Nukleární rodina: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m Robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy
mBez shrnutí editace
Řádek 1:
[[Soubor:W.H. Shumard family, circa 1955.jpg|náhled|Klasická nukleární rodina, snímek z USA 50. let 20. století]]
'''Nukleární rodina''' či též '''atomární rodina''' je pojem užívaný v [[Sociologie|sociologii]] a [[Antropologie|antropologii]]. Označuje se jím model soužití lidí, kdy v jedné [[domácnost]]i žije [[manžel]], [[manželka]] a jejich děti. Pojem vznikl pro popis situace, která v minulosti nebyla běžná, neboť před [[Moderní společnost|moderní érou]] (především před masivním přílivem lidí do měst na počátku [[19. století]]) byl pojem rodina vnímán hlavně ve významu [[širší rodina]] a typickým bylo soužití více příslušníků této širší rodiny ([[prarodiče]], [[Bratranec|bratranci]], [[sestřenice]], [[strýc]], [[teta]] atp). Posun k nukleární rodině především změnil výchovu dětí, neboť o tu se dříve starali všichni starší příslušníci širší rodiny, v nukleární rodině povětšinou jen [[matka]] a [[otec]], což zvýznamnilo tento trojstranný vztah. Starší model širší rodiny v jedné domácnosti byl ve [[starověk]]u i [[středověk]]u povětšinou svázán s [[patriarchát]]em (jen v některých domorodých kulturách byl pozorován [[matriarchát]]), nukleární rodina se proti tomu většinou vyznačuje rovnoměrnějším rozdělením moci mezi mužem a ženou v domácnosti. V současnosti model nukleární rodiny převažuje v průmyslovém světě, zejména v [[Evropa|Evropě]] a [[Severní Amerika|severní Americe]], starší model přežívá v některých oblastech [[Afrika|Afriky]], u [[Latinská Amerika|latinoamerických]] [[Indiáni|indiánů]] či v některých [[Ortodoxní judaismus|ortodoxních židovských komunitách]].

Sociologové nejprve zdůrazňovali [[Modernizace|modernizační]] a [[Emancipace|emancipační]] charakter nukleární rodiny, později se však soustředili na popsání některých opomíjených aspektů staršího modelu (například role "ženských„ženských sítí"sítí“, které ve starém modelu vznikaly mezi ženami širší rodiny, a které měly funkci ekonomickou, emocionální i mocenskou - tvořily protiváhu oficiální patriarchální mocenské struktuře) a otevřena byla i témata nevýhod nukleární rodiny (dítě se ve starém modelu potkávalo odmala s mnohem širší škálou sociálních statusů, rolí a psychologických typů, což podporovalo [[Sociální inteligence|sociální inteligenci]] a zvyšovalo [[sociální kapitál]]; širší rodina také odmocňovala emocionální váhu [[Oidipovský komplex|oidipovského psychického dramatu]] a snižovala riziko fixace na něj, potažmo zejména na matku u synů, ať už fixace emocionální, nebo praktické - viz [[mamahotel]]).<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Jandourek
| jméno = Jan
Řádek 10 ⟶ 12:
| poznámka = Google-Books-ID: A3w9zGVbahgC
| jazyk = cs
}}</ref> S nástupem [[postmoderní společnost]]i (zejména od [[1990–1999|90. let 20. století]]) se v ekonomicky vyspělých zemích hlavním tématem začal ovšem stávat rozpad nukleární rodiny. Například ve [[Spojené státy americké|Spojených státech]] byl model nukleární rodiny v roce [[1970]] charakteristický pro 40,3 % domácností, zatímco v roce [[2000]] už tomu bylo jen u 24,1 % domácností. Naopak domácností o jednom členu (tzv. ''singles'') prudce přibylo a roku 2000 jich bylo již více než domácností nukleárních rodin, přes 25 procent.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Williams
| jméno = Brian