Biturigové: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
obr. standart. rozměr |
doplňky |
||
Řádek 1:
[[Soubor:Map Gallia Tribes Towns.png|thumb|Galie v
'''Biturigové''' (latinsky většinou ''Bituriges'', případně ''Biturigiae'')
O jejich původu toho nelze říci o mnoho více, než co víme o [[Keltové#Původ|keltské etnogenezi]] vůbec. Soudí se, že snad povstali v údolí Mosely a v 2. pol. 7. stol. př. n. l. přesídlili do centrální Galie;<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Buchsenschutz
| jméno = Olivier
| odkaz na autora =
| titul = L'Europe celtique à l'âge du fer : VIIIe-Ier siècles
| url =
| vydavatel = Presses Universitaires de France
| místo = Paris
| rok = 2015
| vydání =
| počet stran =
| kapitola =
| strany = 14–15
| isbn = 9782130653318
| jazyk = francouzsky
}}</ref> podle jiného názoru tam přibyli později.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Surrault
| jméno = Jean-Pierre
| odkaz na autora =
| titul = L'Indre : le Bas-Berry de la préhistoire à nos jours...
| url =
| vydavatel = Bordessoules
| místo = Saint-Jean-d'Angély
| rok = 1990
| vydání =
| počet stran =
| kapitola =
| strany = 61
| isbn = 2-903504-31-8
| jazyk = francouzsky
}}</ref>
Prakmen Biturigů se ještě před koncem 6. stol. př. n. l.<ref>{{Citace elektronické monografie
Řádek 15 ⟶ 47:
| typ kapitoly = heslo
| jazyk = anglicky
}}</ref> rozdělil na dva kmeny, latinsky nazývané '''Bituriges Cubi''' („cubi“ = vnitřní [Galii obývající];{{zdroj?}} česky ''Biturigové (
| příjmení = Jullian
| jméno = Camille
Řádek 39 ⟶ 71:
Římský historik [[Livius|Titus Livius]] nám zachoval zprávy o předním postavení Biturigů mezi galskými kmeny. Podle jeho podání vládli nad třetinou Galie a dávali Galům krále. Tehdy, na počátku 6. stol. př. n. l., byl prý králem [[Ambigat]].
Chtěje zmírnit neblahé důsledky přelidnění, nakázal Ambigat svým synovcům [[Bellovesus|Bellovesovi]] a [[Segovesus|Segovesovi]], aby si hledali nová sídliště. Věštba odvedla Segovesa a jeho lid do [[Hercynská pohoří|Hercynského lesa]],<ref>Podle [[Pompeius Trogus|Pompeia Troga]] v [[Marcus Iunianus Iustinus|Justinově]] podání (24,4,1) doputovali do [[Panonská pánev|Panonie]].</ref> kdežto Bellovesovi údajně určila jižní směr, a proto se odebral se shromážděnými zástupy do (dnešní) severní Itálie (tu pak v důsledku toho Římané nazývali [[Předalpská Galie|Předalpskou Galií]]).<ref>Livius, ''[[Dějiny od založení Města]]'' 5,33–35. Srov. [[Alexander Demandt]], ''Die Kelten'', C. H. Beck, München 2007, s. 19.</ref> — Je tu vlastně zaznamenána skutečná tzv. [[keltská expanze]], avšak moderní dějepis její úvodní fázi klade většinou na přelom 5. a 4. stol. př. n. l.,<ref>Tak už Palacký (1848) v [https://cs.wikisource.org/wiki/Dějiny_národu_českého_v_Čechách_a_v_Moravě/Předslovanští_národové_v_Čechách:_I._Bójové#cite_ref-9 ''Dějinách národu českého'' Kn. I., Čl. 2, I. Bójové], nověji např. [[Jan Filip (archeolog)|J. Filip]] (1978) in ''Pravěké dějiny Čech'', s. 588: „Vojenské vpády začaly nepochybně již před koncem —5. stol.“, s. 589: „Historická expanze Keltů do různých částí Evropy probíhala v době od sklonku —5. do počátku —3. stol.“, [[Jiří Waldhauser|J. Waldhauser]] (2006). ''Encyklopedie Keltů v Čechách'', s. 9: „Podle … Tita Livia … mělo dojít k této události na počátku 6. století př. n. l., ale historikové mají za to, že se odehrála o dvě či tři století později.“ aj.</ref>
| příjmení = Зайцев
| jméno = Д. В.
| odkaz na autora =
| titul = Большая российская энциклопедия. Электронная версия
| url = https://bigenc.ru/world_history/text/2059732
| datum vydání = 2016
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2018-01-20
| vydavatel =
| kapitola = КЕЛЬТЫ
| typ kapitoly = heslo
| jazyk = rusky
}}: „6.–4. stol. př. n. l.“ expanze na západ a východ; „5.–4. stol. př. n. l.“ expanze na jih.</ref><ref>Starší přehled názorů na ambigatovskou legendu podává v ''Dějinách československého území před vystoupením Slovanů'' (1964:41–42, pozn. 19) [[Josef Dobiáš (historik)|Josef Dobiáš]].</ref>
V [[Galské války|galské válce]] se na území Biturigů odehrávaly r. 52 př. n. l. boje Keltů vedených [[Vercingetorix|Vercingetorigem]] proti [[Gaius Iulius Caesar|Caesarovi]]. Caesar se zmocnil biturižského Novioduna,<ref>Caesar, ''Zápisky o válce galské'' 7,12n.</ref> načež Vercingetorix zvolil [[Taktika spálené země|taktiku spálené země]] a poručil obrátit popelem 20 obtížně hájitelných biturižských oppid,<ref>Caesar, ''[[Zápisky o válce galské]]'' 7,15.</ref> aby si v nich Římané nemohli opatřit proviant. Biturigové si sice vymínili obranu hlavního střediska a „nejkrásnějšího města celé Galie“, Avarika, Caesar je nicméně [[Obležení Avarica|oblehl a dobyl]].<ref>Caesar, ''Zápisky o válce galské'' 7,14–28.</ref> Celé Biturižsko pak bylo r. 27 př. n. l. vtěleno do [[Římská říše|římské říše]] v rámci nově ustavené provincie [[Gallia Aquitania|Akvitánie]]. V Římě později Biturigové konali [[Římská legie|vojenskou službu]]
Pro Avaricum se časem ujalo jméno podle kmene v něm sídlícího, a bylo proto nazýváno Bituriges apod.,<ref>Na [[Peutingerova mapa|Peutingerově mapě]] má toto sídlo jméno ''Beturiges'', u [[Ammianus Marcellinus|Amiana Marcellina]] 15,11,11 ''Biturigae''. Viz i Ihm, in: RE III,1, sl. 549.</ref> z čehož se vyvinulo dnešní Bourges. Upravený citát z Livia (''Dějiny od založení města'' 5,34) „Summa Imperii Penes Bituriges“, tj. „Biturigové mají svrchovanou moc“, se stal mottem města Bourges.
|