Aktinium: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy |
lf, zs, comm z wd, port |
||
Řádek 65:
== Výskyt, izotopy a využití ==
Přestože je známa řada izotopů aktinia, v [[Zemská kůra|zemské kůře]] se můžeme setkat pouze s izotopem <sup>227</sup>Ac, který vzniká radioaktivním rozpadem [[Uran (prvek)|uranu]]. [[Poločas přeměny|Poločas rozpadu]] tohoto izotopu je 21,772 roku a uvádí se, že jedna [[Tuna (jednotka)|tuna]] uranové rudy obsahuje přibližně desetinu [[gram]]u aktinia.
Z dalších izotopů stojí za zmínku např. <sup>226</sup>Ac s poločasem rozpadu 29,37 hodiny nebo <sup>225</sup>Ac s poločasem přibližně 10 dnů. Ostatní izotopy od atomové hmotnosti 206 po 237 [[Atomová hmotnostní konstanta#(Unifikovaná) atomová hmotnostní jednotka, dalton|u]] se rozpadají mnohem rychleji:
Řádek 136:
| <sup>237</sup>Ac || ? || ? || ?
|}<ref>http://www.nndc.bnl.gov/chart/</ref>
Všechny byly připraveny uměle bombardováním jader těžkých prvků (např. [[radium|radia]]) [[neutron]]y.
Praktický význam aktinia je pouze minimální, je možno jej použít například jako silný zdroj [[neutron]]ů při experimentech s jadernými přeměnami.
== Reference ==▼
<references />▼
== Související články ==
Řádek 153:
* N. N. Greenwood – A. Earnshaw, ''Chemie prvků II.'' 1. díl, 1. vydání 1993 ISBN 80-85427-38-9
* {{Citace monografie | příjmení = VOHLÍDAL | jméno = Jiří | příjmení2 = ŠTULÍK | jméno2 = Karel | příjmení3 = JULÁK | jméno3 = Alois | rok = 1999 | titul = Chemické a analytické tabulky | vydavatel = Grada Publishing | místo = Praha | isbn = 80-7169-855-5 | vydání = 1}}
▲== Reference ==
▲<references />
== Externí odkazy ==
* {{Commons}}
* {{Commonscat
* {{Wikislovník|heslo=aktinium}}
{{Periodická tabulka (navbox)}}
{{Autoritní data}}
{{Portály|Chemie}}
[[Kategorie:Kovy]]
| |||