Bruno Restel: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m Robot: -vlajka v kolonce národnost; dle žádosti na WP:ŽOPP ze dne 7. 12. 2013 (archiv 10); kosmetické úpravy
Pazne (diskuse | příspěvky)
Řádek 76:
V červnu [[1938]] Bruno Restel referoval v Římě o stavu provincie i napjaté mezinárodní situaci. Tehdy „vyslovil obezřetnou žádost vzhledem k politické situaci, aby byl z úřadu odvolán“.<ref name="pavlík"/> Jeho působení ve funkci tak skončilo v listopadu téhož roku, kdy se vedení provincie ujal [[Bohumil Spáčil]].
 
Bruno Restel odešel na Spáčilovo místo v Benešově, stal se rektorem, prefektem studií a pomocníkem v duchovní správě. V roce [[1941]] onemocněl plicní chorobou, poté se odjel zotavit na [[Svatý Hostýn]], kde také vypomáhal v poutní duchovní správě. O tři roky později odešel ze zdravotních důvodů do [[Milotice|Milotic]] u Kyjova, kde měl péči ze strany zbožné šlechtické rodiny [[Seilern und Aspang|SailernůSeilernů]], jejímž zámeckým kaplanem se stal. Po válce se s touto rodinou dostal do tábora ve [[Svatobořice|Svatobořicích]], kde byli soustřeďováni Němci k [[vysídlení Němců z Československa|odsunu]]. Hraběnka SailernováSeilernová v táboře zemřela. Ačkoli Národní výbor dokonce souhlasil s Restelovým propuštěním, on sám nechtěl v obtížné situaci rodinu opustit. Byl s ní tedy odsunut do [[Bavorsko|Bavorska]].
 
Od roku [[1946]] tak žil v Pullachu u [[Mnichov]]a, po šesti letech přesídlil do Innsbrucku, kde zastával funkci [[spirituál (duchovní)|spirituála]]. Zemřel v 82 letech, je pochován v jezuitském kostele v Innsbrucku.<ref name="pavlík"/>