Verze z 21. 3. 2018, 17:22 editovat Jan Hejkrlík (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 4 937 editací →‎Řecké a římské období: upřesnění & doplnění II. značka: editace z Vizuálního editoru ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 22. 3. 2018, 00:20 editovat zrušit editaci Jan Hejkrlík (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 4 937 editací →‎Řecké a římské období: upřesnění & doplnění III. značka: editace z Vizuálního editoru Přejít na další porovnání →
Řádek 55: Nedávné archeologické objevy podávají svědectví, že již v 6. století př. n. l. (ne až v roce [[470 př. n. l.\|470]] př.n.l. po bitvě u Kúm, jak se soudilo dříve) bylo město obnoveno a nová městská osada Neapolis (v [[Starořečtina\|klasické řečtině]] ''Νεάπολις'') byla založena ve vnitrozemí. Ta se nakonec stala jedním z předních měst ve Velkém Řecku. Prvotní centrum Parthenopé na kopci Pizzofalcone se začalo nazývat prostě ''Palaipolis'' (latinsky: ''Palaepolis''), "staré město". Nejpozději v době [[Druhá punská válka\|2. punské války]] již byla Neapolis silně opevněna, takže [[Kartágo\|kartaginský]] vojevůdce [[Hannibal]] musel od města, které v té době bylo spojencem Říma, odtáhnout.<ref name="rome">{{cite news\|url=http://naples.rome-in-italy.com/history_naples_1.html\|publisher=Naples.Rome-in-Italy.com\|title=Antic Naples\|date=8. 1. 2008\|deadurl=yes\|archiveurl=https://web.archive.org/web/20081225013134/http://naples.rome-in-italy.com/history_naples_1.html\|archivedate=25. 12. 2008\|df=}}</ref> Dalšími významnými architektonickými prvky ve městě byly [[odeon]], [[Starověké řecké divadlo\|divadlo]] a chrám městských patronů [[Dioskúrové\|Dioskúrů]], neboli božských dvojčat Kastóra a [[Pollux\|Polydeuka]]. Ačkoli byla Neapolis podmaněna nejprve [[Samnium\|Samnity]] během 5. století př. n. l.<ref>{{cite news\|publisher=Touring Club of Italy\|title=Touring Club of Italy, Naples: The City and Its Famous Bay, Capri, Sorrento, Ischia, and the Amalfi, Milano\|url=https://books.google.com/books?id=u23MlfA8pcoC&printsec=frontcover&dq=Touring+Club+of+Italy,+Naples:+The+City+and+Its+Famous+Bay,+Capri,+Sorrento,+Ischia,+and+the+Amalfi&hl=en&ei=jD_HTaW2H6Th0gHlp7TxBw&sa=X&oi=book_result&ct=result&resnum=1&ved=0CGgQ6AEwAA#v=snippet&q=campanian%20people&f=false\|isbn=88-365-2836-8\|page=11\|year=2003}}</ref> a poté Římany v roce 326 př. n. l.,<ref>Touring Club of Italy, Naples: The City and Its Famous Bay, Capri, Sorrento, Ischia, and the Amalfi, Milano, únor 2003</ref> zachovala si dlouho svou řeckou kulturu (významným pozůstatkem řeckého vlivu je též skutečnost, že se moderní Neapolitáni stále označují jako ''Partenopei'', "Parthenopejci").<ref>[[http://www.wordsense.eu/partenopeo/]] Vyhledáno 21. 3. 2018.</ref><ref>{{cite news\|url=http://www.lapartenope.net/index.php?id=85\|publisher=La Partenope\|title=The Story of La Partenope\|date=24. 6. 2007}}</ref><ref group="pozn.">nazývají se tak nejen fanoušci fotbalového klubu [[SSC Neapol]], ale sebe tak často označují i obyvatelé Neapole jako takoví.