Ačintja-bhédábhéda-tattva: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Robot: reference v nadpisech; kosmetické úpravy |
m Reference z nadpisu přemístěna a odstraněna příslušná kategorie. značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 10:
Boha lišíme. Toto učení uvádí v soulad směry védantské filozofie ''[[Dvaita-védánta|Dvaita]]'' a ''[[Advaita-védánta|Advaita]]''.
''Ačintja-bhéda-abhéda'', ale není ničím novým. Podle [[Višnuismus|gaudíja vaišnavů]] je právě tato filozofie původním učením všech védských písem, včetně ''Védánta-sútry, Upanišad'' a dalších. Nastolením filozofie ''Ačintja-bhéda-abhéda'' se vlastně vracíme k původnímu učení Véd, které se v průběhu let ztratilo.<ref>Vychází z knihy: ROSEN, S. J. ''Skrytá sláva Indie''. Bhaktivedanta Book Trust Int. Inc. 2006, str. 36–39.</ref>
== Historie zániku a znovuobnovení Védské kultury ==
=== Zánik původního učení Véd
S příchodem Kalijugy (současného věku), se lidé víc a víc odchylovali od učení Véd a mylně si ho vykládali. Tehdy se rozmohlo jedení masa (které je podle vaišnavské filozofie zakázané), které ale bylo ospravedlněno právě Védskými texty s tím, že jisté oběti doporučené ve Védách dovolují zabít zvíře. Avšak jedná se o oběti, které jsou určené pro předchozí věky, kde byli lidé mnohem více kvalifikovaní a obětované zvíře okamžitě povýšilo do lidské podoby. (Také se uvádí, že bráhmanové védskými mantrami zabité zvíře dokázali oživit). Tehdy se zjevil Buddha, inkarnace Boha a kázal doktrínu nenásilí. A protože lidé pojídání zvířat tehdy ospravedlňovali špatným pochopením Védských písem, Buddha jednoduše Védy zavrhl. Buddhismus se tak držel v Indii nějakou dobu až do 8. století, kdy se zjevil Šankaráčárja.
Řádek 58:
{{Indická filosofie}}
{{Portály|Hinduismus|Jóga}}
[[Kategorie:Hinduistické pojmy]]
[[Kategorie:Indická literatura]]
| |||