Smazaný obsah Přidaný obsah
dolaďování detailů
hot.
Řádek 79:
[[Květ|Květy]] jsou postranní, oboupohlavné, někdy stojící jednotlivě, většinou ale v chudých či bohatých [[Lichopřeslen|lichopřeslenech]], uspořádaných dále do hroznovitých, klasovitých nebo latovitých [[květenství]]. Jejich podpůrné [[Listen|listeny]] jsou opadavé nebo vytrvalé, zpravidla velmi odlišné od lodyžních listů a mohou být u některých druhů barevně velmi dekorativní. Listence jsou obvykle drobné až stěží rozpoznatelné, stejně tak stopky květů.
 
Co do tvaru jsou květy souměrné (zygomorfní), pětičetné. [[Kalich (botanika)|Kalich]] je rozeklaný do dvou laloků, horní je dvoj- nebo trojčetně uspořádaný, spodní má dva zuby. [[Koruna (botanika)|Koruna]] se skládá z pěti korunních lístků, která má pro hluchavkovité typickou dvoupyskatou strukturu. Jejich barva se pohybuje od bílé po žluté a od červené až po růžové a fialové a modré. [[Opylení|Opylovány]] jsou buď ptáky (například v Jižní Americe [[Kolibříkovití|kolibříky]]), nebo blanokřídlým hmyzem ([[Včela medonosná|včelami]] nebo [[Čmelák|čmeláky]]). Ze čtyř [[Tyčinka (botanika)|tyčinek]] jsou dvě spodní obvykle přeměněny na jalová [[Patyčinka|staminoidia]], která slouží jako pákový mechanismus k poprášení hmyzího opylovače pylem z vrchních fertilních tyčinek. [[Čnělka]]Tyčinky [[Pestík|pestíku]]dozrávají jezpravidla dvojklanná,dříve [[semeník]]než svrchní,samičí srostlý ze dvouorgány ([[Plodolist|plodolistůprotandrie]]).<ref Plodemname=":23">{{Citace jsou [[Tvrdkamonografie
|tvrdky]] poltícípříjmení se= na čtyři hladké, lysé, vejčité plůdky, které ve vlhku často slizovatí.Slavík
| jméno = Bohumil (ed.)
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul = Květena České republiky, sv. 6
| vydání =
| vydavatel = Academia
| místo = Praha
| rok = 2000
| počet stran =
| strany = 699-700
| isbn = 80-200-0306-1
}}</ref> [[Čnělka]] [[Pestík|pestíku]] je niťovitá, [[blizna]] dvojklanná, [[semeník]] svrchní, srostlý ze dvou [[Plodolist|plodolistů]]. Plodem jsou [[Tvrdka|tvrdky]] poltící se na čtyři hladké, lysé, vejčité plůdky, které ve vlhku často slizovatí.
 
Kromě pohlavního rozmnožování se některé keřovité druhy šíří i vegetativně, zakořeňováním převislých větví ([[Hřížení|hřížením]]).
Řádek 100 ⟶ 113:
 
== Obsahované látky ==
Šalvěje obsahují značné množství látek. Trichomy a žlázy produkují [[Silice|éterické oleje]] bohaté na celou škálu [[Monoterpeny|mono-]], [[Diterpeny|di-]] a [[Seskviterpeny|seskviterpenů]] ([[Borneol|borneolyborneol]], [[Thujon|thujonythujon]], [[sclareol]], [[linalool]], [[kamfen]], [[limonen]], [[Alfa-pinen|alfa- a beta-pineny]] a řadu dalších)pinen, bohatá na [[triterpeny]] je listová [[kutikulageraniol]]., [[Šalvěj divotvorná]] obsahuje [[halucinogenEukalyptol|halucinogenní látku]] [[salvinorin Acineol]] a prořadu tyto své vlastnosti byla středoamerickými Indiány využívána k rituálním účelům.dalších),<ref name="uxl:22">{{citaceCitace monografie
| příjmení = Slavík
| jméno = Bohumil (ed.)
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul = Květena České republiky, sv. 6
| vydání =
| vydavatel = Academia
| místo = Praha
| rok = 2000
| počet stran =
| strany = 699-700
| isbn = 80-200-0306-1
}}</ref> bohatá na [[triterpeny]] je listová [[kutikula]]. Dále se vyskytují [[flavonoidy]], [[hořčiny]] a, [[třísloviny]], [[Fytoestrogen|fytoestrogeny]] a různé organické kyseliny (např. [[Kyselinakyselina rozmarýnová|kyselinu]], [[kyselina rozmarýnovoukávová]]).<ref name="hager1994">Rudolf Hänsel, Konstantin Keller, Horst Rimpler, G. Schneider (Hrsg.): ''Hagers Handbuch der pharmazeutischen Praxis. 6. Drogen P–Z.'' 5. Auflage. Springer, Berlin, Heidelberg 1994, [[Spezial:ISBN-Suche/3540526390|ISBN 3-540-52639-0]], ''Salvia'' S. 538–574 {{Google Buch|BuchID=BPeRSKvexzoC|Seite=538}}.</ref><ref name=":3">{{Citace monografie
| příjmení = Zentrich
| jméno = Josef Antonín
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul = Encyklopedie moderního bylinářství, svazek III (P-Z)
| vydání =
| vydavatel = Fontána
| místo = Olomouc
| rok = 2014
| počet stran =
| strany = 1072-1073
| isbn = 978-80-7336-771-8
}}</ref>
 
