Iniciační rituál: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m Robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy
m typo
Řádek 6:
== Iniciační rituály kmenových společenství ==
{{pahýl část}}
Iniciační rituály v nejrozmanitější podobě patří k základnímu typu rituálů mnohých kmenových společenství (např. [[Goachirové]], [[Himbové]] a různé [[šamanismus|šamanské kultury]]). I u kmenových náboženství, například v Africe, je rozšířena [[obřízka]], a to v některých případech i u dívek (tuto praxi dlouhodobě kritizuje [[OSN]]<ref>{{Citace elektronického periodika|periodikum = Novinky.cz|url = http://www.novinky.cz/zahranicni/amerika/285935-osn-schvalila-svou-prvni-rezoluci-proti-mrzaceni-zenskych-organu.html}}</ref>).
 
== Iniciace v buddhismu ==
Řádek 23:
Křtění dětí se v historii často setkává s rozdílnými náhledy. Objevují se časté rozpory mezi názory, zda je nutné křtít děti už v raném věku nebo nechat rozhodnutí, zda budou pokřtěny, na nich samotných. Z tradice vzešlé z bible se doporučuje křest dětí, aby měly už od narození možnost být přijati do božího království a nepodléhaly prvotnímu hříchu. Proti tomuto názoru se však vyhraňuje východní církev, podle které je lepší, když člověk přistoupí ke křtu v dospělosti na základě vlastní vůle.<ref name="RAHNs145"/> I přes tento fakt byl ale křest dětí velmi rozšířen, protože být křesťanem se považovalo za nejlepší východisko pro posmrtný život.<ref name="RAHNs145"/>
 
Příprava na křest se nazývá [[katecheze]]. Vyjadřuje proces přípravy [[katechumen]]a, což je dospělá osoba připravující se na křest.<ref name="PAVLs338"/> Učitel zvaný [[katecheta]] vyučuje náboženské znalosti a potřebné přípravy pro provedení křtu.<ref name="PAVLs337"/> Takováto forma přípravy přijetí křtu se používala do 4.-5. stol. n. l. dokud se nezačalynezačala křtít batolata.<ref name="PAVLs338"/> Katechumen zůstal pouze jako označení křtěné dospělé osoby a katecheta je v přeneseném slova smyslu učitel náboženství pro školní mládež.
 
=== Biřmování ===
Řádek 35:
[[Jáhen]] je svěcen [[biskup]]em a připojuje se tak k církvi jako pomocník kněží a biskupů. U jáhnů je výjimka, že mohou být ženatí, ale měli by být starší třiadvaceti let.<ref name="GIGLs156"/>
 
[[Kněz]] je podřízen biskupovi a ten provádí jeho svěcení. Podmínky k vysvěcení jsou přísnější, než u jáhnů. Kněz musí být starší 25 let, nesmí být ženatý a nejméně půl roku musí sloužit jako jáhen. Ke kněžskému svěcení jsou vyžadovány následující vlastnosti adeptů: svoboda od jakéhokoli nucení, neporušená víra, správný úmysl, náležité znalosti, dobrá pověst, mravní bezúhonnost, osvědčené ctnosti, tělesné a duševní vlastnosti vhodné pro přijetí svěcení.<ref name="GIGLs155"/>
 
Nejvyšší úroveň svěcení je svěcení [[biskup]]ské, které provádí jiný biskup a potvrzují ho všichni příslušní kněží. Pro biskupské svěcení se vyžaduje věk minimálně 35 let a nejméně pět let ve funkci kněze. Ostatní podmínky jsou stejné jako pro svěcení kněžské.<ref name="GIGLs154"/>
Řádek 50:
 
== Státní iniciační rituály ==
V některých komunistických zemích jako alternativa k náboženským obřadům vzniklo tzv. [[vítání občánků]] – jako alternativa k náboženským obřadům, kdy [[stát]] vítá nového [[Občanství|občana]]. V [[Sovětský svaz|Sovětském svazu]] nějakou dobu existovaly také tzv. [[okťabriny]].
 
== Odkazy ==