Smazaný obsah Přidaný obsah
m wiki
Mrzout (diskuse | příspěvky)
mBez shrnutí editace
Řádek 10:
| barva = červená
}}
'''Kominforma''' či '''Informbyro''' (oficiálně '''Informační byro komunistických a dělnických stran''', rusky Информационное бюро коммунистических и рабочих партий, ''Informacionnoje bjuro kommunističjeskich i rabočich partij'') byla Moskvou řízená mezinárodní organizace [[komunistická strana|komunistických stran]]. Založena koncem září 1947 na konferenci v polském městě [[Szklarska Poręba]] navazovala na činnost během války zrušené [[Kominterna|Kominterny]]. Vedle [[Komunistická strana Sovětského svazu|Komunistické strany Sovětského svazu]] dále sdružovala komunistické strany [[Komunistická strana Bulharska|Bulharska]], [[Komunistická strana Československa|Československa]], [[Parti communiste français|Francie]], [[Maďarská socialistická dělnická strana|Maďarska]], [[Italská komunistická strana|Itálie]], [[Komunistická strana Rumunska|Rumunska]] a [[Polská sjednocená dělnická strana|Polska]]. Až do vyloučení v roce 1948 byly členy také komunistické strany [[Komunistická strana Jugoslávie|Jugoslávie]] a [[Svobodné území Terst|Svobodného území Terstu]]. OficiálněKominforma měloměla jít obýt koordinační instituciinstitucí mezinárodního charakteru, ve skutečnostitaké však byla Kominforma sovětským vedením používánaužívána jako nástroj přísnévlivu centralizace a kontrolyve vznikajícíhovznikajícím [[Východní blok|VýchodníhoVýchodním bloku]].<ref name="paseka">{{Citace monografie
| příjmení =
| jméno =
Řádek 25:
}}</ref>
 
Během roku [[1948]] se zhoršily vzájemné vztahy Jugoslávie a Sovětského svazu. Ty byly především té povahy, žekdy se bělehradští komunisté obávali ztráty moci. Na základě toho byla proto přerušena z jugoslávské strany vzájemná hospodářská spolupráce, což vedlo k tomu, žea Kominforma ostře napadla [[Svaz komunistů Jugoslávie|KSJ]]. Bylo zasláno celkem několik depeší, ve kterých se stupňoval tlak na jeho vedení. Zprvu ostrou kritiku vystřídal slovník označující celé politbyro KSJ za „špiony západu“. V tomto okamžiku tak měla Jugoslávie špatné vztahy nejen se Sověty, ale také i se západními zeměmi (kvůli územním sporům okolo [[Svobodné území Terst|Svobodného území Terst]]).
 
Zprvu měla Kominforma sídlit dle Stalinova výslovného pokynu v [[Bělehrad]]ě, ale poté, co byla Jugoslávie vyloučena, bylo její sídlo přesunuto do [[Bukurešť|Bukurešti]]. Organizace vydávala také svůj vlastní deník s názvem ''Pro věčný mír a lidovou demokracii''.
 
V roce 1953 zemřel Stalin a novým sovětským vůdcem se stal [[Nikita Sergejevič Chruščov|Chruščov]]. Ten usiloval o sbližování s Jugoslávií a navíc připouštěl, že budovat [[socialismus]] nelze jen bezduchým kopírováním sovětské šablony. To smysl Kominformy oslabovalo, proto byla 17. dubna 1956 rozpuštěna.<ref name="paseka" />
 
== Reference ==