Palau: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Kirk (diskuse | příspěvky)
m Oprava linku
Řádek 52:
}}
'''Palauská republika''' je [[Ostrovní stát|ostrovní]] prezidentská [[republika]] ležící v [[Tichý oceán|Tichém oceáně]] asi 500 [[kilometr|km]] východně od [[Filipíny|Filipín]]. Tvoří nejzápadnější součást [[Karolíny|souostroví Karolíny]].
Do roku [[1994]] bylo Palau poručenským územím [[Organizace spojených národů|OSN]] pod správou [[Spojené státy americké|USA]]. Palauská republika je tedy jedním z nejmladších států světa. Metropolí je město [[Koror]], hlavním městem je však sídlo [[Ngerulmud]] ve státě [[Melekeok]] na ostrově [[BabelthuabBabeldaob]].
 
== Historie ==
Řádek 67:
Od [[17. prosinec|17. prosince]] [[1920]] bylo Palau součástí [[Mandátní území|mandátního území]] [[Mandátní území Tichomořské ostrovy|Tichomořských ostrovů]], které do správy Japonského císařství svěřila [[Společnost národů]]. Během následujících 30 let japonské vlády prodělala palauská kultura a společnost obrovské změny: došlo k&nbsp;založení veřejných škol, obyvatelstvu byla vnucována [[japonština]], došlo k&nbsp;zavedení tržní [[ekonomika|ekonomiky]] a soukromého (místo dosavadního kmenového) vlastnictví půdy.<ref>[http://micronesia.hawaii.com/palau/history/index.php Historie (6)]</ref> Vesničtí [[náčelník|náčelníci]] ztratili moc ve prospěch japonské koloniální [[byrokracie]]. Na Palau se tehdy přistěhovaly tisíce japonských, [[Korea|korejských]] a [[Okinawa|okinawských]] dělníků. Palauané rovněž přišli o svůj tradiční [[dědické právo|dědický systém]], protože ztratili půdu, ať už prodejem či [[konfiskace]]mi. [[1. duben|1. dubna]] [[1922]] pak Japonsko začlenilo Palau do [[Jihomořská správní oblast|Jihomořské správní oblasti]] ([[japonština|japonsky]] ''Nan'jó Čó''), zahrnující [[Marshallovy ostrovy]], Palau, Karolíny a [[Severní Mariany]]. [[Koror]] se tehdy stal správním centrem celého japonského Tichomoří, moderním stylovým městem s&nbsp;dlážděnými cestami, [[elektřina|elektrickou]] a vodovodní sítí, továrnami, obchody, lázněmi, restauracemi a lékárnami.
 
Roku [[1935]] Japonsko celé mandátní území [[anexe|anektovalo]]. Koncem 30. let [[20. století]] Japonsko izolovalo Palau od okolního světa a započalo zde se soustředěným budováním řady [[opevnění]]. Koncem roku [[1941]] se na Palau soustředily japonské síly určené k&nbsp;[[Obsazení Filipín (1941-1942)|útoku na jižní Filipíny]]. Během posledních fází [[Druhá světová válka|druhé světové války]] se zdejší japonská opevnění stala terčem spojeneckých útoků. Spojenci se vylodili na zdejších ostrovech [[Peleliu]] ([[Bitva o Peleliu]]) a [[Angaur]] ([[Bitva o Angaur]]), zatímco na podstatně lidnatějších ostrovech [[Koror (ostrov)|Kororu]] a [[BabelthuabBabeldaob]]u (kam [[Japonci]] přemístili většinu Palauanů) nikdy nedošlo k&nbsp;invazi a japonské jednotky na těchto ostrovech byly izolovány. V&nbsp;období od [[15. září]] do [[27. listopad]]u [[1944]] pak [[Spojené státy americké|USA]] dobyly a obsadily Peleliu a Angaur. Izolované jednotky na ostatních ostrovech se vzdaly na konci války.
 
Po skončení 2. světové války od [[18. červenec|18. července]] [[1947]] Palauské ostrovy tvořily v&nbsp;rámci nově zřízeného [[Poručenské území Tichomořské ostrovy|poručenského území Tichomořské ostrovy]] samostatný [[distrikt]] Palau, který byl jedním ze šesti ostrovních distriktů tohoto [[poručenské území OSN|poručenského území]] [[Organizace spojených národů|OSN]], které bylo svěřeno do správy USA. V&nbsp;rámci svého mandátu ve snaze připravit Palau na budoucí nezávislost vylepšily USA zdejší infrastrukturu a školství. Palauané se v&nbsp;[[referendum|referendu]] roku [[1978]] rozhodli z&nbsp;důvodu jazykových a kulturních rozdílů nepřipojit se k&nbsp;[[Federativní státy Mikronésie|Federativním státům Mikronésie]]. Roku [[1980]] přijalo Palau vlastní ústavu a [[1. leden|1. ledna]] [[1981]] došlo k&nbsp;přeměně distriktu Palau na [[autonomie|autonomní]] '''Palauskou republiku''', která nadále až do roku [[1994]] zůstávala poručenským územím OSN ve správě USA. Roku [[1982]] podepsala Palauská republika s&nbsp;USA [[Dohoda o volném přidružení|dohodu o volném přidružení]]. Po dlouhém přechodném období, během něhož došlo k&nbsp;násilné smrti dvou palauských prezidentů ([[Haruo Ignacio Remeliik|Haruo Ignacia Remeliika]] [[30. červen|30. června]] [[1985]] po [[atentát]]u a [[Lazarus Eitaro Salii|Lazaruse Eitara Salii]] [[20. září]] [[1988]] po sebevraždě), byla nakonec po osmi referendech a dodatku k&nbsp;palauské ústavě roku [[1993]] dohoda o volném přidružení schválena a vstoupila v&nbsp;platnost [[1. říjen|1. října]] [[1994]], kdy se Palauská republika stala plně samostatným státem. Ještě předtím zrušila [[Organizace spojených národů|OSN]] dne [[25. květen|25. května]] [[1994]] poručenskou správu nad Palau.
Řádek 97:
 
== Geografie ==
Palau je skupinou 26 ostrovů a asi 300 ostrůvků, z&nbsp;nichž všechny kromě 6 leží uvnitř rozsáhlé [[laguna|laguny]] uzavřené bariérovým útesem. Jsou nejzápadnější ze šesti hlavních ostrovních skupin, tvořících [[souostroví Karolíny]]. Z&nbsp;celé skupiny je obydleno pouze 11 ostrovů, z&nbsp;nichž největší je [[BabelthuapBabeldaob]]. K&nbsp;dalším důležitým ostrovům náleží [[Angaur]], [[Koror (ostrov)|Koror]], na němž žijí dvě třetiny palauského obyvatelstva, a [[Peleliu]]. Severně od Babelthuapu leží korálový [[atol]] [[Kayangel]]. Jihozápadně od ostrova Kororu se ve [[Koror (stát)|stejnojmenném státě]] rozkládá skupina asi 300 neobydlených ostrůvků zvaná [[Rock Islands]] ([[Světové dědictví|světové přírodní dědictví]] [[UNESCO]]). Asi 600&nbsp;km jižně od ostrova Angaur se rozkládá izolovaná skupina [[Jihozápadní ostrovy|Jihozápadních ostrovů]], které jsou také součástí Palauské republiky.
 
== Hospodářství ==