Její pastorkyňa: Porovnání verzí

| popisek = Plakát z  premiérového uvedení opery v  Brně (1904)

'''''Její pastorkyňa''''' je drama [[Gabriela Preissová|Gabriely Preissové]] a také [[opera]] [[Leoš Janáček|Leoše Janáčka]], jejíž [[libreto]] skladatel vytvořil úpravou (zkrácením) tohoto dramatu. V  zahraničí je opera zpravidla uváděna pod názvem '''''Jenůfa'''''.

[[Drama|Divadelní hra]] Gabriely Preissové měla premiéru 9. listopadu 1890. Na rozdíl od předchozí autorčiny hry ''[[Gazdina roba]]'' neměla příliš velký úspěch. Přesto byla uvedena ještě v [[Brno|Brně]], kde se s ní seznámil i Janáček. Po pozdějších úspěších opery Preissová v letech 1929-1930 drama přepsala do podoby románu.

V  roce 1893 Leoš Janáček požádal autorku o  svolení dílo zhudebnit. Ač autorka zpočátku nesouhlasila, Janáček do roku 1895 hru zkrátil do podoby [[Libreto|libreta]]. Zvláštností je, že zachoval prozaickou formu, čímž se stal jedním z  průkopníků opery zpívané v  [[Próza|próze]]. Místo veršů si v  libretu vypomáhá častým opakováním motivů a vět.

Na vlastní opeře pracoval několik let a práci dokončil až 18. ledna 1903. [[Národní divadlo|Národní divadlo v  Praze]] operu odmítlo. Šéfdirigentem byl [[Karel Kovařovic]], který měl s  Janáčkem osobní rozepře. Proto byla opera nastudována v  Brně a premiéra se uskutečnila 21. ledna 1904 v [[Divadlo na Veveří|Divadle na Veveří]]. Opera sklidila obrovský úspěch. V  pražském Národním divadle byla uvedena až v  roce 1916 a to po Janáčkových i Kovařovicových úpravách. Sklidila opět úspěch. Poté byla nastudována ve [[Vídeň|Vídni]] (1918) a dalších metropolích.

Americká premiéra v &nbsp;[[Metropolitní opera|Metropolitní opeře v &nbsp;New Yorku]] proběhla dne 6. prosince 1924. Opera byla uvedena v &nbsp;němčině v &nbsp;překladu [[Max Brod|Maxe Broda]]. Dirigoval [[Artur Bodanzky]], titulní roli zpívala [[Maria Jeritza]], která se rovněž zasloužila o &nbsp;toto uvedení.<ref name="MET archive">{{Citace elektronické monografie|příjmení=|jméno=|titul=The MetOpera Database|url=http://69.18.170.204/archives/frame.htm|vydavatel=Metropolitní opera|místo=New York|datum vydání=|datum přístupu=2017-04-04|jazyk=en}}</ref> Od roku 1974 se opera uváděla v anglickém překladu (premiéra 15. listopadu 1974) předtavení řídil [[John Nelson]].<ref name="MET archive"/> V &nbsp;češtině byla opera poprvé uvedena 19. prosince 1992, kdy hlavní roli zpívala [[Gabriela Beňačková]] a představení řídil [[James Conlon]].<ref name="MET archive"/> Další české uvedení proběhlo 29. ledna 2007 pod taktovkou [[Jiří Bělohlávek|Jiřího Bělohlávka]].<ref name="MET archive"/>

Dnes patří k &nbsp;[[repertoár]]u mnoha světových oper. Je většinou uváděna v &nbsp;češtině, s &nbsp;originálním textem libreta.

V podhorském mlýně nedaleko vesnice hospodaří svým dvěma vnukům, nevlastním bratrům - mlynáři Števovi a mládkovi Lacovi - stařenka Buryjovka. Vypomáhá jí Jenůfa, příbuzná obou bratrů, pastorkyně (schovanka) vdovy Kostelničky Buryjovky, která svým statečným přístupem k &nbsp;životu vzbuzuje respekt celé vsi. Jenůfa se zamilovala do lehkovážného vesnického krasavce Števy. S &nbsp;neklidem vyhlíží jeho návrat z &nbsp;města, kam byl předvolán k &nbsp;odvodu. Nikdo zatím netuší, že Jenůfa očekává Števovo dítě - nástup na vojnu by ovšem jejich sňatek překazil. Jenůfu upřímně miluje mládek Laca, bratrovi dívku nepřeje a rád by ji získal pro sebe. Jenůfku stále žárlivě střeží. Števa odveden nebyl. Vrací se v &nbsp;povznešené náladě v &nbsp;doprovodu rekrutů do mlýna a furiantsky se před Jenůfou vychloubá úspěchy u místních děvčat. Mezi rozjařenou mládež náhle vstoupí Kostelnička. Přísná pěstounka Jenůfy rozhodně nedovolí, aby se Števa o &nbsp;její pastorkyni ucházel dříve než po roce, pokud zanechá pití. Zděšená Jenůfa ví, jak si nevlastní matka zakládá na její výchově, proto Števovi domlouvá, aby se s &nbsp;ní udobřil. Laca nesmiřitelně žárlí na bratra, kterého láká jen Jenůfina krása, a proto při potyčce poraní dívčinu tvář nožem.

