Ytterbium: Porovnání verzí

'''Ytterbium''', chemická značka '''Yb''', ''(lat. Ytterbium)'' je měkký stříbřitě bílý, přechodný [[Kovy|kovový]] prvek, 14. člen skupiny [[lanthanoidlanthanoidy|lanthanoidů]]ů.

Chemicky je ytterbium poměrně stálé. Na suchém vzduchu se prakticky nemění, ve vlhkém prostředí se pomalu pokrývá vrstvičkou oxidu. Snadno se rozpouští v  běžných minerálních [[Kyselinykyseliny|kyselinách]] za vývoje [[vodík]]u.

Ve sloučeninách se vyskytuje v  mocenství Yb^III a Yb^II, které je vzhledem k  elektronové konfiguraci iontu stabilnější než u jiných lanthanoidů. Soli Yb^III vykazují vlastnosti podobné [[Chemickáchemická sloučenina|sloučeninám]] ostatních lanthanoidů a [[hliník]]u a ostatních lanthanoidů. Všechny tyto prvky tvoří například vysoce stabilní oxidy, které nereagují s  vodou a jen velmi obtížně se redukují. Ze solí anorganických kyselin jsou důležité především [[fluoridy]] a [[fosforečnany]], jejich nerozpustnost ve vodě se používá k  separaci lanthanoidů od jiných kovových iontů. Ytterbité soli jsou bezbarvé.

Ytterbium objevil roku [[1878]] švýcarský chemik [[Jean Charles Galissard de Marignac]] jako nečistotu v  [[Oxidoxid erbitý|oxidu erbitém]] a pojmenoval jej po [[Švédsko|švédské]] vesnici [[Ytterby]] (podle "yttre„yttre by"by“ znamenající "vnější vesnice"), poblíž něhokteré bylo nalezeno značné množství [[minerál]]ů s  významným obsahem prvků řady lanthanoidů ([[terbium]], [[yttrium]] a [[erbium]]). Skutečně čisté elementární ytterbium bylo získáno až v  roce [[1953]].

Ytterbium se vyskytuje [[zemská kůra|zemské kůře]] v  [[Koncentracekoncentrace (chemie)|koncentraci]] 2,6–3 mg/kg. O jeho obsahu v mořské vodě údaje chybí. Ve vesmíru připadá jeden atom ytterbia na 200  miliard atomů vodíku.

V  přírodě se ytterbium vyskytuje pouze ve formě sloučeninsloučeninách. Neexistují však ani minerály, v  nichž by se některé lanthanoidy (prvky vzácných zemin) vyskytovaly samostatně, ale vždy se jedná o minerály směsné, které obsahují prakticky všechny prvky této skupiny. Mezi nejznámější patří [[monazit]]y ([[Cercer|Ce]], [[lanthan|La]], [[thorium|Th]], [[Neodymneodym|Nd]], [[Yttriumyttrium|Y]])PO₄ a [[xenotim]], chemicky [[fosforečnany]] lanthanoidů, dále [[bastnäsit]]y (Ce, La, Y)CO₃F – směsné flourouhličitany prvků vzácných zemin a např. minerál [[euxenit]] (Y, [[Vápníkvápník|Ca]], Ce, [[Uranuran (prvek)|U]] ([[Kola (poloostrov)|poloostrov Kola]] v [[Rusko|Rusku]]).

Při průmyslové výrobě prvků vzácných zemin se jejich rudy nejprve louží směsí [[kyselina sírová|kyseliny sírové]] a [[kyselina chlorovodíková|chlorovodíkové]] a ze vzniklého roztoku solí se přídavkem [[hydroxid sodný|hydroxidu sodného]] vysráží [[hydroxidy]].

Separace jednotlivých prvků se provádí řadou různých postupů – kapalinovou [[extrakce|extrakcí]], za použití [[ionex]]ových kolon nebo selektivním srážením nerozpustných [[Komplexníkomplexní sloučenina|komplexních solí]].

Příprava čistého kovu se obvykle provádí [[Elektrochemieelektrochemie|elektrochemicky]] z  taveniny směsi chloridů ytterbia, [[vápník]]u a [[sodík]]u. Elementární ytterbium se vylučuje na [[grafit]]ové katodě, na kladné elektrodě (anodě) dochází k  uvolňování elementárního [[plyn]]ného [[chlor]]u.

Kvůli svému velmi řídkému výskytu a vysoké výrobní ceně čistého kovu nemají v  současné době kovové ytterbium ani jeho sloučeniny žádné významné komerční využití. Potenciálním oborem využití jsou výroba [[laser]]ů a [[metalurgie]] při zušlechťování speciálních druhů [[ocel]]í.