Poměrný volební systém: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Doplnění článku značka: editace z Vizuálního editoru |
|||
Řádek 1:
{{volby v ČR - metody přepočtu}}
{{Neověřeno}}
'''Poměrný''' ('''proporční''') '''volební systém''' je kategorie [[volební systém|volebního systému]], ve které jsou mandáty na úrovni [[volební obvod|volebního obvodu]] rozdělovány poměrně. Při použití tohoto volebního systému, při volbách do [[zastupitelský orgán|zastupitelských orgánů]], kandidáti či strany získávají počet mandátů či křesel v poměru, který se blíží poměru počtů hlasů získaných od [[volič]]ů. Převod hlasů na mandáty se děje pomocí různých metod
Poměrné volební systémy lze dále rozdělit do následujících velikých skupin:
# Listinné volební systémy
# Personalisovaný poměrný systém (MMP)<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Chytílek
| jméno = Roman
| příjmení2 = Šedo
| jméno2 = Jakub et al.
| titul = Volební systémy
| vydání =
| vydavatel = Portál
| místo = Praha
| rok = 2009
| počet stran =
| strany = 212-219
| isbn =
}}</ref>
# [[Systém jednoho přenosného hlasu|Systém jednoho přenosného hlasu (STV)]]
Platí, že na účinek listinného poměrného systému mají klíčový vliv zejména následující čtyři proměnné:<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Chytílek
| jméno = Roman et al.
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul = Volební systémy
| vydání =
| vydavatel = Portál
| místo = Praha
| rok = 2009
| počet stran =
| strany = 184
| isbn =
}}</ref>
# Velikost volebních obvodů
# Volební formule
# Uzavírací klauzule (její přítomnost a výše)
# Počet úrovní volebních obvodů či skrutínií
== Volební obvody a jejich velikost ==
Součástí proporčních systémů jsou vícemandátové volebních obvodů i s nestejnou velikostí, jimž jsou kandidáti přiřazeni, může však být i volební obvod jediný celostátní (např. Slovensko, Izrael).Obecně platí, že velikost volebních obvodů je proměnná, která má nejsilnější vliv na proporcionalitu výsledku. Čím větší obvod, tím přesněji odráží zisk mandátů poměr hlasů odevzdaných pro jednotlivá kandidující uskupení
V rámci politologie se vyskytly pokusy rozdělit typy volebních obvodů podle jejich velikosti. Např. německý politolog [[Dieter Nohlen]] dělí obvody na malé (2-5 mandátů), středně velké (6-10 mandátů) a velké (10 a více mandátů). S velice podobným dělením přišli politologové Shugart a Taagepera, kteří definují velikost obvodů podle hodnoty ''M'' (magnitude), která vyjadřuje počet mandátů rozdělovaných v daném obvodě. Na základě hodnoty ''M'' rozlišují tři kategorie, které se jen nepatrně liší od těch Dietera Nohlena. Nízká hodnota ''M'' je v obodech s 2-4 mandáty, střední v těch s 5-9 mandáty a vysoká s 10 a více mandáty. <ref>{{Citace monografie
| příjmení = Lebeda
| jméno = Tomáš
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul = Volební systémy poměrného zastoupení - mechanismy, proporcionalita a politické konsekvence
| vydání =
| vydavatel = Karolinum
| místo = Praha
| rok = 2008
| počet stran =
| strany = 63
| isbn =
}}</ref>
== Uzavírací klauzule ==
Poměrný volební systém může být vybaven [[uzavírací klauzule|uzavírací klauzulí]] stanovující, že subjekty, které ve volbách získají menší procentní podíl hlasů než je stanoveno (např. 5 %), nejsou v zastupitelském orgánu zastoupeny.
== Využití poměrného systému v Česku ==
V [[Česko|Česku]] se listinný poměrný volební systém používá při volbách do [[Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky|Poslanecké sněmovny]], krajských a obecních zastupitelstev. Pro rozdělení mandátů se obvykle využívá [[D'Hondtova metoda]], která zvýhodňuje strany s velkým ziskem hlasů. [[Změna systému přidělování mandátů do PS PČR v roce 2000|Změna volebního systému]] do [[Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky|Poslanecké sněmovny]] byla schválena v roce 2000. Hlavními prvky bylo zvýšení počtu volebních obvodů na 35 a zavedení modifikované D'Hondtovy metody pomocí tzv. [[Zdeněk Koudelka|Koudelka]] dělitele. Tuto změnu však následně zrušil Ústavní soud.
== Výhody a nevýhody ==
Řádek 15 ⟶ 71:
== Reference ==
<references />
* [[Zdeněk Koudelka]]: Změna volebního systému, [[Politologický časopis]] 1/2000, s. 90-95, {{ISSN|1211-3247}}▼
== Literatura ==
Řádek 33 ⟶ 89:
| jazyk = česky
}}
▲* [[Zdeněk Koudelka|KOUDELKA, Zdeněk]]: Změna volebního systému, [[Politologický časopis]] 1/2000, s. 90-95, {{ISSN|1211-3247}}
== Související články ==
| |||