Ediakarská fauna: Porovnání verzí

 

== Objev ==

Jednoho ze zástupců ediakarské fauny, druh ''Aspidella terranovica'', objevil poprvé skotský geolog [[Alexander Murray]] v oblasti okolo [[Newfoundland]]u roku 1868. Protože se však nález nacházel vrstvou nazvanou „Primordial Strata”, která dle tehdejších názorů obsahovala první známky života, názor kanadského paleontologa [[Elkanah Billings|Elkanaha Billingse]] z roku 1872 byl odmítnut a útvar tehdejší vědci považovali za bubliny po úniku plynu či [[Konkrece|konkreci]]. Jinde na světě podobné útvary nebyly pozorovány, a proto se o tento nález již nikdo nezajímal.<ref>{{Citace periodika

| příjmení = Gehling

== Zachování ==

=== Mikrobiální povlak ===

[[Mikrobiální povlak]] je označení pro sedimenty stabilizované pomocí kolonií [[Mikroorganismus|mikrobů]], kteří pomocí vylučovaných lepkavých kapalin či jiných způsobů vážou částice sedimentů k sobě. Je-li uložena příliš hustá vrstva sedimentu, která těmto mikroorganismům brání v růstu či rozmnožování, uhynou a zanechávají fosilie s charakteristickým vrásčitým povrchem přirovnávaným ke sloní kůži a bradavičnatou strukturou.<ref name=":7">{{Citace monografie

| příjmení = Runnegar

 

=== Fosilizace ===

Fosilizace ediakarské fauny je jednou z velkých fascinací vědy. Jako měkké organismy by normálně fosilie tvořit neměly a na rozdíl od jiných měkkých tvorů zachovaných například v [[Burgesské břidlice|Burgesských břidlicích]] neměly na jejich fosilizaci vliv neobvyklé místní podmínky, jednalo se o globální jev. Procesy, které při jejich fosilizaci probíhaly, musely být systémové a celosvětové. Během ediakary musely zřejmě panovat odlišné podmínky, které dovolily fosilizaci těchto tvorů. Pravděpodobně byli zachováni kvůli rychlému pokrytí popelem nebo pískem, které tyto organismy pohřbily v bahně či mikrobiálních povlacích, kde ediakarská fauna žila.<ref name=":2">{{Citace periodika

| příjmení = Narbonne

Ediakarská fauna vykazovala širokou škálu morfologických charakteristik. Velikost těchto organismů sahala od milimetrů do metrů, jejich těla měla tvar od jednoduchých kapkovitých těl až po těla složité stavby a mohla být jak tvrdá a odolná, tak měkká. Vyvinuly se téměř všechny formy symetrie.<ref name=":2" /> Rozlišeno bylo několik typů morfologií.

 

| příjmení = Chen

| jméno = Jun-Yuan

 

== Klasifikace ==

Systematika ediakarské fauny je obtížná, a proto existují nejrůznější teorie o způsobech, jak je zařadit do [[fylogenetický strom|fylogenetickému stromu]].

 

 

=== Protisté ===

Německý paleontolog [[Adolf Seilacher]] navrhl, že ediakarská fauna představovala obří [[protisté|protisty]].<ref>{{Citace periodika

| příjmení = Seilacher

}}</ref>

=== Lišejníky ===

Australský paleontolog a geolog [[Greg Retallack]] navrhl, že zástupci ediakarské fauny patří mezi [[lišejník]]y.<ref>{{Citace periodika

| příjmení = Retallack

}}</ref>

=== Zachování fauny ===

Nedostatek fosilií ediakarské fauny po kambriu může být jednoduše způsoben podmínkami, které již neumožňovaly fosilizaci těchto organismů a ty mohly nadále prosperovat, pouze se nedochovaly jejich fosilie.<ref name=":7" /> Pokud by však v této době byly běžné, lze přesto nějaké exempláře očekávat,<ref>{{Citace elektronického periodika

| titul = Ediacaran-like fossils in Cambrian Burgess Shale-type faunas of North America {{!}} The Palaeontological Association

}}</ref>

=== Kompetice ===

Je možné, že zvýšená konkurence v důsledku vývoje nových inovací u ostatních živočišných skupin (možná jako reakce na predaci)<ref>{{Citace periodika

| příjmení = Stanley