Wikipedie

Žebro (architektura): Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
mBez shrnutí editace
úpravy a rozšíření, výměna obrázku
Řádek 1:
[[Soubor:Klenba svedená na sloup a krakorce.jpg|náhled|Žebra přenášející váhu klenby na pilíř (bez [[Přípora|přípor]])]]
[[Soubor:Gotic3d2.jpg|thumb|upright=1.5|Schéma a postup žebrové klenby]]
'''Žebro''' je kamenný architektonický prvek, [[Oblouk (architektura)|oblouk]], který nese váhu [[Žebrová klenba|žebrové klenby]]. Použití žeber jako [[nosník]]ů umožnilo váhu [[Klenba|klenby]] přenést na [[pilíř]]e místo na zeď, jak je tomu například u [[Valená klenba|valené klenby]]. Použití žeber je typické pro [[Gotická architektura|gotickou architekturu]] a v případě [[Gotická katedrála|katedrál]] umožnilo spolu s [[Opěrný systém|opěrným systémem]] prakticky nahradit zdi monumentálními okny s [[vitráž]]emi.
'''Žebro''' je kamenný architektonický prvek, jehož funkcí je [[Klenba|zaklenutí]] stropu a rozdělení tíhy střechy. Klenební pole, obvykle vymezené stěnami nebo sloupy, se nejprve rozdělí obloukovitými žebry na menší plochy, která se pak vyzdí. Prostor mezi jednotlivými žebry se nazývá ''výplň'', stropní celek pak ''klenba''. V nejběžnějším případě křížové klenby jsou v každém poli dvě žebra, jež se uprostřed kříží.
 
[[Klenební pole]] jednoduché [[Křížová klenba|křížové klenby]] tvoří například čtyři pilíře uspořádané do čtverce (obdélníku), které nesou dva úhlopříčné žebrové oblouky, které se ve vrcholu klenby kříží (ve [[svorník]]u). Po stranách klenební pole doplňují meziklenební žebra nebo [[Pas (architektura)|pasy]], přízední žebro či oblouk [[Arkáda (architektura)|arkády]]. Na patu klenebního žebra obvykle navazuje svislá [[přípora]]. Na tuto nosnou obloukovou kostru je pak vyzděna ''výplň'' klenby, která je viditelná jako plochy mezi žebry, které se nazývají ''kápě'' či ''prsa'' klenby.
S tesanými kamennými žebry se setkáváme v Evropě již v [[Románská architektura|románské architektuře]], v období [[Gotika|gotiky]] dostávají jemnější a bohatší profil a jsou také výraznější. V rané a vrcholné gotice má žebro ještě nosnou funkci. V průběhu pozdní gotiky na přechodu k [[Renesance|renesanci]] tuto funkci ztrácí a začíná dominovat funkce ozdobná. Postupně jsou přidávána žebra s ozdobnou funkcí, která nemají technický účel (např. [[Vladislavský sál]]), někdy se dokonce "odlepují" od stropu a visí do prostoru ([[Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Most)|kostel v Mostě]]). Později se již modelují vystouplá žebra jen jako ozdoba. Zajímavé dekorační užití mají žebra v [[Barokní gotika|barokní gotice]] [[Jan Blažej Santini-Aichel|Jana Santiniho Aichla]] (např. [[Kaple Všech svatých (Sedlec)|Kaple Všech svatých]] v Sedlci u Kutné Hory, [[Kostel svatého Jana Nepomuckého (Žďár nad Sázavou)|kostel svatého Jana Nepomuckého]]) ve Žďáru nad Sázavou).▼
 
▲S tesanými kamennými žebry se setkáváme v Evropě již v [[Románská architektura|románské architektuře]], v období [[Gotika|gotiky]] dostávají jemnější a bohatší profil a jsou také výraznější. V rané a vrcholné gotice má žebro ještě nosnou funkci. V průběhu pozdní gotiky na přechodu k [[Renesance|renesanci]] tuto funkci ztrácí a začíná dominovat funkce ozdobná. Postupně jsou přidávána žebra s ozdobnou funkcí, která nemají technický účel (např. [[Vladislavský sál]]), někdy se dokonce "odlepují" od stropu a visí do prostoru ([[Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Most)|kostel v Mostě]]). Později se již modelují vystouplá žebra jen jako ozdoba. Zajímavé dekorační užití mají žebra v [[Barokní gotika|barokní gotice]] [[Jan Blažej Santini-Aichel|Jana Santiniho Aichla]] (např. [[KapleKostel Všech svatých (Sedlec)|Kaple Všech svatých]] v Sedlci u Kutné Hory, [[Kostel svatého Jana Nepomuckého (Žďár nad Sázavou)|kostel svatého Jana Nepomuckého]]) ve Žďáru nad Sázavou).
 
== Související články ==
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Žebro_(architektura)“