František (papež): Porovnání verzí

 

== Původ a mládí ==

Narodil se v [[Buenos Aires]] [[Italové|italským]] [[imigrace|imigrantům]] jako nejstarší z pěti dětí.<ref>{{Citace elektronického periodika|příjmení=|jméno=|autor=|titul=Jorge Mario Bergoglio - profil nového papeže Františka|periodikum=christnet.eu|odkaz na periodikum=ChristNet.cz|vydavatel=|url=http://www.christnet.eu/clanky/5021/jorge_mario_bergoglio_profil_noveho_papeze.url|datum vydání=2013-03-13|datum přístupu=2013-03-13}}</ref> Jeho sourozenci byli Alberto Horacio (1942–2010), Oscar Adrian, Marta Regina a Maria Elena. Jejich otec Mario José (Giuseppe) Bergoglio (1908–1959) se narodil v obci Portacomaro v severní Itálii. Před nastupujícím fašismem odešel v roce 1928 do Argentiny a zde pracoval jako [[železnice|železniční]] [[dělník]]. Jeho manželkou se 12. prosince 1935 stala Regina María Sívori († 1981). Narodila se v Buenos Aires italským přistěhovalcům.

 

 

Dětství strávil v městské části [[Flores (Buenos Aires)|Flores]] na předměstí Buenos Aires.<ref name="dablik" /> Argentinské řádové sestry na něj vzpomínají jako na neposedného uličníka, byl prý malý ďáblík jako každý malý kluk. Byl u nich oblíbený a se sestrou Dolores ho pojilo blízké přátelství, v&nbsp;posledních dnech jejího života ji pravidelně navštěvoval a po její smrti strávil celou noc v&nbsp;slzách a odmítal jíst a pít.<ref name="dablik" /> V&nbsp;knižním rozhovoru, ''El Jesuita'' (Jezuita), který v&nbsp;roce 2010 vydali novináři Sergio Rubín a Francesca Ambrogettiová, uvádí, že jako mladík rád tančil [[Tango (tanec)|tango]], že pracoval i jako [[vyhazovač]]. Má rád klasickou literaturu a jeho nejoblíbenějším filmem je dánské drama [[Babettina hostina]].<ref name="dablik">Oldřich Mánert: [http://zpravy.idnes.cz/detstvi-a-minulost-papeze-frantiska-d7v-/zahranicni.aspx?c=A130315_144013_zahranicni_ert Jorge byl malý ďáblík, vzpomínají na dětství papeže řádové sestry], iDnes.cz, 15. 3. 2013</ref>

 

V roce 2010 přiznal Bergoglio v rozhovoru, že ve dvanácti letech usiloval o dívenku Amalii, svou vrstevnici, a pomýšlel na svatbu. V&nbsp;dopise jí tehdy napsal, že je pro něj jediná a že pokud si ji nevezme za ženu, stane se knězem. Dopis ilustroval obrázkem domu s&nbsp;červenou střechou, ve kterém spolu budou bydlet. Amaliin otec své dceři vztah zakázal, a ona proto na dopis ani neodpověděla.<ref name="nepropadejte" /> Samotná Amalia Demonte příběh ze svého dětství po letech potvrdila v&nbsp;rozhovoru pro anglický deník [[The Daily Telegraph]]. Otec ji prý uhodil, když chtěla Jorgemu odepsat. Rodiče jí pak bránili v&nbsp;jakémkoliv dalším kontaktu s&nbsp;ním. Ona sama v&nbsp;té době prý ještě zamilovanost neznala. Na nevinném a čistém vztahu mezi dvěma dětmi nemá nynější papež co skrývat.<ref>[http://www.telegraph.co.uk/news/religion/the-pope/9931368/Pope-Francis-Amalia-the-childhood-sweetheart-whose-snub-created-a-pope.html Pope Francis: Amalia, the childhood sweetheart whose snub created a pope], The Telegraph, 14. 3. 2013</ref>

 

== Studium, působení v řádu a akademické působení ==

Vystudoval chemicko-průmyslovou střední školu. Poté v březnu 1958 ve 21 letech při svém pobytu v [[Santiago de Chile]] vstoupil do jezuitského řádu. Při svých pobytech v řádových domech na různých místech [[Chile]] a Argentiny pokračoval ve studiu několika oborů, mj. i sociálních věd. Byl zapsán ke studiu na teologické fakultě ''[[Colegio Máximo San José]]'', která má sídlo na předměstí Buenos Aires [[San Miguel (Buenos Aires)|San Miguel]]. Studium [[Filosofie|filozofie]] dokončil v roce 1960 a studium teologie v roce 1970. Jeho významným učitelem byl [[Lucio Gera]], jeden z otců tzv. [[teologie osvobození]].<ref>Jorge Mario Bergoglio: ''Prefacio''. Vlastní konstatování papeže Františka. Viz Jorge Mario Bergoglio: ''Prefacio''. Předmluva ke sborníku, jehož hlavní autorkou je Silvia Kot: ''Ser Católico hoy frente al tercer milenio.'' Manrique Zago Ediciones, Buenos Aires 1997. ISBN 987-509-019-0. S. 4.</ref>

