Dějiny Ruska: Porovnání verzí

Po další prohrané [[Rusko-japonská válka|válce s Japonskem]] roku 1905 a také následkem [[Krvavá neděle (1905)|Krvavé neděle]] přistoupil car Mikuláš II. k dalším reformám. V [[první světová válka|první světové válce]] se Rusko postavilo na stranu Francie, Velké Británie a Srbska proti [[centrální mocnosti|Ústředním mocnostem]] (Německo, [[Rakousko-Uhersko]] a Osmanská říše). Roku 1917 vypukla [[Únorová revoluce]], která svrhla carský režim a nastolila [[Ruská prozatímní vláda|demokratickou vládu]]. Ta však byla svržena během [[Říjnová revoluce|Říjnové revoluce]] téhož roku a v zemi byla nastolena [[Komunistický režim|komunistická vláda]] pod vedením [[Vladimir Iljič Lenin|Vladimira Iljiče Lenina]]. V občanské válce nakonec [[bolševismus|bolševici]] zvítězili a získali pod svou kontrolu značnou část původní [[Ruské impérium|carského impéria]]. Na tomto území se vytvořily komunistické státy, které byly sjednoceny do [[Sovětský svaz|Svazu sovětských socialistických republik]]. V zemi zavládla levicová diktatura, přísná cenzura a státem organizovaný teror. Spolu s tím začalo [[znárodňování]] majetku a převádění většiny hospodářských zařízení pod kontrolu státu. Za vlády Leninova nástupce [[Josif Visarionovič Stalin|Josifa Visarionoviče Stalina]] se v teroru nadále pokračovalo, navíc v zemi proběhl nucený přesun zemědělců do výrobních družstev ([[kolchoz]]ů a [[sovchoz]]ů). Tím jednak poklesla zemědělská produkce, jejíž značná část se kromě toho vyvážela, aby bylo z čeho financovat překotnou státem organizovanou industrializaci. V nastalém hladomoru zahynulo zejména v jižním Rusku a na Ukrajině asi 5-7 milionů lidí.<ref>Podle Zubova vznikl mezi lety 1914 a 1922 v důsledku světové války, občanské války, hladomoru a teroru "demografický deficit" asi 12 milionů osob. Zubov, ''Dějiny Ruska I.'', str. 687n.</ref>

 

 

== Východní Slované ==