Francouzská cizinecká legie: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
doplnění
Řádek 1:
[[Soubor:Bastille Day Parade 170714-D-PB383-013 (35087597534).jpg|náhled|Legionáři na vojenské přehlídce na [[Avenue des Champs-Élysées|Champs-Élysées]] v Paříži]]
[[Soubor:053 French Foreign Legion.JPG|náhled|vpravo|Legionář se zajatým rebelem, [[Pobřeží Slonoviny]], 10. srpna 2004.]]
'''Francouzská cizinecká legie''' ({{Vjazyce|fr}}: {{Cizojazyčně|fr|Légion étrangère}}) je elitní jednotka [[Armáda Francie|francouzské armády]] založená v roce [[1831]]. Byla založena jako jednotka zahraničních dobrovolníků, protože cizincům byla po [[Červencová revoluce|červencové revoluci]] v roce [[1830]] zakázána účast v regulérních jednotkách francouzské armády.
Řádek 13 ⟶ 14:
Jedním z účelů legie bylo odstranit rušivé prvky ze společnosti a využít je v boji proti nepřátelům Francie. V jejích řadách byli vrazi, uprchlí vězni, žebráci, obyčejní zločinci, ale také nežádoucí přistěhovalci a odpůrci režimu (sporné tvrzení<ref>{{Citace elektronického periodika|periodikum = http://www.rozhlas.cz/plus/pribehy/_zprava/stb-vs-veterani-z-cizinecke-legie--1380003}}</ref>).{{Fakt/dne|20130923222548}} Legionářem se mohl stát kdokoli ve věku 17-40 let. Základ legie tvořili žoldáci z řad [[Švýcarská garda|švýcarské gardy]], [[Němci]], [[Španělé]], [[Portugalci]], [[Italové]], [[Belgičané]], [[Holanďané]] a [[Poláci]].
 
Na konci roku 1831 byla legie poslána do [[Alžírsko|Alžírska]], s cílem rychle doplnit a posílit tzv. "Armée d'Afrique" jenž měla chránit a rozšiřovat [[Francouzská koloniální říše|francouzskou koloniální říši]]. Právě Alžírsko se stalo na 130 let domovem legie a výrazně přispělo k jejímu charakteru. První legionáři to v Alžírsku neměli snadné. Byli špatně vycvičeni i vystrojeni, měli velice nízký či dokonce žádný žold a byli posíláni na ty nejhorší úkoly. Připočteme-li k těmto špatným životním podmínkám těžké ztráty, je více než jasné, že morálka legionářů nebyla zrovna vysoká. Navíc důvody ke vstupu do legie byly většinou hmotná nouze nebo skrývaní se před zákonem spíše než vlastenectví, a tak se dezerce stala zásadním problémem demotivovaného mužstva. Za tímto účelem byla v legii zřízena mnohem přísnější disciplína než byla obvyklá u pravidelné francouzské armády.
 
V roce 1835 byla legie vržena do španělské občanské války. Po skončení války v roce 1838 byla legie rozpuštěna, ale brzy na to vznikla „Nová legie“. V druhé polovině 19. století už působila legie takřka na celém světě, všude tam kde měla Francie své [[Kolonialismus|koloniální]] zájmy. Zasáhla do bojů například na [[Krymská válka|Krymu]] (1854-1856), v [[Druhá italská válka za nezávislost|Itálii]] (1859) nebo dokonce v [[Francouzská intervence v Mexiku|Mexiku]] (1863 - 1867) a v mnoha dalších konfliktech v různých částech světa. V [[bitva u Camarónu|bitvě u Camarónu]] zaútočilo 3000 Mexičanů na 65 příslušníků legie, kteří se odmítli vzdát a bojovali, dokud skoro všichni nepadli. Legionáři bojovali v obou světových válkách a to převážně v severní [[Afrika|Africe]]. Po kapitulaci Německa za [[Druhá světová válka|Druhé světové války]] se k legii přidalo spousta příslušníků [[Wehrmacht]]u a možná i [[Schutzstaffel|SS]]<ref>Par Le Sang Versé - La Légion Étrangère En Indochine, Paul Bonnecarrere, Publisher: Fayard (1968), ASIN: B000JVBNI8</ref>, kteří by jinak čelili soudu za válečné zločiny. V letech 1946–1954 se legie účastnila tažení v [[Indočínská válka|Indočíně]] kde byla poražena jednotkami [[Viet Minh]]u v obrovské bitvě u [[Bitva u Điện Biên Phủ|Dien Bien Phu]]. Zanedlouho byla legie opět povolána do další válečné činnosti, tentokrát znovu do [[Alžírská válka|Alžírska]], ze kterého bylo roku 1962 definitivně stažena. Dnes zůstává cizinecká legie důležitou součástí francouzské armády, která přežila tři republiky, [[Druhé Francouzské císařství]], dvě světové války, zrušení [[Všeobecná branná povinnost|všeobecné branné povinnosti]], demontáž francouzské koloniální říše a i ztrátu své dlouholeté základny v Alžírsku.
 
== Složení cizinecké legie ==