Wikipedie

Sovětský svaz: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
další úpravy
mBez shrnutí editace
Řádek 167:
Sovětský svaz jednal před vypuknutím [[druhá světová válka|druhé světové války]] nejprve s Francií a zejména Velkou Británií. Když se však ukázalo, že Velká Británie není ochotna podporovat jeho expanzi vůči státům spadajícím dříve pod vládu carského impéria {{Doplňte zdroj}}, obrátil se na nacistické Německo, s nímž si nakonec dohodl rozdělení sfér vlivu v rámci paktu [[Pakt Ribbentrop-Molotov|Ribbentrop-Molotov]].
 
Podílel se na válce proti [[Polskodruhá polská republika|Polsku]], které bez vyhlášení války [[Sovětská invaze do Polska|přepadl]] [[17. září]], aby zabral východní polovinu této země, a též si zajistil kontrolu nad [[Baltské moře|Baltským mořem]], když nejprve přinutil ke spolupráci a poté násilím zabral [[Estonsko]], [[Litva|Litvu]] a [[Lotyšsko]]. Od samého počátku války se vůči obyvatelstvu dobytých a obsazených zemí rozsáhle dopouštěl [[Sovětské válečné zločiny|válečných zločinů a zločinů proti lidskosti]].
 
Sovětský svaz válčil za [[Druhá světová válka|druhé světové války]] s [[Finsko|Finskem]], a to hned dvakrát (nejprve v letech [[1939]] a [[1940]] – tzv. [[zimní válka]], později pak v letech [[1941]] až [[1945]] - tzv. [[pokračovací válka]]). Za přepadení Finska v roce [[1939]] byl vyloučen ze [[Společnost národů|Společnosti národů]].
 
Sovětský svaz byl nečekaně napaden [[NěmeckoOperace Barbarossa|napaden Německem]] [[22. červen|22.&nbsp;června]]&nbsp;[[1941]] a kvůli nepřipravenosti [[Rudá armáda|Rudé armády]] postupovali Němci úspěšně hluboko do [[vnitrozemí]] SSSR. Nacistickým silám se podařilo obsadit západní republiky a též i významnou část [[Ruská sovětská federativní socialistická republika|RSFSR]]. Teprve až po [[Bitva u Stalingradu|bitvě u&nbsp;Stalingradu]] i díky pomoci západních Spojenců a přesunu průmyslových závodů do bezpečných oblastí v&nbsp;okolí [[Ural]]u se situace obrátila ve prospěch Rudé armády, která Němce vytlačila přes [[východní Evropa|východní Evropu]] až do [[Berlín]]a. [[Wehrmacht]] utrpěl 80 % veškerých vojenských ztrát při bojích na východní frontě.<ref>{{cite book | author=William J. Duiker| title=Contemporary World History| url=http://books.google.com/?id=uqvgYtJHGSMC| date=31 August 2009| publisher=Wadsworth Pub Co| isbn=978-0-495-57271-8| page=128 }}</ref> Na podkladě dohod [[Jaltská konference|jaltské konference]] vyhlásil Sovětský svaz dne [[8. srpen|8.&nbsp;srpna]]&nbsp;[[1945]] [[Sovětsko-japonská válka|válku]] Japonsku. Během týdne rozdrtil ve skvěle naplánované a provedené operaci [[Kuantungská armáda|Kuantungskou armádu]] v&nbsp;[[Mandžusko|Mandžusku]], jejíž obklíčené zbytky se dne [[20. srpen|20.&nbsp;srpna]]&nbsp;[[1945]] vzdaly (na Sachalinu tak učinily [[25. srpen|25.&nbsp;srpna]], na posledním z [[Kurilské ostrovy|Kurilských ostrovů]] [[1.&nbsp;září]]&nbsp;[[1945]]).
 
Ve 2. světové válce bylo zabito v boji 8,7 milionů vojáků Rudé armády, z toho 5,8 milionů [[Rusové|Rusů]], 1,4 milionů [[Ukrajinci|Ukrajinců]] a 1,5 milionů příslušníků ostatních sovětských národů.<ref>G. I. Krivosheev. ''Soviet Casualties and Combat Losses''. Greenhill 1997 ISBN 978-1-85367-280-4 Strany 85–97</ref> Dále v letech 1941-42 v německém zajetí zahynulo okolo 3 milionů sovětských válečných zajatců v rámci německého plánu genocidy slovanských národů tzv. [[Generalplan Ost]].<ref>„[http://respekt.ihned.cz/c1-61299000-geografie-krvavych-zemi Geografie krvavých zemí]“. Respekt. 24. listopadu, 2013</ref> Němečtí vojáci a jejich spojenci se na sovětském území ve velkém dopouštěli [[Válečné zločiny Německa během druhé světové války|válečných zločinů a zločinů proti lidskosti]] jako byl například [[masakr v&nbsp;Oděse]] v&nbsp;říjnu 1941, při kterém rumunské a německé jednotky zastřelily nebo upálily až 34&nbsp;000 oděských Židů, nebo [[obležení Leningradu]] německými a finskými vojsky, které si vyžádalo životy 1 milionu civilistů. V&nbsp;[[Bělorusko|Bělorusku]] byly vyvražděny stovky vesnic a celkem zahynula asi čtvrtina tehdejší běloruské populace.<ref>„[http://www.ceskatelevize.cz/ct24/svet/219876-v-beloruske-chatyni-upalili-naciste-zaziva-149-obyvatel-vcetne-75-deti/ V&nbsp;běloruské Chatyni upálili nacisté zaživa 149 obyvatel, včetně 75 dětí]“. Česká televize. 22.&nbsp;března&nbsp;2013</ref>
Řádek 308:
|}
=== Ozbrojené síly ===
{{Viz též|RudáOzbrojené síly SSSR|rudá armáda|sovětská armáda|sovětské letectvo|sovětské námořnictvo}}
Podle vojenského zákona ze září [[1925]] se sovětské ozbrojené síly skládaly ze tří složek: [[sovětská armáda|pozemních síl]], [[sovětské letectvo|letectva]], [[sovětské námořnictvo|námořnictva]], sjednocené státní politické správy (OGPU) a vnitřních vojsk.<ref>Scott and Scott, The Armed Forces of the Soviet Union, Westview Press, 1979, p.13</ref> OGPU se později stala nezávislou a v roce 1934 se součila s [[NKVD]], a tak byla její vnitřní vojska pod společným vedením obranných a vnitřních komisariátů. Po [[druhá světová válka|druhé světové válce]] vznikla strategická raketová vojska (1959), [[Vojska protivzdušné obrany SSSR|vojska protivzdušné obrany]] (1948) a jednotky všenárodní [[Civilní obrana|civilní obrany]] (1970), které stály na prvním, třetím a šestém místě v oficiálním sovětském systému důležitosti (pozemní síly byly druhé, letectvo čtvrté a námořnictvo páté).
 
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Sovětský_svaz“