Sovětský svaz: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
dopl.
Řádek 304:
Armáda měla největší politický vliv a v roce 1989 čítala dva milióny vojáků rozdělených mezi 150 motorizovaných a 52 obrněných divizí. Sovětské námořnictvo bylo až do počátku 60. let spíše méně početnou vojenskou větví, ale po [[Karibská krize|karibské krizi]] se pod vedením Sergeje Gorškova dočkalo výrazného rozšíření. Známé se stalo díky raketovým křižníkům a ponorkám a sloužilo v něm 500 000 mužů (1989). Sovětské letectvo se soustřeďovalo na flotilu strategických bombardérů a ve válečné situaci mělo vymýtit nepřátelskou infrastrukturu a jadernou kapacitu. Vzdušná síla měla také množství stíhaček a taktických bombardérů, které by armádu ve válce podporovaly. Strategická raketová vojska disponovala více než 1400 mezikontinentálními balistickými raketami (ICBM), rozmístěných mezi 28 základen a 300 velitelských středisek.
 
V poválečné době se Sovětská armáda přímo podílela na několika vojenských operacích v zahraničí. Mezi nimi bylypatřilo potlačení [[Východoněmecké povstání|povstání ve východním Německu]] (1953), [[Maďarské povstání|v Maďarsku]] (1956) a [[Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa|vpáduvpád do Československa]] (1968). Sovětský svaz se také účastnil [[Sovětská válka v Afghánistánu|války v Afghánistánu]] mezi lety 1979 až 1989.
 
V Sovětském svazu platila [[všeobecná branná povinnost]].