 

[[Soubor:Vladimir Putin with Franciscus (2015-06-10) 2.jpg|náhled|Setkání s ruským prezidentem Putinem 10. června 2015]]

 

V roce 2016 Svatý Otec navštívil Mexiko za navštívení mexického prezidenta a zjevení [[Panna Maria Guadalupská|Panny Marie Guadalupské]] za odsloužení mši. Přitom zkritizoval Mexiko za korupce a obchodování s drogami.

 

| url = http://www.bbc.com/news/world-asia-42132594

| datum přístupu = 2017-11-28

=== Osobní telefonáty ===

Brzy po zvolení překvapil papež František tím, že řadu osobních záležitostí si i v nejvyšší církevní funkci dál zařizuje sám. Osobními telefonáty většinou zcela vyvede z míry volané, kteří hovor často považují za vtip. Jednou z prvních „obětí“ papežova neformálního stylu se stal pár dní po jeho zvolení recepční ve vatikánské rezidenci [[Tovaryšstvo Ježíšovo|jezuitů]], kam František telefonoval generálnímu představenému řádu [[Adolfo Nicolás|Adolfu Nicolásovi]]. Když recepční slyšel, že volá ''„papež František“'', reagoval slovy: ''„Ano? A já jsem [[Napoleon Bonaparte|Napoleon]]“''.<ref>{{Citace elektronického periodika | příjmení = | jméno = | titul = ‘If you’re the Pope, I’m Napoleon’: Vatican receptionist left red-faced after he refused to believe informal Francis really WAS on the phone| periodikum = Daily Mail | datum vydání = 2013-03-18 | url = http://www.dailymail.co.uk/news/article-2295263/If-Pope-I-m-Napoleon--Vatican-receptionist-left-red-faced-refused-believe-informal-Francis-really-WAS-phone.html | jazyk =en}}</ref>

== Názory a postoje ==

=== Osobní skromnost a sociální důraz ===

K nápadným povahovým rysům papeže Františka patří osobní skromnost. Jako kardinál žil v malém bytě, sám si vařil a jezdil veřejnou hromadnou dopravou.<ref name="semin" /> Podle jeho názoru každý člověk, který podlehne sebestředné marnosti, ve skutečnosti skrývá v sobě velkou bídu.<ref name="vyroky" />

 

V tomto kontextu někteří dosud hájí teorii „trickle-down“<ref group="pozn.">Tak se v USA označuje ekonomická teorie, podle níž opatření, které prospěje bohatším (např. snížení daní), postupně „prosákne dolů“ a oživením hospodářství nakonec prospěje i chudým.</ref> předpokládající, že každý ekonomický růst favorizovaný volným trhem dokáže sám o sobě vyprodukovat ve světě větší rovnost a sociální inkluzi. Toto mínění, které nikdy nebylo potvrzeno fakty, vyjadřuje naivní a neotesanou důvěru v dobrotu těch, kteří mají ekonomickou moc, a v sakralizované mechanismy panujícího ekonomického systému. Vyřazení mezitím stále čekají. Kvůli udržení životního stylu, který druhé vyřazuje, anebo kvůli nadšení pro tento egoistický ideál, rozvinula se globalizace lhostejnosti. Téměř bez povšimnutí ztrácíme schopnost zakoušet soucit tváří v tvář výkřikům bolesti druhých, již nepláčeme nad dramaty druhých ani nás nezajímá péče o ně, jako by to všechno byla odpovědnost, která je nám cizí a netýká se nás. Kultura blahobytu nás uspává, ale znepokojuje nás, když se na trhu objeví něco, co jsme si dosud nekoupili, zatímco všechny životy ničené nedostatkem možností pokládáme za pouhou podívanou, která nás nikterak nezneklidňuje.|Papež František<ref>[http://www.radiovaticana.cz/clanek.php4?id=19169 Exhortace Radost evangelia na www.radiovaticana.cz]</ref>}}

 

 

 

== Publikace ==