Hans Baur: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Autoritní data |
lf |
||
Řádek 46:
17. února roku 1943 společně s Hitlerem těsně unikli sovětským jednotkám u ukrajinského [[Záporoží]]. Hitler projednával situaci s polním maršálem [[Erich von Manstein|von Mansteinem]] v jeho štábu, když sovětští tankisté útočili na okrajový perimetr letiště, tam jim ale došlo palivo. Baur však v pravý okamžik upozornil Hitlera na hrozící nebezpečí a okamžitě s ním odletěl. Po boku německého diktátora pak sloužil až do konce války, kdy s ním strávil poslední hodiny v jeho [[Vůdcův bunkr|bunkru]] v [[Berlín]]ě. Mezi posledními Vůdcovými rozkazy bylo jednak ujmout se [[kremace]] jeho těla a těla [[Eva Braunová|Evy Braunové]] a také dopravit ministra [[Martin Bormann|Martina Bormanna]] s důležitými dokumenty do [[Flensburg]]u, kde se vytvářela nová vláda pod velením admirála [[Karl Dönitz|Dönitze]]. Jako poslední dar od Hitlera dostal na památku jeho oblíbený obraz [[Fridrich II. Veliký|Friedricha Velikého]] jako důkaz vděku.<ref name="Skalický" />
Během noci na 1. květen však ztratil s Bormannem kontakt během pokusu o útěk, když se jejich skupina připletla do přestřelky mezi tanky [[T-34]] a [[Tiger I|Tiger]]. Když se snažil uniknout, byl zasažen dávkou ze [[samopal]]u do nohy. Nebyl schopný utéci ani bojovat, a tak jej jeden sovětský voják zatáhl do blízké budovy a okradl, nicméně mu zachránil život, neboť mu na rány přiložil obvazy. Ještě před útěkem spálil své pravé doklady a převlékl se do běžné vojenské uniformy, působil proto jako řadový voják, který byl zraněn. Jeho zranění však byla natolik vážná a měl tak silné bolesti, že se rozhodl odhalit svou pravou identitu v domnění, že mu bude poskytnuta lepší zdravotní péče. Sověti ho však ihned předali důstojníkům [[NKVD]], kteří ho vyslýchali tak dlouho, dokud neupadl do [[bezvědomí]]. Teprve poté byl odvezen do polní nemocnice, kde mu byla kvůli infekci a nepovedené operaci [[amputace|amputována]] noha pod kolenem. V listopadu roku 1945 byl převezen k dalším výslechům NKVD do [[Moskva|Moskvy]] do vězení [[Butyrka]]. Mučení dohnalo Hanse Baura až na pokraj [[sebevražda|sebevraždy]]. Sovětským tribunálem byl odsouzen na 25 let nucených prací, avšak v říjnu roku 1955 byl společně s dalšími vězni propuštěn.<ref name="Skalický" />
== Život po propuštění ==
| |||