Habrůvecká bučina: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m →Flóra: fix značka: editace z Vizuálního editoru |
Samé krásné věci značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 17:
| loc-map = {{LocMap | Česko | position = left | lat_deg = 49 | lat_min = 19 | lat_sec = 11 | lon_deg = 16 | lon_min = 41 | lon_sec = 45 | caption = | label = Habrůvecká bučina | mark = Green pog.svg | relief = 1 | float = center}}
}}
[[Soubor:Typický porost.jpg|vlevo|náhled|257x257pixelů|Typická bučina]]
[[Národní přírodní rezervace]] '''Habrůvecká bučina''' je chráněné území, které je součástí [[Chráněná krajinná oblast Moravský kras|Chráněné krajinné oblasti Moravský kras]]. Rozkládá se na výměře 85,21 ha v katastrálním území obce [[Habrůvka]] v [[okres Blansko|okrese Blansko]]. Tvoří ji část plošiny a svahy kóty [[Košův žlíbek]] (511 m n.m.) na pravém břehu [[Křtinský potok|Křtinského potoka]] na [[Rudická plošina|Rudické plošině]] v [[Drahanská vrchovina|Drahanské vrchovině]]. Důvodem ochrany jsou lesní porosty (bučiny a dubové bučiny) na [[vápenec|vápencích]]. Předmětem ochrany je i naleziště [[geoda|geod]] v [[rudické vrstvy|rudických vrstvách]] a soubor povrchových a podpovrchových [[krasový jev|krasových jevů]].<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
Řádek 28:
| datum přístupu = 2017-08-29
}}</ref> Na území rezervace se již od [[středověk]]u prováděla [[těžba]] a zpracování [[nerostné suroviny|nerostných surovin]], což dokládají například zbytky [[šachtová pec|šachtové pece]] či [[milíř]]ů.
Na území se také nachází řada ohrožených rostlin (''Epipogium aphyllum, Cephaůantera rubra, Corallorhiza trifida'') a živočichů (''Columba oenas'').
Z důvodu ochrany přirozených bučin bylo území dne 23.06.1975 vyhlášeno státní přírodní rezervací ministerstvem kultury ČSR. Národní přírodní rezervací se území vyhlásilo 01.04.2008 Ministerstvem životního prostředí ČR.
== Lokalita ==
Území se nachází v Jihomoravském kraji, v okrese Blansko. Celé toto území je zahloubené do údolí se strmými stráněmi. Nejlépe se sem dostanete autem. To můžete zanechat poblíž závory, která brání vjezdu vozidel do lesa. Poměrně pohodlně se sem dá také dostat pěšky z [[Adamov (okres Blansko)|Adamova]]. Jsou to necelé 4 km. Město navíc leží na velmi frekventované vlakové trati, která vede přes města jako je Brno či Blansko. Po cestě uvidíte spoustu památek a přírodních zajímavostí. Mezi ty nejnavštěvovanější patří [[Stará huť u Adamova]] nebo [[Býčí skála]], která je známá nálezem bronzového býčka. Neméně zajímavé je i velké množství jeskyní, do kterých můžete zkusit vlézt.
== Historie ==
[[Soubor:Pec na vápno.jpg|vlevo|náhled|Vápenná pec]]
Počátky významnějších zásahů člověka na území Habrůvecké bučiny je spojováno s těžbou železných rud a následnou výrobou železa a dřevěného uhlí. K využívání rud docházelo již ve starší době železné. Území však bylo i nadále využíváno. O těžbě a zpracování surovin z průběhu středověku svědčí i zachované zbytky šachtové pece na pálení vápna, malého hutního celku z 9. století a zbytky středověkých milířů na pálení uhlí. Byly zde nalezeny také zbytky slovanské malohradištní železné hutě, která byla s pomocí keramiky datována na přelom 10.-11. století. V jejich blízkém okolí lze také vidět náznaky komunikací, milířišť a důlní pole. Těžba pokračovala až do novodobých dějin. Od konce 19. století se zde již netěží, avšak pozůstatky těžby jsou zde patrné téměř na každém kroku. Nedaleko Habrůvecké bučiny se nachází Františkova huť a taktéž i hutě sklářské. Z důvodu ochrany přirozených bučin bylo území dne 23.06.1975 vyhlášeno státní přírodní rezervací ministerstvem kultury ČSR. Národní přírodní rezervací se území vyhlásilo 01.04.2008 Ministerstvem životního prostředí ČR <ref name=":2" />
== Přírodní podmínky ==
Řádek 88 ⟶ 95:
Památný strom Troják
]]
Druhová skladba dřevin je přirozená či přírodě blízká. Většina porostu je stejnověká, a to přibližně 150–200 let. Nejčastější dřevinou je [[buk lesní]] (''Fagus sylvatica'') s příměsí [[Dub zimní|dubu zimního]] (''Quercus petraea''). Zřídka lze narazit i na [[Lípa malolistá|lípu malolistou]] (''Tilia cordata''), [[Jedle bělokorá|jedli bělokorou]] (''Abies alba''), [[jilm horský]] (''Ulmus glabra''), [[habr obecný]] (''Carpinus betulus''), [[javor klen]] a [[Javor mléč|mléč]] (''Acer pseudoplatanus, Acer platanoides''), [[smrk ztepilý]] (''Picea abies''), nepůvodní [[
