Verze z 18. 2. 2018, 20:03 editovat Vít Kolek (diskuse \| příspěvky) 26 editací →‎Současnost značka: editace z Vizuálního editoru ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 18. 2. 2018, 20:17 editovat zrušit editaci Palu (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé, Výjimky z blokování IP adres 43 716 editací Verze 15866276 uživatele Vít Kolek (diskuse) zrušena - odstraňování ozdrojovaného textu a nahrazování výjimečným tvrzením bez výjimečného zdroje značka: vrácení zpět Přejít na další porovnání →
Řádek 186: ==== Současnost ==== V češtině nelze snadno [[skloňování\|skloňovat]] (ale i jinak uplatňovat, zejm. pro přídavná jména) nepřechýlená příjmení podle ženských vzorů a použití vzorů mužských není možné. Obvykle se přechylují i příjmení cizí, protože potřeba je skloňovat je aktuální i u nich. Bez přechylování by se jazyk nevyhnul nepřirozeným větám jako ''Williams porazila Schneider,'' ve které bynelze ~~mohlo~~rozeznat ~~dojít~~[[podmět]] kod ~~nedorozumění~~[[předmět (mluvnice)\|předmětu]].<ref>[http://zpravy.idnes.cz/kopnete-si-do-cestiny-mapovali-jsme-proc-prechylovat-a-proc-ne-pbc-/domaci.aspx?c=A110826_112623_domaci_jw ~~Výzkumy~~Jan Malinda: Kopněte si do češtiny. Mapovali jsme, proč přechylovat a proč ne], iDnes 27. srpna 2011</ref>~~{{Citace~~ ~~periodika~~V češtině je také samozřejmé, že se ze jména dá okamžitě rozpoznat pohlaví jeho nositele, což bez přechylování často nelze zajistit. Opisem lze ovšem význam věty zkompletovat, ale torzovitost zůstává, např. ''Tenistka Williams porazila soupeřku Schneider.'' ~~\| příjmení = Valdrová~~ ~~\| jméno = Jana~~ ~~\| titul = Angela Merkelová, Elfriede Jelinek(ová) und Barbara Coudenhoveová- Kalergiová: Zum gegenwärtigen tschechischen Umgang mit weiblichen Familiennamen~~ ~~\| periodikum = Argumenta. Festschrift für Manfred Kienpointner zum 60. Geburtstag.~~ ~~\| datum =~~ ~~\| ročník =~~ ~~\| číslo =~~ ~~\| strany = 537-547~~ ~~\| url =~~ }}</ref> však dokazují, že první jméno je spíše považováno za [[podmět]] a druhé za [[Předmět (mluvnice)\|předmět]]. K nedorozuměním tudíž nepřechýlená příjmení spíše nevedou. V češtině je také samozřejmé, že se ze jména dá okamžitě rozpoznat pohlaví jeho nositele, což bez specifikace často nelze zajistit. Příkladem takové specifikace je např. věta ''Tenistka Williams porazila soupeřku Schneider.'' Nejběžnějším způsobem přechylování příjmení je přidání přípony '''-ová''' k mužskému příjmení buď přímo (''Novák – Nováková''), nebo se změnou kmene (''Čeněk – Čeňková''), nebo po odstranění koncovky mužského jména (''Svoboda – Svobodová''). Běžný je také přímý převod jmen mezi rody (''Zelený – Zelená''). Jen několik příjmení je díky stejnému tvaru v obou rodech stejných jak pro ženy, tak pro muže (''Janů – Janů'').

Přechylování: Porovnání verzí