Kalendářní cykly: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
→Gregoriánský cyklus: menší upřesnění, -lidová etymologie solární od Sunday |
rozdělení na sluneční, měsíční a ostatní |
||
Řádek 3:
Střídání [[Den|dne]] a noci, [[Měsíční fáze|měsíčních fází]] nebo [[Roční období|ročních období]] probíhá každé s jinou peridou a časově se vůči sobě posouvají. Kalendářní cykly jsou různá období, po kterých dojde s větší či menší nepřesností k souběhu těchto [[Astronomické cykly|astronomických cyklů]]. Jednoduchý kalendářní cyklus je čtyřletý cyklus [[Přestupný rok|přestupného roku]] zavedený [[Juliánský kalendář|juliánský kalendářem]], kterým se vyrovnává délka dne a roku. Nepřesnost tohoto cyklu byla korigována [[Gregoriánský kalendář|gregoriánským kalendářem]], který zpřesnil vyrovnávání zavedením dalších pravidel o přestupných rocích, kterými se cyklus přestupných roků prodloužil na 400 let.
== Sluneční
Sluneční kruh (solární cyklus) je období, ve kterém se pravidelně opakuje pořadí roků, kterým na stejné datum připadá stejný den v týdnu.
=== Juliánský cyklus ===
{{Podrobně|Nedělní písmeno}}
Solární (juliánský) cyklus je 28letý cyklus [[juliánský kalendář|juliánského kalendáře]], který se týká [[týden|týdne]].
Řádek 10 ⟶ 13:
Na základě slunečního cyklu se jednotlivým roků přiřazovala tzv. ''nedělní písmena'', která označovala, kterým dnem v týdnu rok začíná. Tento cyklus se vyskytuje i u [[gregoriánský kalendář|gregoriánského kalendáře]], ale je přerušen v letech [[1700]], [[1800]], [[1900]], [[2100]], [[2200]] (které nejsou přestupnými roky).
=== Gregoriánský cyklus ===
Gregoriánský cyklus, kterého užívá [[gregoriánský kalendář]], je obdobný jako juliánský sluneční cyklus, ale kvůli přesnější korekci pomocí [[Přestupný rok|přestupných roků]] trvá 400 let a má přesně 146 097 dní, což dělá přesně 20 871 týdnů. Kalendářní roky se obvykle značí [[nedělní písmeno|nedělními písmeny]] vyjadřujícími, na kolikátý den připadne první neděle v novém roce. Solární cyklus tedy odpovídá cyklu, v němž se opakuje sekvence (posloupnost) nedělních písmen. Odchylka mezi délkou gregoriánského roku a délkou oběhové periody Země naroste za 5000 let na 1 den.
==
Měsíční či lunární cyklus označuje periodu, po které dochází k souběhu délek roku s [[Měsíční fáze|fázemi Měsíce]].
