Papoušek karolinský: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m gramatika ("mimo" + 4. p. - "kromě" + 2. p.) http://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=mimo
m →‎top: otočení souvětí („neboť“ na začátku nejde)
Řádek 16:
Papoušek karolinský byl malým druhem, měřil okolo 30 cm, rozpětí křídel činilo asi 58 cm. Samci dosahovali mírně větší velikosti než samice. Tělo mělo převážně zelenou barvu, křídla a ramena měla zčásti žluté odstíny. Žlutého zbarvení dosahoval i krk s hlavou, [[obličej]] a horní část hlavy potom byly zbarveny oranžově, [[duhovka]] byla hnědavá. Stehna měla zbarvení žluté, zbytek [[končetina|končetin]] hnědé až růžové. Papoušek karolinský tvořil velká hejna, jednotliví ptáci posilovali své svazky probíráním peří. Noc trávili hlavně v dutinách stromů. Rychle létali a nepříjemně křičeli. Papoušek karolinský se živil [[semeno|semeny]], další rostlinnou potravou či [[hmyz]]em, přičemž neváhal zaútočit ani na úrodu zemědělců. Hnízdil během března až dubna, snůška činila dvě až pět [[vejce|vajec]].
 
Papouška karolinského vybíjeli zemědělci, protože jim ničil úrodu. NeboťBylo jich možno najednou zabít velké množství, neboť se ptáci vraceli ke svým mrtvým druhům z hejna, bylo jich možno najednou zabít velké množství. Lovili se také pro maso, jejich peří se využívalo coby ozdoba do klobouků a odchytáváni byli i živí jedinci pro chov v zajetí, převážně poté, co se stali vzácnými. Tehdy začali o ptáka stát i ornitologové a toužili po co největším počtu vzorků ptáka. Mimo toto pronásledování papouškům ubýval i [[biotop]], lesy Evropané těžili pro dřevo nebo je nahradili [[plantáž]]emi. Do Ameriky byly dovezené nové choroby a nepůvodní zvířata včetně [[včela medonosná|včel]], které mohly ptákům zabírat dutiny stromů. Ještě na začátku 19. století byl tento druh hojný, ale již v 80. letech 19. století se stal kvůli těmto faktorům velmi vzácným. Poslední jedinci ve volné přírodě byli zabiti roku 1904 u jezera [[Okeechobee]] na [[Florida|Floridě]] (i nadále však byla hlášena údajná nebo neověřená pozorování), v zajetí poslední jedinec Incas uhynul v únoru roku 1918. [[Mezinárodní svaz ochrany přírody]] hodnotí druh jako [[vyhynulý taxon|vyhynulý]].
 
== Taxonomie ==
Papouška karolinského poprvé objevil [[Humphrey Gilbert]], anglický mořeplavec a kolonizátor Severní Ameriky, již v roce 1583 na území dnešní [[Florida|Floridy]]. Do Evropy byli první jedinci zasláni až ve třicátých letech 18. století.<ref name="wordpress">{{Citace elektronické monografie