Bazilika Saint-Denis: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
MatSuBot (diskuse | příspěvky)
„Architektura“ je defakto o gotické přestavbě, zalomení odstavce v historii, oprava v letopočtu
Řádek 49:
{{Citát|Především Eligius vystavěl hrobku pro svatého mučedníka Denise s&nbsp;mramorovým baldachýnem zlatem a klenoty vyzdobeným. (Na vrcholu hrobky) vytvořil korunku a velkolepé průčelí a oltář obklopil zlatými sekyrami do kruhu uspořádanými. Tam umístil zlatá okrouhlá a vyšperkovaná jablka. Vybudoval kazatelnu a bránu stříbrnou a střechu oltáře na stříbrných sekerách. Před hrobku umístil zástěnu a vybudoval vnější oltář u&nbsp;nohou svatého mučedníka. Takovou pracovitost tam na příkaz svého krále předvedl, že dodnes se sotva kde jinde v [[Galie|Galii]] nachází větší div.<ref>Volný překlad z&nbsp;[http://www.fordham.edu/HALSALL/basis/eligius.html Život svatého Eligia] (anglicky)</ref>}}
 
V&nbsp;průběhu [[7. století]] zde založil opatství Saint-Denis s kostelem a [[Řád svatého Benedikta|benediktinským]] [[klášter]]em [[seznam franských králů|franský král]] [[Dagobert I.]] (vládl [[628]]–[[637]]). Kostel se stal [[poutní místo|poutním místem]] a pohřebištěm [[Seznam francouzských panovníků|francouzských králů]]. Jsou zde pochováni téměř všichni panovníci z&nbsp;období mezi [[10. století|10.]] a [[18. století|18.]] stoletím i mnozí panovníci z období ještě staršího. Kostel byl často rovněž využíván ke [[korunovace|korunovacím]] královen (nikoliv však králů, k tomuto účelu byla tradičně využívána katedrála [[Katedrála Notre Dame (Remeš)|Notre-Dame v&nbsp;Remeši]]). Saint-Denis se brzy stalo sídlem [[opat]]a s&nbsp;rozsáhlým [[klášter]]ním komplexem. Ve [[12. století]] opat [[Suger]] nechal kostel přestavět s využitím inovativních stavebních a dekorativních technik. Díky tomu je Saint-Denis někdy označováno jako první skutečně gotická stavba.<ref>Banister Fletcher, ''A History of Architecture on the Comparative Method''.</ref> Bazilika v dnešní podobě je ukázkovou stavbou střední gotiky a posloužila jako vzor při výstavbě řady katedrál a opatství v severní Francii, v&nbsp;[[Anglie|Anglii]] i v jiných zemích.
 
Ve [[12. století]] opat [[Suger]] nechal kostel přestavět s využitím inovativních stavebních a dekorativních technik. Díky tomu je Saint-Denis někdy označováno jako první skutečně gotická stavba.<ref>Banister Fletcher, ''A History of Architecture on the Comparative Method''.</ref> Bazilika v dnešní podobě je ukázkovou stavbou střední gotiky a posloužila jako vzor při výstavbě řady katedrál a opatství v severní Francii, v&nbsp;[[Anglie|Anglii]] i v jiných zemích.
== Architektura ==
 
== Gotická přestavba ==
[[Soubor:StDenis Chorumgang.JPG|náhled|upright|Arkáda, kterou vybudoval opat Suger]]
Bazilika Saint-Denis byla první významnou stavbou, jejíž převážná část byla vystavěna v gotickém slohu. Vzhledově i stavebně se odlišila od [[románský sloh|románské]] architektury natolik, že se pro budovy vystavěné v&nbsp;podobném duchu začalo říkat "francouzský sloh" (''Opus Francigenum''). Pojem [[gotika]] se rozšířil až později.
Řádek 57 ⟶ 59:
V&nbsp;dnešní podobě má půdorys kostela tvar kříže jako mnoho jiných bazilik: do hlavní [[Loď (architektura)|lodi]] ústí nižší lodě a nad nimi okna. Na severní straně stavby je další příčná loď tvořená řadou kaplí. Na západní straně baziliky se nacházejí tři [[Portál (architektura)|portály]] a kruhové okno, na jižní straně věž. Východní loď lemují z&nbsp;obou stran [[Arkáda (architektura)|arkády]] a je zakončena [[Apsida (architektura)|apsidou]] s devíti kaplemi. Pod touto lodí se nacházejí [[krypta|krypty]].
 
Opat [[Suger]] ([[1081]]–[[11551151]]), přítel a důvěrník [[Ludvík VI. Francouzský|Ludvíka VI.]] a [[Ludvík VII. Francouzský|Ludvíka VII.]], rozhodl kolem roku [[1137]] o&nbsp;významné přestavbě a o&nbsp;propojení kostela s&nbsp;opatstvím, které bylo rovněž královskou [[residence|rezidencí]]. Suger začal s&nbsp;přestavbou od vstupní západní strany, kde nahradil jednoduchý vstup trojitým, který napodobuje [[Vítězný oblouk]] [[Konstantin I. Veliký|Konstantina I.]] v [[Řím]]ě s jeho třemi částmi, a nad vstupem nechal umístit veliké kruhové okno. Ačkoliv se kruhová okna nad vchodem používala již dříve v&nbsp;[[Itálie|italských]] románských stavbách, má se za to, že jde o&nbsp;první takové použití ve Francii a odtud se rychle šířilo na sever Francie (např. [[Katedrála Notre-Dame (Chartres)|katedrála v Chartres]] a mnoho dalších).
<ref>
{{Citace monografie