</ref> V roce [[326 př. n. l.]] v průběhu [[Samnitské války\|samnitských válek]] Římané dobyli Neapol. V římské době bylo město prosperujícím střediskem [[Helénismus\|helénistické kultury]], která přitahovala Římany, kteří chtěli zdokonalit svou znalost řecké kultury. Příjemné klima z něj činilo známé letovisko, o kterém se zmiňuje Vergilius. Město se pyšnilo početnými luxusními vilami, které lemovaly pobřeží od [[Pozzuoli\|Pozzuolijského]] zálivu až po [[Sorrento\|Sorrentský]] poloostrov. Dnešní rezidenční čtvrť Posillipo na severním pobřeží Neapolského zálivu převzala své jméno od ruin ''Villy Pausílypon'', což znamená v řečtině „pauza“ nebo „odpočinek od starostí“. Římané propojili město se zbytkem Itálie svými slavnými [[Římské silnice\|silnicemi]], a také vyhloubenými horizontální průchody, které propojily Neapol s Pozzuoli, rozšířili přístav a přidali veřejné lázně a [[Akvadukt\|akvadukty]] ke zlepšení kvality života v Neapoli. Ve městě se také konalo mnoho oslav svátků a různých společenských a sportovních akcí. V průběhu staletí hostila Neapol mnoho římských císařů, ~~již~~kteří ~~tam~~zde trávili své volné chvíle mezi vládnutím, zmiňován bývá pobyt ~~císaře~~císařů [[Tiberius\|Tiberia]] a [[Claudius\|Claudia]]. Roku [[476]] n. l. byl poslední římský císař ([[Romulus Augustus]]) sesazen [[Germáni\|germánským]] králem [[Odoaker\|Odoakrem]] z kmene [[Skirové\|Skirů]] a uvězněn v [[Castel dell'Ovo]]. V [[6. století]] byla Neapol dobyta [[Byzantská říše\|Byzantinci]] pod vedením vojevůdce [[Belisar\|Belisara]]. Poté se město stalo nezávislým [[vévodství]]m. V roce [[1137]] dobyli Neapol [[Normané]], vévodství zrušili a město připojili ke [[Sicilské království\|Království sicilskému]] s hlavním městem [[Palermo\|Palermem]]. Poté město připadlo německému císařskému rodu [[Štaufové\|Štaufů]] a císař [[Fridrich II. Štaufský]] v roce [[1224]] založil Neapolskou univerzitu jako první univerzitu, založenou panovníkem. V roce [[1266]] papež postoupil sicilské království [[Anjouovci\|Anjouovcům]] (vedlejší větvi francouzského královského rodu [[Kapetovci\|Kapetovců]]), kteří přenesli hlavní město z Palerma do Neapole. Tento přesun hlavního města a přílišné množství daní způsobily nespokojenost sicilského obyvatelstva, které v roce [[1282]] povstalo. Tehdy vypukla povstání známé jako [[Sicilské nešpory]] (vespri siciliani). V roce [[1284]] [[Aragonské království\|aragonský]] král [[Petr III. Aragonský\|Petr III.]], jenž uzavřel spojenectví se Sicilany, připojil ostrov ke svému království. Roku [[1442]] Aragonci dobyli také [[Neapolské království\|Království neapolské]]. Roku [[1501]] bylo Neapolské království dobyto Španěly. V průběhu [[Válka o španělské dědictví\|válek o dědictví španělské]] [[Rakousko]] ovládlo Neapol ([[1707]]) a vlastnilo ji až do r. [[1734]], kdy se království stalo opět nezávislým. Pod vládou rodu [[Bourboni\|Bourbonů]] se Neapol stala jednou z nejdůležitějších evropských metropolí. Ke konci [[18. století]] byla Neapol dobyta oddíly [[Francie\|Francouzů]] vedenými generálem (a později císařem) [[Napoleon Bonaparte\|Napoleonem Bonapartem]], jenž později svěřil království (Neapol) svému bratrovi [[Josef Bonaparte\|Josefovi]] a poté svému švagrovi maršálu [[Joachim Murat\|Muratovi]]. Roku [[1815]], po Muratově porážce v [[Neapolská válka\|Neapolské válce]], se Neapol vrátila do rukou Bourbonů. Řádek 233 ⟶ 235: == Poznámky == <references group="pozn. " /> == Reference == {{Překlad\|en\|History of Naples\|827303323}}<references /> == Externí odkazy ==

Neapol: Porovnání verzí