Wolfgang Hannibal ze Schrattenbachu: Porovnání verzí

Kardinál byl milovníkem umění, pompézní dvorské kultury a zábavy. K jeho oblíbeným letním rezidencím patřily zámky v [[Kroměříž]]i, ve [[Vyškov]]ě a [[Schrattenbachův palác]] v Brně, Kobližné ulici, který pro něj přestavěl Mořic Grimm (dnes Mahenova knihovna). V Kroměříži založil kláštery řádu piaristů a kapucínů, kapli Bolestné Panny Marie a v tamní [[Biskupská mincovna|biskupské mincovně]] dával razit stříbrné i zlaté biskupské mince a medaile. Ve [[Vyškov (zámek)|vyškovském zámku]] zřídil divadelní sál. Měl proslulou dvorskou kapelu, kterou vedli Italové Stefano Leporati a Girolamo Pera (jako kapelníci) a Carlo Zuccari a Carlo Tessarini (první houslisté). Jako jediný z moravských mecenášů zaměstnával též italské kastráty (Antonio Fornarini, Sante Lorenzini). Od roku [[1727]] uváděl na svém zámku v Kroměříži dvakrát ročně italské opery, od roku 1734 se produkce přesunuly do Vyškova. V jeho brněnském paláci se v době postní každý týden hrála oratoria. Ve sbírkách [[Arcibiskupský zámek Kroměříž|kroměřížského zámku]] a [[Vyškov (zámek)|vyškovského zámku]] jsou vystaveny dva Schrattenbachovy reprezentační portréty v oděvu kardinála, obě olejomalby na plátně.