Rozchod koleje: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m Robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy
m struktura úvodu a drobnosti
Řádek 1:
'''Rozchod [[kolej]]e''' vyjadřuje vzdálenost mezi vnitřními hranami [[kolejnice|kolejnic]], měřenou podle konvence 14 mm pod temenem [[kolejnice]]. Udává se v [[Metr#Milimetr|milimetrech]], i když historicky používané hodnoty jmenovitých rozchodů vznikly většinou z měr v [[Angloamerická měrná soustava|anglických jednotkách]]. Měří se [[rozchodka|rozchodkou]]. Jmenovitý rozchod má kolej v přímém úseku trati. Měřía se 14v mmobloucích podvětších temenem [[kolejnice]]poloměrů. V  obloucích menších poloměrů (na normálněrozchodných tratích se to týká oblouků o poloměru 300 m a menších) bývá obvykle rozchod rozšířen, aby jimi snáze projely pojezdy železničních vozidel. Rozšíření se pohybuje od několika [[Metr#Milimetr|milimetrů]] do několika [[Metr#Centimetr|centimetrů]] – podle rozchodu koleje a poloměru oblouku.

Skutečná hodnota rozchodu se měří [[rozchodka|rozchodkou]].

V místech, kde je třeba po jedné trati vést koleje o více rozchodech, se při nedostatku prostoru může využít [[kolejová splítka]].
 
Jako '''[[Rozchod koleje#Normální rozchod|normální rozchod]]''' je označován tzv. Stephensonův rozchod, který byl v nominální hodnotě odpovídající 1435 mm v Británii uzákoněn jako jednotný roku 1846 a dnes je světově nejrozšířenějším rozchodem.
 
Stejný rozchod koleje ještě neznamená automaticky přechodnost všech vozidel mezi dvěma systémy. Podstatnou překážkou může být i  rozdíl geometrie kolejíkolejnic a kol (např. nemožnost jízdy železničního kola po tramvajové žlábkové kolejnici), průjezdníhoprůjezdného profiluprůřezu nebo dalších parametrů.
 
{{Podrobně|Vlakotramvaj}}