Chrastice rákosovitá: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
→Význam: -Zápory |
m →Význam: typo, sloučení nadpisů a odstavců, wikilinks. značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 36:
Druhým způsobem, a mnohem úspěšnějším, je [[vegetativní rozmnožování]] rychle narůstajícími oddenky (až 3 m za rok) se spícími [[pupen]]y rostoucími těsně pod povrchem půdy. Na větší vzdálenosti se rozšiřují články oddenků, které jsou odplavovány při povodních nebo rozšiřovány do okolí např. [[orba|orbou]]. Je zajímavé, že teprve v poslední době se chrastice rákosovitá stala [[invazní druh|invazní rostlinou]] v severoamerických [[mokřad]]ech a šíří se tam nebývalou měrou, přestože je původní rostlinou Severní Ameriky. Pravděpodobně se na tom podílejí [[genotyp]]y zavlečené z Evropy.<ref name = botanika/><ref name = illinoiswildflowers/>
==
Chrastice rákosovitá je jednou z potenciálních rostlin pro průmyslové využití, a to
▲Chrastice rákosovitá je jednou z potenciálních rostlin pro průmyslové využití a to buď jako zdroj pro výrobu [[buničina|buničiny]] (na pevné kartony) nebo zdroj [[tepelná energie|tepelné energie]]. [[Spalné teplo]] sušiny nadzemní části je v průměru 17,5 MJ/kg (přibližné porovnání: palivové dřevo – 14, hnědé uhlí a dřevěné pelety – 17, černé uhlí – 25, topný koks – 27, motorová nafta – 42 MJ/kg). Hoří při nižší teplotě než dřevo a je z ní více [[popel]]e. Má sice relativně nízký [[výnos (zemědělství)|hektarový výnos]] (asi 10 t/ha), ale dobře snáší rozmary počasí a je téměř jistá pravidelná sklizeň již od prvého roku pěstování. Ideální je sklízet ji až ke konci zimního období, tehdy obsahuje nejmíň vlhkosti (asi jen 20 %), nemusí se dosušovat a může se ihned lisovat do briket či pelet nebo přímo spalovat. Navíc přes zimu dochází k přesunům živin z listů a lodyh zpět do kořenů, tím se živiny z pole neúčelně neodčerpávají.
Pěstuje se také jako [[krmivo]], většinou v Americe, přestože není moc kvalitní. Má průměrný obsah živin ale je hůře stravitelná, obsahuje totiž směs [[alkaloidy|alkaloidů]], např. [[tryptamin]]u, [[karbolin]]u, [[gramin]]u a [[fenylethylamin]]u. Mladé výhonky se z jara spásají nebo se sklízí asi dvakrát až třikrát ročně, pravidelně dobře obrůstá. Provést kosení je výhodné před [[metání]]m, tehdy mají rostliny vysoký obsah [[bílkovina|bílkovin]], při pozdější sklizni se doporučuje [[siláž]]ování. Pro rychlejší růst a větší objem sklizené [[píce]] nutno přihnojovat.
Vysazuje se společně s [[rákos obecný|rákosem obecným]] do [[kořenová čistička|kořenových čističek]] [[odpadní vody|odpadních vod]],<ref>http://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/jan-vymazal-korenove-cistirny-maji-vyrazne-nizsi-naklady-na-provoz</ref> což jsou umělé mokřady pro vyčistění tzv. šedé odpadní vody z domácnosti (z kuchyně a koupelny). Používá se také občas jako rostlina, která díky svým hlubokým kořenům a hustým oddenkům dokáže zpevnit nestálé břehy u vodních toků. V okrasném zahradnictví se pěstuje její bíle [[Variegace|panašovaný]] [[kultivar]] ''Phalaris arundinacea'' var. ''picta''. Semena slouží jako [[krmivo]] pro zrnozobé ptáky.<ref name = botanika/><ref> {{Citace elektronické monografie | příjmení = Novák | jméno = Jan | titul = Výhřevnosti paliv | url = http://www.jergym.hiedu.cz/~canovm/termoche/termoche/vyh.htm | datum aktualizace = 13.10.2000 | datum přístupu = 20.01.2012 | vydavatel = Topinfo s. r. o, Praha | jazyk = cs}} </ref><ref> {{Citace elektronické monografie | titul = Chrastice rákosovitá | url = http://biom.cz/cz/odborne-clanky/chrastice-rakosovita | datum aktualizace = 31.07.2011 | datum přístupu = 20.01.2012 | vydavatel = CZ BIOM, České sdružení pro biomasu, Praha | jazyk = cs}} </ref>
Chrastice rákosovitá obsahuje [[halucinogen]]ní [[DMT]], ten způsobuje relativně krátkodobou [[Otrava|intoxikaci]] projevující se intenzivními [[vizualizace|vizuálními]] [[halucinace]]mi. Dalšími projevy jsou záškuby [[sval]]stva, mírné [[křeč]]e a omezení svalové koordinace, případně následná nevolnost a neklidný spánek.<ref name = botanika/><ref> {{Citace elektronické monografie | titul = Encyklopedie psychotropních rostlin: Chrastice rákosovitá | url = http://www.biotox.cz/enpsyro/pj3rphl.html | datum přístupu = 20.01.2012 | vydavatel = Pavel Krmenčík, BIOTOX.CZ | jazyk = cs}} </ref> Kvůli obsahu [[DMT]] se [[nařízení vlády|nařízením vlády]] č. 455/2009 Sb.[http://www.policie.cz/soubor/narizeni-rostliny-a-houby.aspx] dostala chrastice rákosovitá od 1. 1. 2010 v [[Trestní zákoník (Česko, 2009)|trestním zákoníku]] do skupiny rostlin, jejichž pěstování je trestné (obdobně jako [[konopí seté]]). Protože se rostlina vyskytuje na rozsáhlé části území [[Česko]] téměř běžně a připravuje se pěstování ve velkém pro energetické účely, byla aplikace této [[zákon|legislativy]] v praxi problematická. Proto bylo původní ustanovení nařízením vlády č. 3/2012 Sb. s účinností od 5. 1. 2012 novelizováno a pěstování chrastice rákosovité není dále omezeno. Novelizované znění nařízení č. 455/2009 Sb. zde: [http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/701/.cmd/ad/.c/313/.ce/10821/.p/8411/_s.155/701?PC_8411_number1=455/2009&PC_8411_l=455/2009&PC_8411_ps=10].
== Odkazy ==
| |||