V bylinném podrostu je typická [[sasanka hajní]] (''Anemone nemorosa''), dále je tu z jarních bylin [[jaterník trojlaločný]] (''Hepatica nobilis Schreb.''), [[bažanka vytrvalá]] (''Mercurialis perennis)'' a [[kyčelnice devítilistá]] (''Dentaria enneaphyllos''), z letních [[svízel vonný]] (''Galium odoratum''), [[ostřice chlupatá]] (''Carex pilosa'' Scop.), [[bika bělavá]] (''Luzula luzuloides)''. V Habrůvecké bučině se nachází i chráněné druhy rostlin. Kriticky ohrožený je [[sklenobýl bezlistý]] (''Epipogium aphyllum''). Silně ohrožené jsou [[okrotice červená]] (''Cephalanthera rubra'') a [[Korálice trojklaná|korálice trojklanná]] (''Corallorhiza trifida''). Mezi ohrožené druhy spadá [[okrotice dlouholistá]] (''Cephalanthera longifolia''), [[okrotice bílá]] (''Cephalanthera damasonium''), [[dřín obecný]] (''Cornus mas)'', [[kruštík tmavočervený]] (''Epipactis atrorubens''), [[Lilie zlatohlavá|lilie zlatohlávek]] (''Lilium martagon''), [[Vemeník dvoulistý|vemeník dvojlistý]] (''Platanthera bifolia)''.<ref name=":0" />
=== Fauna ===
Ze zoologického hlediska se na území Habrůvecké bučiny nachází zvířena evropská a eurosibiřská. Můžete zde potkat motýly, jako je skvrnopásník jilmový, šedokřídlec říjnový a hřbetozubec tmavoúhlý. Najdete zde i střevlíky: ''Abax ovalis'', střevlík zlatolesklý (''Carabus auronitens''), střevlík hajní (''carabus nemoralis''),
Plži se tu nacházejí: [[páskovka žíhaná]] (''Ceapea vindobonensis''), kuželovka skalní (''Pyramidula rupestris''), zrnovka (''Pupilla triplicata''), závornatka (''Claustilia parvula''), skalnice lepá (''Faustina faustina''), zemoun skalní (''Aegopis verticulus''), [[jantarka obecná]] (''Succinea putris''), vlahovka narudlá (''Monachoides incarnata''), [[hlemýžď zahradní]] (''Helix pomatia''), srstnatka karpatská (''Trichia lubomirskii'').[[Soubor:NPR Habruvecka bucina 3.JPG|thumb|Střední část rezervace]]V kategorii obratlovců zde můžeme najít: obojživelníky ([[Ropucha obecná|ropuchu obecnou]] (''Bufo bufo''), [[Skokan hnědý|skokana hnědého]] (''Rana tamporaria'')), plazy ([[slepýš křehký]] (''Anguinus fragilis''), [[ještěrka obecná]] (''Lacerta agilis'')), ptáky ([[jestřáb lesní]] (''Accipiter gentilis''), [[krkavec velký]] (''Corvus corax''), [[čáp černý]] (''Ciconia nigra''), [[holub doupňák]] (''Columba oenas'')), ale i savce ([[norník rudý]] (''Clethrionomys glareolus''), [[myšice křovinná]] (''Apodemus sylvaticus''), [[myšice lesní]] (''Apodemus microps''), [[kuna skalní]] (''Martes foina''), [[jezevec lesní]] (''Meles meles''), [[Liška obecná (šelma)|liška obecná]] (''Vulpes vulpes''), [[srnec obecný]] (''Capreolus capreolus''), [[prase divoké]] (''Sus scrofa''), [[muflon]] (''Ovis musimon''), jelen evropský (''Cervus elaphus'')).
Mezi silně ohrožené druhy patří [[slepýš křehký]] (''Anguinus fragilis)'', [[ještěrka obecná]] (''Lacerta agilis''), [[čáp černý]] (''Ciconia nigra''), [[holub doupňák]] (''Ciconia nigra''). Z kategorie ohrožených zvířat zde můžeme najít [[Čmelák|čmeláka]] (''Bombus''), [[Mravencovití|mravence]] (''Formicidae''), [[Ropucha obecná|ropuchu obecnou]] (''Bufo bufo''), [[Jestřáb lesní|jestřába lesního]] (''Accipiter gentilis''), [[Krkavec velký|krkavce velkého]] (''Corvus corax'') a [[Veverka obecná|veverku obecnou]] (''Sciurus vulgaris'').<ref name=":1">{{Citace elektronického periodika
| titul = Maloplošná zvláště chráněná území (§ 14)
| periodikum = drusop.nature.cz
Řádek 109 ⟶ 116:
[[Soubor:Okraj NPR.jpg|vlevo|náhled|Okraj NPR]]
Výchovné zásahy by se měly omezit pouze na nutné zásahy nutné druhové skladby. V jiných porostech by se provádět neměla, protože není cílem hospodářský les, nýbrž les přirozený.<ref name=":1" /> Pro mnoho zvířat je nutné zanechat či posilovat možnost hnízdění či přežívání v dutinách stromů. Za těmito účely je vhodné, aby se nesnižovaly počty jedlí v porostu. Případně je možné hnízdícím ptákům pomoci zavěšením budek. V době hnízdění větších ptáků je potřeba omezit lesnickou a hospodářskou činnost v okolí. <ref name=":1" /> Vjezdy těžké techniky je nutné předem konzultovat se Správou CHKO
[[Soubor:NPR Habruvecka bucina 2.JPG|thumb|Přirozená obnova lesa]]
| |||