Verze z 4. 10. 2017, 14:15 editovat JAnDbot (diskuse \| příspěvky) Roboti 1 716 372 editací m Robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 6. 1. 2018, 01:13 editovat zrušit editaci JirkaSv (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé, Patroláři, Revertéři, Správci 16 304 editací Infobox (ústí – Malé Aralské jezero, drobné úpravy), nadpis, členění, úprava commonscat Přejít na další porovnání →
Řádek 1: {{Infobox - vodní tok \| velikost obrázku = ~~200px~~ \| řeka = Syrdarja \| obrázek = Khujand.jpg \| popisek = ~~most~~Most přes řeku v Chudžandu v Tádžikistánu \| alt = \| délka = ~~2212~~2 212 \| ~~průtok~~plocha = ~~703~~219 000 \| ~~plocha~~průtok = ~~219000~~703 \| světadíl = [[Asie]] \| zdrojnice = [[Naryn]] a [[Karadarja]] \| souřadnice1 = \| zeměpisná šířka1 = 40.899241 \| zeměpisná délka1 = 71.756172 \| výška1 = \| ústí = do [[~~Aralské~~Malý Aral\|Malého Aralského ~~jezero~~jezera]] \| souřadnice2 = \| zeměpisná šířka2 = 46.154 \| zeměpisná délka2 = 60.889 \| výška2 = 31 \| protéká = {{vlajka a název\|Uzbekistán}} ''([[Andižanský vilaját\|Andižanský]], [[Namanganský vilaját\|Namanganský]], [[Ferganský vilaját\|Ferganský]], [[Taškentský vilaját\|Taškentský]], [[Džizacký vilaját\|Džizzacký]], [[Syrdarjinský vilaját]])'', {{vlajka a název\|Tádžikistán}} ''([[Sogdijská oblast]])'',{{vlajka a název\|Kazachstán}} ''([[Jihokazašská oblast\|Jihokazašská]] a [[Kyzylordská oblast]])'' \| povodí = [[bezodtoká oblast]], [[Aralské jezero]] \| mapa = Syrdaryamap.png \| popisek mapy = ~~povodí~~Povodí řeky na mapě \| hčp = }} '''Syrdarja''' ({{Vjazyce\|uz}} {{Cizojazyčně\|uz\|''Sirdaryo''}}, {{Vjazyce\|kk}} {{Cizojazyčně\|kk\|''Сырдария''}}, {{Vjazyce\|tg}} {{Cizojazyčně\|tg\|''Сирдарё''}}, {{Vjazyce\|ru}} {{Cizojazyčně\|ru\|''Сырдарья''}}, ve [[starověk]]u nazývaná ''Jaxartes'') je nejdelší [[řeka]] ve [[Střední Asie\|Střední Asii]]. Je v této oblasti druhá nejvodnější po [[Amudarja\|Amudarje]]. Protéká šesti [[uzbecké vilajáty\|vilajáty]] [[Uzbekistán]]u ([[Andižanský vilaját\|Andižanský]], [[Namanganský vilaját\|Namanganský]], [[Ferganský vilaját\|Ferganský]], [[Taškentský vilaját\|Taškentský]], [[Džizacký vilaját\|Džizzacký]], [[Syrdarjinský vilaját\|Syrdarjinský]]), [[Sughd (provincie)\|Sogdijskou oblastí]] v [[Tádžikistán]]u a dvěma [[kazašské oblasti\|oblastmi]] [[Kazachstán]]u ([[Jihokazašská oblast\|Jihokazašská]] a [[Kyzylordská oblast]]). Vzniká [[soutok]]em řek [[Naryn]] a [[Karadarja]] a ústí do [[~~Aralské~~Malý ~~jezero~~Aral\|Malého Aralského jezera]]. Její délka činí 2 212 [[kilometr\|km]] od soutoku ''Narynu'' s ''Karadarjou'' (3 019 km od pramenů ''Narynu''). [[Povodí]] má rozlohu 219 000 [[Kilometr čtvereční\|km²]]. == Povodí == Řádek 48: Na dolním toku protéká východním okrajem [[poušť\|pouště]] [[Kyzylkum]]. Koryto řeky je zde vyzdviženo nad okolní krajinu, je velmi členité a nestálé. Jsou zde časté [[povodeň\|povodně]]. Posledním přítokem je [[Arys (řeka)\|Arys]]. Malé řeky, které stékají ze hřbetu [[Karatau]], do ''Syrdarji'' nedotékají. V ústí do [[Aralské jezero\|Aralského jezera]] (resp. jeho [[Severní Aralské jezero\|severní části]]) vytváří ''Syrdarja'' [[říční delta\|deltu]] s mnohými [[Říční rameno\|rameny]], [[průtok (kanál)\|průtoky]], [[jezero\|jezery]] ([[Kamyslybas]]) a [[bažina]]mi. Při menších vodních stavech však vůbec do ''Aralského jezera'' nedotéká. == Vodní ~~stav~~režim == Velikost průtoku je závislá na vodním režimu v horské části povodí. Zdroj vody je převážně [[sníh\|sněhový]], v menší míře pak [[ledovec\|ledovcový]] a [[déšť\|dešťový]]. Nejvyšší [[vodnost]] je na jaře a v létě (od března až dubna do srpna až září). V rovinné části povodí je vodní režim řeky narušen a vodnost se zmenšuje a to především v souvislosti s využíváním vody na [[zavlažování]]. Průměrný dlouhodobý [[Průtok vodního toku\|průtok]] je * 434 [[metr krychlový za sekundu\|m³/s]] na [[Naryn]]u u vesnice [[Uč-Kurgan]], Řádek 63: Už v roce [[1970]] bylo [[zavlažování\|zavlažováno]] 22 000 km² [[Zemědělská půda\|půdy]]. Do kanálů bylo odvedeno 40 km³ vody a kolektory přiváděno 13 km³. Odtok regulují [[přehradní nádrž\|přehrady]], z nichž největší jsou ([[Kajrakkumská přehradní nádrž\|Kajrakkumská]] (objem 4,2 km³), [[Farchadská přehradní nádrž\|Farchadská]] (objem 0,35 km³) a [[Čardarinská přehradní nádrž\|Čardarinská]] (objem 5,7 km³) na ''Syrdarje'', [[Toktogulská přehradní nádrž\|Toktogulská]] (objem 19,5 km³) na ''Narynu'' a [[Andižanská přehrada\|Andižanská]] (objem 1,6 km³) na ''Karadarje''. Syrdarja je splavná na oddělených úsecích od ústí do [[Bekabad]]u. Průmyslově lovené [[ryby]] jsou [[kapr obecný\|kapři]], [[sumec velký\|sumci]], [[bolen dravý\|boleni]], [[ouklej lesklá\|oukleje]], [[plocaederus scapularis\|usači]], [[cejn velký\|cejni]], [[štika obecná\|štiky]], [[okoun říční\|okouni]]. Na řece leží města [[Chudžand]] (''Tádžikistán''), [[Bekabad]] (''Uzbekistán''), [[Čardara]], [[Kyzyl-Orda]], [[Kazalinsk]] (''Kazachstán''). == ~~Literatura~~Odkazy == === Literatura === * {{Velká sovětská encyklopedie\|Сырдарья}} * {{ru}} Šulc V. L., Řeky střední Asie, č. 1-2, Leningrad, 1965 ({{Vjazyce\|ru}} {{Cizojazyčně\|ru\|''Шульц В. Л., Реки Средней Азии, ч. 1-2, Л., 1965''}}) === Externí odkazy === * {{Wikislovník\|heslo=Syrdarja}} * {{Commonscat~~\|Syr Darya~~}} {{Autoritní data}}

Syrdarja: Porovnání verzí