[[Šalvěj divotvorná]] obsahuje [[halucinogen|halucinogenní látku]] [[salvinorin A]] a pro tyto své vlastnosti byla středoamerickými Indiány využívána k rituálním účelům.<ref name="uxl">{{citace monografie
| příjmení = Bigelow
| jméno = Barbara C.
Řádek 109 ⟶ 150:
| rok = 2006
| isbn = 1-4144-0444-1
}}</ref>
}}</ref> Dále se vyskytují [[flavonoidy]], [[hořčiny]] a [[třísloviny]] (např. [[Kyselina rozmarýnová|kyselinu rozmarýnovou]]).<ref name="hager1994">Rudolf Hänsel, Konstantin Keller, Horst Rimpler, G. Schneider (Hrsg.): ''Hagers Handbuch der pharmazeutischen Praxis. 6. Drogen P–Z.'' 5. Auflage. Springer, Berlin, Heidelberg 1994, [[Spezial:ISBN-Suche/3540526390|ISBN 3-540-52639-0]], ''Salvia'' S. 538–574 {{Google Buch|BuchID=BPeRSKvexzoC|Seite=538}}.</ref>
 
Sbírají se obvykle listy, méně často celá nať.<ref name=":3" />
 
== Použití ==
Řádek 115 ⟶ 158:
=== Gastronomie ===
[[Soubor:Chia Pudding.PNG|vlevo|náhled|Pudink z chia semínek]]
Nejužívanější evropskou šalvějí je pravděpodobně [[šalvěj lékařská]], známá jako léčivka a koření již od starověku. Její listy se využívají při vaření jako koření, především v rámci středomořské kuchyně do omáček, ke grilovaným masům a rybám. Užívá se též jako dochucovadlo do sýrů, bylinkových másel nebo větrových bonbónů. [[Šalvěj hispánská|Šalvěj španělská]] produkuje jedlá semena zvaná ''chia'', která mají vysoký obsah [[Bílkovina|bílkovin]], [[Vápník|vápníku]], omega-3 mastných kyselin a α-linolenových kyselin (ALA). Drcená semena šalvěješalvějí ''Salvia apiana'' vyskytujícívyskytujících se na jihozápadě USA a v Mexiku (''Salvia apiana'', ''Salvia columbariae'') jsou přísadou cereální suroviny zvané "pinole", užívané na výrobu kaší, tortil a jiného pečiva.
 
Šalvěje patří také mezi významné [[Medonosná rostlina|medonosné rostliny]]. Šalvějový [[med]] je světlý až bílý, hustý a jemně aromatický, s vysokým obsahem sacharózy a fruktózy, proto pomalu krystalizuje.<ref>{{Citace elektronického periodika
Řádek 126 ⟶ 169:
=== Léčitelství ===
[[Soubor:White sage smudge sticks.jpg|náhled|Vykuřovací svazky bílé mexické šalvěje (''Salvia apiana'')]]
Léčivé druhy šalvějí (především šalvěj lékařská, muškátováa aj.muškátová) mají antiseptické účinky, jsou tedy užívány např. na bolesti v krku, [[Angína|angíny]] a různé záněty v podobě bylinného [[čaj]]e nebo jako kloktadlo. Působí též jako [[karminativum]] proti špatnému zažívání, bolestem žaludku a břicha, proti nadměrné plynatosti, střevům dodává úlevu od bolesti (například po [[Antibiotikum|antibiotické terapii]]). Šalvěj má antioxidační, protikřečové a protimikrobiální účinky; užívá se tedy i proti nadměrnému pocení, k čištění zubů a osvěžení dechu. Účinná je při hormonálních a klimakterických obtížích, pomáhá při nervovém vypětí a [[Deprese|depresích]], stimuluje imunitu. Ve větších dávkách může být toxická kvůli obsahu thujonu, nedoporučuje se též při kojení a těhotenství.<ref name=":3" />
 
Šalvěj muškátová (''Salvia sclarea'') se používá při ošetřování kůže a je zdrojem tzv. [[Muškátový olej|muškátového oleje]]. Listy šalvěje ladné (''Salvia elegans'') silně voní po ananasu a používají se na ochucování dezertů a aromatizaci [[Vermut|vermutů]], dezertních a sladkých vín. Jako bylinný všelék je v Mexiku užívána ''Salvia azurea''. Z listů šalvěje levandulolisté (''Salvia lavandulifolia'') se připravuje povzbuzující odvar.<ref name=":1" /><ref>{{Citace monografie
Řádek 201 ⟶ 244:
| datum přístupu = 2018-01-17
}}</ref>
* [[Šalvěj rakouská]] (''Salvia austriaca'') - submediteránně-euroasijský duh, v ČR řazena mezi vyhynulé (kat. A1), původně rostla v teplých jihomoravských úvalech;<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = BOTANY.cz » SALVIA AUSTRIACA Jacq. – šalvěj rakouská / šalvia rakúska
| periodikum = botany.cz
| url = http://botany.cz/cs/salvia-austriaca/
| datum přístupu = 2018-01-07
}}</ref> ojedinělé nálezy jsou udávány z okolí [[Újezd u Brna|Újezdu u Brna]]<ref name=":24">{{Citace monografie
| příjmení = Slavík
| jméno = Bohumil (ed.)
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul = Květena České republiky, sv. 6
| vydání =
| vydavatel = Academia
| místo = Praha
| rok = 2000
| počet stran =
| strany = 699-700
| isbn = 80-200-0306-1
}}</ref>
* [[Šalvěj etiopská]] (''Salvia aethiopis'') - areál ve Středomoří, severní Africe a Střední Asii, na jižní Moravě nejsevernější hranice rozšíření, v české flóře v kategorii kriticky ohrožených druhů C1t<ref>{{Citace elektronického periodika
Řádek 213 ⟶ 269:
| datum přístupu = 2018-01-15
}}</ref>
* ''Salvia × sylvestris'' – kříženec šalvěje luční a hajní
<gallery>
Soubor:Salvia pratensis LC0340.jpg|Šalvěj luční