samosprávou v Hontu. Zemané Malohontu si mohli volit mimo jiné svého podžupana, a zasedání týkající se Malohontu musela zasedat v Malohontu . Rozpory však neustaly, jelikož hontská šlechta nadále zneužívala Malohont vyššími daněmi, dodávkami zboží a vojáků a nerespektovala jeho práva malohontského distriktu. ▼Přestože Malohont získal určitý stupeň samosprávy, nespokojenost mezi šlechtou nadále trvala. V 16. století se Malohont a Hont oddělily, ale trvalo to jen krátké období.
V dalších letech následovaly neúspěšné pokusy o spojení se s Novohradem . r.(první v roce 1690 ) či osamostatnění se během povstání Františka II. Rákocziho. ▼▲V 80. letech 17. století přerostla nespokojenost do otevřeného konfliktu mezi Hontem a Malohontem, Malohont opět krátce získal samostatnost. V r. 1687 zástupci Malohontu žádali uherský sněm o připojení k Novohradu nebo úpravu jeho postavení v Hontu, ale neúspěšně. Uherský sněm ponechal Malohont jako samostatný distrikt s rozsáhlou samosprávou v Hontu. Zemané Malohontu si mohli volit mimo jiné svého podžupana, a zasedání týkající se Malohontu musela zasedat v Malohontu.
Rozpory však neustaly, jelikož hontská šlechta nadále zneužívala Malohont vyššími daněmi, dodávkami zboží a vojáků a nerespektovala jeho práva malohontského distriktu.
Nakonec se v letech 1786 - 17901786–1790 a trvale od r.roku 1802 podařilo dosáhnout oddělení Malohontu od Hontu a jeho spojení s [[Gemer (župa)|Gemerem]] do Gemersko-malohontské stolice (později župy), které přetrvalo až do zániku župního zřízení na Slovensku r.v roce 1922. ▼▲V dalších letech následovaly neúspěšné pokusy o spojení se s Novohradem. r. 1690 či osamostatnění se během povstání Františka II. Rákocziho.
▲Nakonec se v letech 1786 - 1790 a trvale od r. 1802 podařilo dosáhnout oddělení Malohontu od Hontu a jeho spojení s [[Gemer (župa)|Gemerem]] do Gemersko-malohontské stolice (později župy), které přetrvalo až do zániku župního zřízení na Slovensku r. 1922.
== Města a obce ==
Nejvýznamnějšími městy Malohontu byly [[Rimavská Sobota]], [[Hnúšťa]] a [[Tisovec (okres Rimavská Sobota)|Tisovec]].
''';Okres Rimavská Sobota'''
* Obce: Čerenčany ·• Dolné Zahorany . • Horné Zahorany · • Hrachovo ·• Hrnčiarske Zalužany . • Klenovec ·• Kociha · • Kraskovo ·• Krokava ·• Kružno ·• Kyjatice ·• Lehota nad Rimavicou ·• Ľukva -( dnes součástísoučást obce Husiná, region Gemer ). • Nižný Skálnik ·• Ožďany ·• Rimavská Baňa ·• Rimavské Brezovo ·• Rimavské Zalužany · • Teplý Vrch ·• Veľké Teriakovce · • Vyšný Skálnik ·• Zacharovce ,
''';Okres Brezno'''
* Obce: Drábsko ·• Lom nad Rimavicou
''';Okres Poltár'''
* Obce: České Brezovo (lenjen k. ú. Vaľkovo) ·• Ďubákovo ·• / Maštinec .• Pondelok .• Veľká Suchá -– tvoriatvoří obec Hrnčiarska Ves / .• Hrnčiarske Zalužany ·• Kokava nad Rimavicou ·• Selce ·• Sušany ·• Šoltýska ·• Utekáč
== Reference ==
{{Slovenské regiony}}
{{Portály |Novověk|Slovensko}} ▼
[[Kategorie:Tradiční regiony Slovenska]]
| 