Obléhání Tiberiady: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Nová stránka: {{Infobox - válka | střetnutí = Obléhání Tiberiady | konflikt = Křížové výpravy | obrázek = Tiberias-S-506.jpg | popisek = Pozůstatek brány křižáckéh…
 
dovětek
Řádek 7:
| zeměpisná šířka =
| zeměpisná délka =
| místo = poblíž [[NazaretTiberias]]u, dnešní [[Izrael]]
| výsledek = vítězství [[Ajjúbovci|Ajjúbovců]]
| strana1 = [[Soubor:Flag of Ayyubid Dynasty.svg|20px|border|Vlajka Ajjúbovského sultanátu]] [[Ajjúbovci|Ajjúbovský sultanát]]
Řádek 21:
K '''obléhání Tiberiady''' [[Ajjúbovci|ajjúbovským]] sultánam [[Saladin]]em došlo [[2. červenec|2. července]] roku [[1187]], jen dva dny před pro křižáky osudnou [[Bitva u Hattínu|bitvou u Hattínu]]. Saladin tímto krokem hodlal vylákat k boji na bitevní pole jeruzalémského krále [[Guy de Lusignan|Guye de Lusignan]] a jeho armádu, která se tou dobou zdržovala na výhodné obranné pozici u pramenů La Saphorie, což se mu nakonec i podařilo.
 
V noci [[2. července]] se odehrála v křižáckém táboře válečná porada, kdeběhem které se mělo rozhodnout, zdao vyrazitdalším obleženému městu pomocipostupu. Někteří křižáčtí vůdci prosazovali, aby armáda okamžitě vyrazila obleženému městu na pomoc i za cenu rizika vyčerpávajícíhodlouhého pochodu přes rozpálenou poušť. Město zůstalo osamoceno na pospas Saladinovi jen s minimální obranou. [[Raimond III. z Tripolisu]] vyzýval krále ke zdrženlivost, avšak ten byl velmistrem templářů [[Gérard z Ridefortu|Gérardem z Ridefortu]] a [[Renaud ze
Châtillonu|Renaudem z Châtillonu]] nařčen ze zbabělosti. Král nakonec vyslyšel smělých výzev radikálů a rozkázalzavelel k pochodu. Nikdo si příliš nechtěl připouštět Saladinovu lest. Tou dobou již ale bylo pro křižáky příliš pozdě. Obrana města nevydržela ani den. Ještě téhož dne [[2. červenec|2. července]] [[1187]] byla Tiberiada dobyta. Předtím se posádka města ještě marně pokusila obléhatele uplatit, avšak bez úspěchu. Samotné město padlo velice rychle a část obránců s hraběnkou [[Eschiva de Bures|Eschivou]] se naposledy pokusily o ozbrojený odpor z opevněné citadely, ale i ta ještětoho téhožsamého dne padla.
 
O dva dny později dorazila křižácká armáda žíznivá a vyčerpaná k Hattínským rohům, kde byla posléze hlavní částí Saladinova vojska na hlavu poražena.
 
Rozhodnutí křižáků opustit výhodné pozice a vyrazit obleženému městu na pomoc se ukázalo jako neprozřetelný čin, avšak nikoli bezdůvodný. Nejen proto, že hraběnka [[Eschiva de Bures]] byla ženou [[Raimond III. z Tripolisu|Raimonda z Tripolisu]]. Muslimská vojska, lačnící po kořisti či odplatě za minulá příkoří od křižáků, se hodlala na bezbranném městě pomstít. Saladin rozkázal vojsku město vyplenit a zpustošit. Hradby byly ztrženy. Obyvatelstvo, pokud neuteklo, bylo zajato nebo vyvražděno. Město prakticky přestalo existovat a již nikdy se ze své zkázy nevzpamatovalo.
 
{{Pahýl}}