Wikipedie

Kostel Nanebevzetí Panny Marie a svatého Jana Křtitele: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
Santini do úvodu, započetí přestavby na zač. 18. století posunuto do správné kapitoly
Řádek 39:
| šířka boxu =
}}
'''Kostel Nanebevzetí Panny Marie a svatého Jana Křtitele''' je bývalý [[Cisterciácký řád|cisterciácký]] [[klášter]]ní [[kostel]] v [[Kutná Hora|Kutné Hoře]] v místní části [[Sedlec (Kutná Hora)|Sedlec]], asi 2 km severovýchodně od středu města. Původně středověký kostel byl na počátku 18. století obnoven [[Jan Blažej Santini-Aichel|Janem Blažejem Santini-Aichelem]] v duchu [[Barokní gotika|barokní gotiky]]. Od roku 1995 je zapsán na seznamu [[Světové dědictví|Světového dědictví UNESCO]].
 
== Založení kláštera v Sedlci ==
Řádek 56:
Jméno stavitele gotického sedleckého chrámu nám není známo, ale je jisté, že byl dobře obeznámen s francouzskými a německými katedrálními stavbami. Zároveň při stavbě zcela respektoval zásady cisterciácké architektury. Chrám, na rozdíl od jiných katedrálních staveb, nemá triforium, dvojvěžové průčelí ani vnější opěrný systém. Nový chrám byl zcela dostavěn během třiceti let, a to díky dostatku finančních prostředků (na pozemcích patřících klášteru se začalo těžit stříbro), které dokázal shromáždit opat [[Heidenreich Sedlecký|Heidenreich]] (opatem 1282–1320).<ref name="Ibide">Ibidem, s. 6.</ref>
 
K další zkáze klášterního kostela v Sedlci došlo během [[Husitství|husitských válek]] roku 1421, kdy byl spolu s klášterem vypálen a opuštěn. Obnovy se dočkal až na konci 17. století. Na začátku 18. století pak byla započata jeho přestavba nejprve architektem [[Pavel Ignác Bayer|Pavlem Ignácem Bayerem]] a pak ve stylu [[Barokní gotika|barokní gotiky]] [[Jan Blažej Santini-Aichel|Janem Blažejem Santinim-Aichlem]].
 
== Přestavba kostela 1700–1708 ==
Řádek 62:
[[Soubor:Kutná_Hora,_Sedlec,_klášterní_kostel,_schodiště_04.jpg|náhled|vlevo|Šnekové bezvřetenové schodiště II.]]
 
Na začátku 18. století byla započata přestavba kostela nejprve architektem [[Pavel Ignác Bayer|Pavlem Ignácem Bayerem]] a pak ve stylu [[Barokní gotika|barokní gotiky]] [[Jan Blažej Santini-Aichel|Janem Blažejem Santinim-Aichlem]].
Na počátku 18. století byl kostel na náklad opata Jindřicha Snopka (opatem 1685–1709)<ref name="Ibid">Ibidem, s. 18.</ref> přestavěn do podoby, ve které jej známe dnes. Roku 1700 se přestavby ujal pražský architekt Pavel Ignác Bayer, který působil ve službách kláštera už dříve.<ref name="Horyna">Mojmír Horyna: Jan Blažej Santini-Aichel, Praha 1998, s. 214</ref> Tento architekt vedl stavbu až do roku 1702. Rozsah jeho prací je doložen díky smlouvám s jinými řemeslníky, které pověřoval různými úkoly<ref name="Ibi">Ibidem.</ref> – například smlouva s pražským kameníkem Františkem Kašparem Lejskem, který pro něj tesal „dórské sloupy“ (ve skutečnosti toskánské) do interiéru kostela, které měly sloužit jako sloupy mezilodních arkád. Smlouva s Lejskem pochází z 28. července 1701 a je dokladem toho, že Bayer konzervoval obvodové gotické zdivo, avšak interiér kostela chtěl pojmout ve zcela jiném duchu s použitím klasických sloupových řádů.<ref name="Ib">Ibidem.</ref> Bayerovým největším zásahem do stavby bylo vybudování druhé jižní boční lodi na místě někdejšího severního křídla ambitu.<ref name="Teplý">Libor Teplý - Štěpán Vácha, ''Splendissima basilica. Chrám Nanebevzetí Panny Marie a sv. Jana Křtitele v Sedlci u Kutné Hory'', Kutná Hora 2009, s. 37.</ref> Na jaře roku 1702, jak dokládají další smlouvy, bylo obvodové zdivo sanováno a mohla být položena střecha.<ref name="MHoryna">Horyna (pozn. 8).</ref>▼
 
▲NaRekonstrukce počátku 18. století byl kostelproběhla na náklad opata Jindřicha Snopka (opatem 1685–1709)<ref name="Ibid">Ibidem, s. 18.</ref> přestavěn do podoby, ve které jej známe dnes. Roku 1700 se přestavby ujal pražský architekt Pavel Ignác Bayer, který působil ve službách kláštera už dříve.<ref name="Horyna">Mojmír Horyna: Jan Blažej Santini-Aichel, Praha 1998, s. 214</ref> Tento architekt vedl stavbu až do roku 1702. Rozsah jeho prací je doložen díky smlouvám s jinými řemeslníky, které pověřoval různými úkoly<ref name="Ibi">Ibidem.</ref> – například smlouva s pražským kameníkem Františkem Kašparem Lejskem, který pro něj tesal „dórské sloupy“ (ve skutečnosti toskánské) do interiéru kostela, které měly sloužit jako sloupy mezilodních arkád. Smlouva s Lejskem pochází z 28. července 1701 a je dokladem toho, že Bayer konzervoval obvodové gotické zdivo, avšak interiér kostela chtěl pojmout ve zcela jiném duchu s použitím klasických sloupových řádů.<ref name="Ib">Ibidem.</ref> Bayerovým největším zásahem do stavby bylo vybudování druhé jižní boční lodi na místě někdejšího severního křídla ambitu.<ref name="Teplý">Libor Teplý - Štěpán Vácha, ''Splendissima basilica. Chrám Nanebevzetí Panny Marie a sv. Jana Křtitele v Sedlci u Kutné Hory'', Kutná Hora 2009, s. 37.</ref> Na jaře roku 1702, jak dokládají další smlouvy, bylo obvodové zdivo sanováno a mohla být položena střecha.<ref name="MHoryna">Horyna (pozn. 8).</ref>
Pokládání střechy proběhlo patrně ještě pod Bayerovým vedením.<ref name="I">Ibidem.</ref>
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Kostel_Nanebevzetí_Panny_Marie_a_svatého_Jana_Křtitele“