Otevřít hlavní menu

Změny

Odebrány 2 bajty ,  před 1 rokem
menší změny
[[Soubor:Stefano Torelli. Coronation of Catherine II (1777, Tretiakov Gallery).jpg|náhled|Korunovace Kateřiny II. ruskou carevnou]]
[[Soubor:Dmitry Levitsky - Portrait of Catherine II the Legislatress in the Temple of the Goddess of Justice - Google Art Project.jpg|thumb|Kateřina II. na obraze [[Dmitrij Grigorjevič Levickij|Dmitrije Levického]] z roku [[1793]].]]
[[Soubor:Appearance of Catherine II by Benois.jpg|náhled|Na dvořeDvůr Kateřiny Veliké v [[Petrohrad]]u]]
V roce [[1762]] nastoupil Kateřinin manžel na ruský trůn jako [[Petr III. Ruský|Petr III.]] Rusko v té době válčilo v sedmileté válce na straně Rakouska. Petr však bezprostředně po nastoupení na trůn tento kurz změnil a přiklonil se k pruskému králi [[Fridrich II. Veliký|Fridrichovi II.]], kterého bezmezně obdivoval. To proti němu brzy vyvolalo silnou opozici. Skupina gardových důstojníků v čele s bratry Orlovy zosnovala proti neoblíbenému Petrovi spiknutí a v červnu 1762 ho sesadila. Krátce nato byl Petr ve vězení zabit během hádky s důstojníky, kteří ho střežili. Cesta na trůn se tak uvolnila pro Kateřinu. Do Petrohradu vtáhla na koni v čele gardy v obleku důstojníka. Doprovázela ji kněžna Daškovová. Proto bývá tento převrat nazýván dámskou revolucí. V září 1762 byla Kateřina korunována v Uspenském chrámu moskevského Kremlu ruskou carevnou jako Kateřina II. O dva roky později, roku [[1764]], byl s největší pravděpodobností právě na její pokyn zlikvidován léta vězněný car [[Ivan VI. Antonovič|Ivan VI.]] Nepopiratelné důkazy pro toto tvrzení ale neexistují.
 
Jako „ovdovělá“ panovnice neměla Kateřina nouzi o ctitele. V tomto ohledu byla zcela bez skrupulí a nenamáhala se něco předstírat. Dvůr si postupně zvykl na její četná milostná dobrodružství. Carevniným favoritům byla udělována funkce generálního adjutanta s platem 10 tisíc [[rubl]]ů měsíčně. V této funkci se vystřídalo celkem 21 mužů, většinou mladých důstojníků průměrných kvalit. Měnili se poměrně rychle a carevna byla natolik prozíravá, že jim nedovolila zasahovat do vlády.
 
[[Soubor:Monument to Grigory Potyomkin.jpg|náhled|vlevo|180px170px|SochaPotěmkinova Grigorije Potěmkinasocha ve městě [[Mykolajiv]] na Ukrajině, které nechalzaložil roku 1789 založit]]
Existovaly však dvě výjimky. Tou první byl [[garda|gardový]] důstojník [[Grigorij Grigorjevič Orlov]], jeden z hlavních iniciátorů převratu v roce [[1762]]. Favoritem carevny a jejím blízkým rádcem se stal bezprostředně poté a zůstal jím po deset let. Carevna ho hýčkala přepychovými dárky (nechala mu například vystavět honosný zámek v [[Gatčina|Gatčinu]]), ale nehodlala splnit jeho největší přání, to znamená provdat se za něj. Postavení Grigorije Orlova i jeho bratra Alexeje totiž vzbuzovalo obrovskou žárlivost u gardy, která dokonce prý pomýšlela na vraždu. Carevna si však dobře uvědomovala, že se nemůže bez gardy obejít, neboť to byli právě gardoví důstojníci, kdo rozhodoval při všech palácových převratech 18. století. Navzdory tomu dokázala zajistit svému milenci skvělé postavení u dvora, a to i poté, co ho roku [[1772]] vystřídal ve funkci generálního adjutanta jeden z oněch bezvýznamných důstojníčků, [[Alexej Vasilčikov]].