Novojuliánský (Milankovičův) cyklus [[přestupný rok|přestupnosti]] (vkládání dne 29. února) v ročnících končících na dvě nuly trvá 900 let. Byl navržen v roce [[1923]] profesorem [[bělehradská univerzita|bělehradské univerzity]] [[Milutin Milankovič|Milutinem Milankovičem]]. ▼
Zatímco v gregoriánském kalendáři se z jinak nepřestupných roků se dvěma nulami na konci stává přestupným každý čtvrtý po třech nepřestupných, v novojuliánském se stanou přestupnými vždy střídavě čtvrtý (po 3 nepřestupných) a pak pátý (po 4 nepřestupných). Dva přestupné roky se dvěma nulami se tak opakují v cyklu 900 let , ostatních 7 těchto roků jsou nepřestupné a v gregoriánském jsou dva přestupné roky se dvěma nulami v cyklu 800 let (a zbylých 6 roků je nepřestupných). Vyznačíme-li nepřestupné netučně a přestupné tučně, jsou nepřestupnými / '''přestupnými''' roky podle periody▼
*gregoriánské: '''1600''', 1700, 1800, 1900, '''2000''', 2100, 2200, 2300, '''2400''', 2500, 2600, 2700, '''2800''', 2900, 3000, 3100, '''3200''', 3300, 3400,▼
*novojuliánské '''1600''', 1700, 1800, 1900, '''2000''', 2100, 2200, 2300, 2400, '''2500''', 2600, 2700, 2800, '''2900''', 3000, 3100, 3200, 3300, '''3400'''. ▼
Novojuliánská perioda (2 přestupné roky století z 9) vystihuje dobu oběhu Země kolem Slunce (délku slunečního roku) s chybou 1 celého dne za 43 500 let (zatímco gregoriánský cyklus má chybu 1 celý den již za 5000 let). Do roku 2399 má ovšem lidstvo dost času na rozhodnutí, zda převede gregoriánský kalendář na kalendář novojuliánský (rozdíl mezi oběma nastává až k únoru 2400).▼
== Metonův (měsíční) cyklus ==▼
[[Metón Athénský|Metonův]] (měsíční) cyklus (neboli ''Enneadecaeteris'' = devatenáctice) je společných násobkem [[tropický rok|tropického roku]] a [[Doba oběhu|synodického měsíce]]. 19 [[tropický rok|tropických roků]] (= 6939,602 dne) se liší od 235 [[Doba oběhu|synodických měsíců]] (= 6939,688 dne) asi o 2 hodiny, což vydá na plný den (24 hodin) každých 219 roků.
Tato aproximace je použita v [[židovský kalendář|židovském kalendáři]]. Řecký [[Astronomie|astronom]] Meton ji zavedl okolo roku [[432 př. n. l.]] Je také použita pro výpočet data [[Velikonoce|Velikonoc]]. Je zajímavé, že [[Homér]] v Odyseji nechává [[Odysseia|Odyssea]], aby se vrátil ke své Penelopě přesně devatenáct let poté, co opustil svou rodnou Ithaku.
V typickém [[
Metonův cyklus sám o sobě je subcyklem správnější periody 334 let = 4131 [[Doba oběhu|lunací]] s odchylkou 1/11598 dne za rok. Meton aproximoval svůj cyklus v celkové délce 6940 dnů 125 dlouhými měsíci (po 30 dnech) a 110 krátkými měsíci (po 29 dnech)......
=== Kallippův cyklus ===
Kallippův cyklus je čtyřnásobkem Metonova cyklu (4 x 19 = 76 let) minus jeden den. Trvá 27 759 dní a 940 lunací a rozdíl mezi 76 ročním oběhy Slunce a 940 lunacemi vydá na plný den jednou za 553 let. Kallippův cyklus začal letním [[slunovrat]]em roku 330 př. n. l. a byl užit například v [[Claudios Ptolemaios|Ptolemaiově]] [[Almagest]]u, kde jsou Timocharisova pozorování přiřazena 47. roku Kallippova cyklu ([[283 př. n. l.]]) na základě toho, že osmého Anthesterionu byly [[Plejády]] zakryty [[Měsíc]]em.
Řádek 39 ⟶ 35:
Kallippův kalendář původně užíval jména měsíců z [[athénský kalendář|athénského kalendáře]], ale pozdější astronomové jako [[Hipparchos]] dávali přednost jiným kalendářům včetně [[egyptský kalendář|kalendáře egyptského]]. Ptolemaiův Almagest poskytuje některé přepočty mezi Kallipovým a egyptským kalendářem – například, že 8. anthesterion 47. roku Kallippova cyklu je ekvivalentní 29. athyru 465. roku od nastolení [[Nabonassar]]a králem [[Assyrie]] ([[26. únor]]a [[747 př. n. l.]].)
