Chlorofyl: Porovnání verzí

'''Chlorofyl v průběhu [[fotosyntéza|fotosyntézy]]''' absorbuje [[Sluneční energie|energii]] [[světlo|světelného]] [[záření]] a používá ji k [[Chemická syntéza|syntéze]] [[Sacharidysacharidy|sacharidů]] z [[oxid uhličitý|oxidu uhličitého]] a vody. Působení chlorofylu představuje první krok [[fotosyntéza|fotosyntézy]], kdy působí jako transformátory světelných [[kvantum|kvant]] na biologicky zpracovatelnou formu tím, že je schopný ji převést na [[makroergní sloučeninasloučeniny|makroergní]] [[chemická vazba|chemickou vazbu]]. Tím je uvedená reakce zdrojem [[chemická energie|energie]] pro všechny další [[biochemie|biochemické]] a biologické reakce na této planetě.

Chlorofyl patří k [[fotosyntetický pigment|fotosyntetickým pigmentům]] spolu s  [[fykobilinfykobiliny]]y a [[karotenoidy]], které však mají jinou [[barva|barvu]] a absorbují energii z odlišné části viditelného světelného [[Elektromagnetické spektrum|spektra]]. Chlorofyl je zelený, protože absorbuje modrou a červenou část světelného spektra a ostatní odráží. Tím se nám jeví jako zelený a udává tak základní barvu všem fotosyntetizujícím rostlinám.

'''Chemicky''' se řadí mezi [[porfyrinporfyriny]]y obsahující [[hořčík]]. Jsou známy chlorofyly: ''a'', ''b'', ''c'', ''d,'' a ''e,''<ref name="e">{{Citace sborníku

}}</ref> a příbuzné [[bakteriochlorofyl]]y (vyskytující se v bakteriích mimo sinic) ''a'', ''b'', ''c'', ''d'', ''e,'' a ''g''.

Molekuly chlorofylu jsouse nacházejí na [[thylakoid]]ních [[membránabuněčná (buňka)membrána|membránách]], které '''jsou u rostlin umístěné v &nbsp;[[chloroplast]]ech''', kde s &nbsp;[[bílkovina]]mi a dalšími pigmenty tvoří základ [[fotosystém I|fotosystému &nbsp;I]] a [[fotosystém II|II]].

Biosyntéza začíná připojením [[kyselina glutamová|glutamátu]] na [[tRNA]]. Vzniklá glutamyl-tRNA může být použita jak pro syntézu [[Bílkovina|proteinů]], tak dále při syntéze chlorofylů. Glutamyl-tRNA se přeměňuje na glutamyl-1-semialdehyd, ten na [[kyselina 5-aminolevulová|kyselinu 5-aminolevulovou]] a ta v &nbsp;[[porfobilinogen]]. Porfobilinogen je už cyklický a obsahuje [[pyrrol|pyrolové]]ové jádro. Čtyři porfobilinogeny formují protoporfyrin IX, který obsahuje [[porfyriny|porfyrin]]. Do něj je buď [[enzym]]em [[Fe chelatáza|Fe chelatasou]] zabudováno [[železo]] a vzniká [[hem]], z &nbsp;něhož lze získat [[cytochrom]] či [[fytochrom]], nebo [[Mg chelatáza|Mg chelatasou]] zabudován [[hořčík]] a vzniká [[protochlorofylid a|protochlorofylid&nbsp;a]]. Ten je [[fotochemická reakce|fotochemickou reakcí]] za spotřeby dvou [[foton]]ů a jednoho [[nikotinamidadenindinukleotidfosfát|NADPH]] změněn reduktasou na chlorofylid &nbsp;a. Připojením [[fytol]]u pak vzniká chlorofyl &nbsp;a, jehož [[Redoxníredoxní reakce|oxidací]] získámevzniká chlorofyl &nbsp;b.

Fotochemická reakce při vzniku chlorofylidu &nbsp;a je příčinou neschopnosti rostlin tvořit chlorofyl ve tmě a důvodem blednutí [[etiolizace|etiolovaných rostlin]]. To se beze zbytku týká rostlin [[nahosemenné|nahosemenných]], rostliny [[krytosemenné]] umí tvořit chlorofyl v &nbsp;malé míře i ve tmě.

* [[Bakteriochlorofyl]] – chlorofyl vyskytující se v &nbsp;[[bakterie|bakteriích]]