Kostelnička ukrývá ve svém domku Jenůfu i s &nbsp;narozeným Števovým synkem. Ze svatby sešlo, Števovi se Jenůfa s &nbsp;poznamenanou tváří znelíbila. Kostelnička poklesek své schovanky před lidmi tají, aby zachránila dívčinu pověst a svou autoritu. Rozhlásila proto po vsi, že poslala Jenůfu do Vídně sloužit. Kostelnička pozve Števu k &nbsp;rozmluvě a pokoří se před ním, aby ho přece jen přiměla ke sňatku s &nbsp;pastorkyní. Její zoufalé prosby jsou marné, Števova náklonnost k &nbsp;Jenůfce zcela zmizela. Dokonce si brzy bude brát Karolku, rychtářovu dceru. Jen Laca pevně trvá na svém úmyslu ucházet se o &nbsp;Jenůfu, i když mu Kostelnička prozradí dívčino neštěstí. Lacu přece jen na okamžik zarazí zmínka o &nbsp;Števově dítěti. Kostelnička se v &nbsp;rozrušení rozhodne k &nbsp;hroznému činu: zatímco Jenůfa únavou usne, Kostelnička vyběhne s &nbsp;nemluvnětem do mrazivé noci a utopí ho v &nbsp;mlýnském náhonu. Později pastorkyni i Lacovi namluví, že děcko zemřelo, když Jenůfa spala, a je již pohřbeno. Když Jenůfa přistoupí na sňatek s &nbsp;Lacou, Kostelnička má za to, že zachránila budoucnost milované pastorkyně. Vlastní, dosud čisté svědomí, však zatížila těžkou vinou.

Blíží se svatební obřady Jenůfy a Laci. Též Števa a Karolka se budou brzy brát. Jen Kostelnička je úplně proměněná: z &nbsp;energické ženy, vždy plné rozhodnosti, zbývá velmi málo. Sužují ji zlé výčitky svědomí. Svatebčané se scházejí, děvčata vážné Jenůfce zpívají, prohlíží se výbava. Stařenka Buryjovka uděluje dvojici požehnání a též dojatá Kostelnička chce učinit stejně. Nebude jí dopřáno! Venku se strhne křik - pasáček přibíhá s &nbsp;úděsnou zprávou, že dělníci z &nbsp;pivovaru objevili pod ledem ve strouze zmrzlé děcko. V &nbsp;nastalé vřavě Jenůfa zjistí, že jde o &nbsp;jejího mrtvého synka a označí Števu jako otce. Než se rozvášněný dav stačí na nešťastnou dívku vrhnout, Kostelnička se přiznává. Nechá se rychtářem odvést a u &nbsp;soudu chce svou vinu doznat, aby se zbavila deptající tíhy na duši. Jenůfa si uvědomuje bezmeznou oběť své pěstounky a vše jí odpouští. Ze svatby Karolky a Števy také sešlo. Všichni zdrceně odcházejí. Jenůfka vyzve Lacu, ať odejde s &nbsp;ostatními. Laca jí naopak slibuje nést po jejím boku všechna příkoří - však jednou nastane čas, kdy zasvitne slunce nad společnou cestou životem.

* ''Její pastorkyňa'' - český film režiséra [[Rudolf Měšťák|Rudolfa Měšťáka]] z &nbsp;roku [[1929]].

* ''Její pastorkyně'' - český film režiséra [[Miroslav Cikán|Miroslava Cikána]] z &nbsp;roku [[1938]].

* ''Její pastorkyňa'' - televizní inscenace opery režisérky Evy Marie Bergerové z &nbsp;roku [[1983]].