=== Hipparchův cyklus ===
[[Hipparchos]] objevil kolem r. [[125 př. n. l.]] potřebu další opravy kalendáře. Zjistil, že rovnodennost se oproti Kallipovu cyklu posouvá o půl dne za 150 let. Navrhl tedy cyklus, který je o den kratší než čtyřnásobek cyklu Kallipova, takže trvá 304 (76 x 4)let = 3760 (940 x 4) lunací = 111 035 dnům. Hipparchovy opravy nebylo nikdy využito - zřejmě proto, že Řecko se v roce [[146 př. n. l.]] dostalo pod nadvládu Říma, a Římané neměli pro matematiku příliš pochopení.
== Další cykly ==
== Sóthidská perioda (Veliký rok) ==▼
=== Novojuliánský (Milankovičův) cyklus ===
▲Novojuliánský (Milankovičův) cyklus [[přestupný rok|přestupnosti]] (vkládání dne 29. února) v ročnících končících na dvě nuly trvá 900 let. Byl navržen v roce [[1923]] profesorem [[bělehradská univerzita|bělehradské univerzity]] [[Milutin
▲Zatímco v gregoriánském kalendáři se z jinak nepřestupných roků se dvěma nulami na konci stává přestupným každý čtvrtý po třech nepřestupných, v novojuliánském se stanou přestupnými vždy střídavě čtvrtý (po 3 nepřestupných) a pak pátý (po 4 nepřestupných). Dva přestupné roky se dvěma nulami se tak opakují v cyklu 900 let , ostatních 7 těchto roků jsou nepřestupné a v gregoriánském jsou dva přestupné roky se dvěma nulami v cyklu 800 let (a zbylých 6 roků je nepřestupných). Vyznačíme-li nepřestupné netučně a přestupné tučně, jsou nepřestupnými / '''přestupnými''' roky podle periody
▲*gregoriánské: '''1600''', 1700, 1800, 1900, '''2000''', 2100, 2200, 2300, '''2400''', 2500, 2600, 2700, '''2800''', 2900, 3000, 3100, '''3200''', 3300, 3400,
▲*novojuliánské '''1600''', 1700, 1800, 1900, '''2000''', 2100, 2200, 2300, 2400, '''2500''', 2600, 2700, 2800, '''2900''', 3000, 3100, 3200, 3300, '''3400'''.
▲Novojuliánská perioda (2 přestupné roky století z 9) vystihuje dobu oběhu Země kolem Slunce (délku slunečního roku) s chybou 1 celého dne za 43 500 let (zatímco gregoriánský cyklus má chybu 1 celý den již za 5000 let). Do roku 2399 má ovšem lidstvo dost času na rozhodnutí, zda převede gregoriánský kalendář na kalendář novojuliánský (rozdíl mezi oběma nastává až k únoru 2400).
▲=== Sóthidská perioda (Veliký rok) ===
Sóthidská perioda (Veliký rok) trvá 4 x 365 = 1460 let. Je to doba, za kterou se datum podle egyptského kalendáře (s neměnnou délkou roku 365 dní) vrátí do stejného dne z hlediska ročního období. Za tu dobu uplynulo 1461 egyptských roků (= 1460 roků juliánských).
=== Scaligerova juliánská perioda ===
V roce 1583 vydal francouzský učenec [[Joseph Scaliger]] učené pojednání s názvem „Nové dílo o zdokonalení letopočtu“, ve kterém navrhoval uvádět místo dat a roků pořadí dnů v tzv. dnech juliánské periody, přičemž počátek této periody stanovli na 1. leden roku 4713 př. n. l. Jedna Scaligerova perioda trvá 7980 let, což je součin 28letého slunečního kruhu (období potřebné k tomu, aby se pořadí dnů v měsíci vrátilo ke stejnému pořadí dnů v týdnu), 19letého (Metonova) měsíčního kruhu a 15leté indikce (bylo v Římské říši období, po jehož uplynutí se vybírala mimořádná daň a byla znovu vyměřena pravidelná daň. (28 × 19 × 15 = 7980).-
| |||