Elektřina: Porovnání verzí

Elektřina má název od [[jantar]]u (řecky ''élektron''), na němž byly pozorovány silové účinky [[statická elektřina|statické elektřiny]].<ref name="psn">''Příruční slovník naučný.'' Svazek I. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1962. Heslo ''Elektřina'', s. 657: ''„Elektřina [z řec. élektron], název pro souhrn jevů a stavů zvaných elektrické. Elektr. stav byl nejprve pozorován podle silových účinků, které lze vyvolat třením látek,… (např. jantar, řec. élektron). … Tělesa nabitá stejnými druhy e. (stejnojmenné, souhlasné náboje) se odpuzují, tělesa nabitá různými druhy e. (nestejnojmenné, nesouhlasné náboje) se přitahují. Původní teorie e. byla fluidová (viz fluidum). Současná teorie e. je elektronová.&nbsp;(…)“''</ref><ref name="rejzek" /> [[Josef Jungmann]] zaznamenal starší českou podobu slova – ''električina'',<ref name="rejzek">Jiří Rejzek: Český etymologický slovník, LEDA 2001</ref><ref>Josef Jungmann: Slovník česko-německý I.–V., Praha 1834–1839</ref> lidově se elektřina označuje též slovem ''[[elektrika]]''.{{Doplňte zdroj}} Dříve se občas užívalo slovo ''mluno''<ref>[http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=563 Listárna ÚJČ AVČR]</ref><ref name=":0">{{Citace periodika|příjmení = Svatoňová|jméno = Kateřina|titul = Vynálezy a pokroky: případ Křižík|periodikum = Dějiny a současnost|datum = |ročník = 2013|číslo = 10|strany = 10-14|url = |odkaz na periodikum = Dějiny a současnost}}</ref>. Obrozenci navrhovali i název ''síla blesková''<ref name=":0" />.