Bikáa: Porovnání verzí

{{Infobox - reliéf

}}

'''Bikáa''' ({{vjazyce|ar}}: وادي البقاع ''Wádí al-Biqae''), též '''Bekáa''' nebo '''Beqaa''', je úrodné [[údolí]] ve východním [[Libanon]]u. Již za [[Starověký Řím|Římské říše]] bylo toto údolí hlavní zemědělskou oblastí, kterou zůstává i v rámci dnešního Libanonu. Rozkládá se zhruba 30 kilometrů východně od [[Bejrút]]u mezi pohořím [[Libanon (pohoří)|Libanon]] na západě a [[Antilibanon]] na východě. Jedná se o nejseverovýchodnější část [[Velká příkopová propadlina|Velké příkopové propadliny]], která se táhne od [[Sýrie]] přes [[Rudé moře]] až do [[Afrika|Afriky]]. Údolí je na 120 kilometrů dlouhé a v průměru je 16 kilometrů široké. Má vlhké [[středozemní klima]] se suchými teplými léty. Zejména v severní části je úhrn srážek nižší (230 mm) v důsledku [[Srážkový stín|srážkového stínu]] pohoří Libanon. V centrální části je přitom úhrn srážek na 610 mm. Od 1. století př. n. l. se v údolí pěstovalo [[Obilniny|obilí]] pro římské provincie v [[Levanta|Levantě]]. V současnosti údolí představuje 40 % libanonské [[orná půda|orné půdy]]. Půdy v severní části nejsou tolik úrodné a proto je tato část využívána pro [[pastevectví]]. V jižnější části se pěstuje [[pšenice]], [[kukuřice]], [[bavlna]] a [[zelenina]], nachází se zde ale i [[vinice]] a [[sad]]y.