První punská válka: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
lodě
mBez shrnutí editace
Řádek 71:
Většina rozhodujících bitev první punské války byla svedena na moři. Na samém počátku války měli Římané jen velice omezené zkušenosti s vedením námořního boje. Naproti tomu Kartaginci těžili ze svých dobrých znalostí, po staletí nabývaných provozováním námořního obchodu. Expandující římská republika ovšem záhy pochopila, jak významné je ovládnutí Středozemního moře v probíhajícím konfliktu.
 
Svoji první flotilu postavili Římané po vítězství u [[Agrigento|Agrigenta]] v roce [[261 př. n. l.]] a již v následujícím roce došlo k prvnímu námořnímu střetu mezi Kartaginci a Římany v [[Bitva u Liparských ostrovů|bitvě u Liparských ostrovů]]. Ta ale skončila pro Římany ostudnou porážkou, v níž byl zajat i samotný římský konzul.
 
Podle některých historiků je možné, že Římané, kteří postrádali jakékoliv znalosti o stavbě lodí a nebyli vůbec dobrými námořníky, vytvořili své první válečné lodě tak, že jednoduše okopírovali zajaté kartaginské [[Triréma|trirémy]] a [[Quinquerema|quinqueremy]], případně napodobili lodě, které ztroskotaly na italském pobřeží v důsledku bouří. Jiní historikové naopak tvrdí, že Římané již disponovali určitými zkušenostmi týkající se konstruování lodí, neboť chránili své pobřeží před [[pirát]]y. Eventuálně mohli Římané obdržet technickou výpomoc od svého sicilského spojence, Syrakus. Bez ohledu na stav své námořní technologie na počátku války se Římané Kartagincům poměrně rychle vyrovnali.