Biturigové: Porovnání verzí

[[Soubor:Map Gallia Tribes Towns.png|thumb|Galie v půlipol. 1. stol. př. n. l.]]

'''Biturigové''' (latinsky většinou ''Bituriges'', případně ''Biturigiae'') bylbyli [[Keltové|keltský]] kmen v [[Galie|Galii]] v starší, a především v [[Laténská kultura|mladší době železné]].

}}</ref> rozdělil na dva kmeny, latinsky nazývané '''Bituriges Cubi''' („cubi“ = vnitřní [Galii obývající];{{zdroj?}} česky ''Biturigové (*Kubové)'') a '''Bituriges Vivisci''' („vivisci“ patrně znamená „přemístění“, „přesunutí“;<ref>{{Citace monografie

Chtěje zmírnit neblahé důsledky přelidnění, nakázal Ambigat svým synovcům [[Bellovesus|Bellovesovi]] a [[Segovesus|Segovesovi]], aby si hledali nová sídliště. Věštba odvedla Segovesa a jeho lid do [[Hercynská pohoří|Hercynského lesa]],<ref>Podle [[Pompeius Trogus|Pompeia Troga]] v [[Marcus Iunianus Iustinus|Justinově]] podání (24,4,1) doputovali do [[Panonská pánev|Panonie]].</ref> kdežto Bellovesovi údajně určila jižní směr, a proto se odebral se shromážděnými zástupy do (dnešní) severní Itálie (tu pak v důsledku toho Římané nazývali [[Předalpská Galie|Předalpskou Galií]]).<ref>Livius, ''[[Dějiny od založení Města]]'' 5,33–35. Srov. [[Alexander Demandt]], ''Die Kelten'', C. H. Beck, München 2007, s. 19.</ref> — Je tu vlastně zaznamenána skutečná tzv. [[keltská expanze]], avšak moderní dějepis její úvodní fázi klade většinou na přelom 5. a 4. stol. př. n. l.,<ref>Tak už Palacký (1848) v [https://cs.wikisource.org/wiki/Dějiny_národu_českého_v_Čechách_a_v_Moravě/Předslovanští_národové_v_Čechách:_I._Bójové#cite_ref-9 ''Dějinách národu českého'' Kn. I., Čl. 2, I. Bójové], nověji např. [[Jan Filip (archeolog)|J. Filip]] (1978) in ''Pravěké dějiny Čech'', s. 588: „Vojenské vpády začaly nepochybně již před koncem —5. stol.“, s. 589: „Historická expanze Keltů do různých částí Evropy probíhala v době od sklonku —5. do počátku —3. stol.“, [[Jiří Waldhauser|J. Waldhauser]] (2006). ''Encyklopedie Keltů v Čechách'', s. 9: „Podle … Tita Livia … mělo dojít k této události na počátku 6. století př. n. l., ale historikové mají za to, že se odehrála o dvě či tři století později.“ aj.</ref> jindynověji dose obdobíovšem někdy také restituuje Liviova datace (6.–5. stol. př. n. l.).<ref>Vývoj názorů na ambigatovskou legendu shrnuje [[Josef Dobiáš (historik)|J.Giovanni DobiášUggeri]]. ''Dějiny“Gallia československéhoCisalpina” územíin předHubert vystoupenímCancik, Slovanů.''Helmuth Schneider (1964:41–42, pozneds. 19). Srov.''Der iNeue F. Le RouxováPauly'' (1961DNP). “LeSv. Celticvm D'Ambigatvs et L'Omphalos GauloisIV. LaEpo–Gro, royautéStuttgart: suprême des Bituriges.” Ogam '''13'''Metzler, s1998. 159–184.ISBN [http://bibliotheque.idbe3-bzh.org/document.php?id=ogam476-196101474-celticum-i-8845&l=en Dostupné online]6.</ref><ref>{{Citace elektronické monografie

V [[Galské války|galské válce]] se na území Biturigů odehrávaly r. 52 př. n. l. boje Keltů vedených [[Vercingetorix|Vercingetorigem]] proti [[Gaius Iulius Caesar|Caesarovi]]. Caesar se zmocnil biturižského Novioduna,<ref>Caesar, ''Zápisky o válce galské'' 7,12n.</ref> načež Vercingetorix zvolil [[Taktika spálené země|taktiku spálené země]] a poručil obrátit popelem 20 obtížně hájitelných biturižských oppid,<ref>Caesar, ''[[Zápisky o válce galské]]'' 7,15.</ref> aby si v nich Římané nemohli opatřit proviant. Biturigové si sice vymínili obranu hlavního střediska a „nejkrásnějšího města celé Galie“, Avarika, Caesar je nicméně [[Obležení Avarica|oblehl a dobyl]].<ref>Caesar, ''Zápisky o válce galské'' 7,14–28.</ref> Celé Biturižsko pak bylo r. 27 př. n. l. vtěleno do [[Římská říše|římské říše]] v rámci nově ustavené provincie [[Gallia Aquitania|Akvitánie]]. V Římě později Biturigové konali [[Římská legie|vojenskou službu]] a; od [[Strabón|Strabóna]],<ref>Strabón 4,191.</ref> Caesara,<ref>Caesar, ''Zápisky o válce galské'' 7,22.</ref> [[Plinius starší|Plinia staršího]]<ref>Plinius, ''[[Naturalis Historia]]'' 34,162.</ref> a od pozdněantického básníka [[Rutilius Claudius Namatianus|Rutilia Claudia Namatiana]]<ref>Rutilius Namatianus, ''De reditu suo'' 1,351n.</ref> se dále dovídáme, že slynuli kovodělnou výrobou.