Verze z 5. 10. 2017, 12:20 editovat JAnDbot (diskuse \| příspěvky) Roboti 1 716 378 editací m Robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 10. 12. 2017, 22:37 editovat zrušit editaci Dobroš (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 25 843 editací opravy a doplňky Přejít na další porovnání →
Řádek 1: [[Soubor:Bibeloty.jpg\|náhled\|Starožitnosti: sklo a porcelán]] '''Starožitnosti''' nebo '''antikvity''' jsou sběratelsky zajímavé předměty z oborů uměleckých řemeselnebo průmyslového designu, které se už delší dobu nevyrábějí ani nepoužívají, a jsou tedy poměrně vzácné. Obvykle bývají tzhotovené ručně, nebo vyrobené av manuakturách z přírodních materiálů, často i umělecky a historicky cenné. ~~Někdy~~V památkovém zákoně se pro ~~starožitnost~~starožitnosti stanovuje minimální stáří ~~(například~~ 50 let), vzhledem k rychlým změnám technologií a sorimentu výroby i módy se však tato hranice stále snižuje. == ~~Typické~~Obory starožitnosti == V českých zemích, stejně jako ve světovém sběratelství, se za starožitnosti považují: * obrazy a malované miniatury všech technik ~~V českém prostředí se za starožitnosti nejčastěji považuje:~~ * sochy kamenné, kovové i dřevořezby * slohový i lidový [[nábytek]] * sklo a [[porcelán]] * nádobí a příbory z drahých kovů, ale i z bronzu, mosazi či cínu * ozdobné předměty ze dřeva, z kovu a jiných materiálů * rituální náboženské předměty liturgické i kultovní * [[hodiny]] a [[hodinky]] * [[šperk]]y, skleněná a kovová bižuterie * galanterie * [[mince]] * [[mince]], medaile, řády, vyznamenání, plakety a odznaky * textilie a koberce▼ * oděvy, klobouky i obuv ▲* tkané textilie, výšivky a koberce * stará grafika, tisky, knihy a bibliofilie * staré řemeslnické, zemědělské i kuchyňské nářadí a náčiní * staré stroje a ~~další.~~přístroje * stará pouzdra a obaly ~~Naproti tomu staré knihy, grafika, obrazy a sochy známějších umělců se v Česku mezi starožitnosti obvykle nepočítají.~~ == Sběratelství a obchod == [[Soubor:Bamberg Antiquitätengeschäft 1.jpg\|náhled\|Obchod se starožitnostmi v Bambergu]] == Historie == Sběratelský zájem o starožitnosti se datuje do antiky, velký rozvoj zaznamenal v obdoí renesance jednak ve společnosti bohatých mecenáčů, ale také v kruzích vzdělanců. kabinety kuriozit a staroitností pokračovaly ve svém rozvoji také v období baroka a zejména v osvícenství. Během 19. století s rozšiřováním bezcenné průmyslové výroby obliba rukodělných starožitností stále rostla a s ní i jejich ceny. V obchodě se starožitnostmi se rozlišují předměty nejvyšší („muzejní“ nebo „galerijní“) kvality, starožitnosti s uměleckou a historickou cenou a konečně ostatní sběratelsky zajímavé předměty, jaké se často prodávají i ve vetešnictví nebo na bleším trhu. == Současnost == Sběratelský zájem o starožitnosti od 19. století stále roste a s ním i jejich ceny. V obchodě se starožitnostmi se rozlišují předměty nejvyšší („muzejní“ nebo „galerijní“) kvality, starožitnosti s uměleckou a historickou cenou a konečně ostatní sběratelsky zajímavé předměty, jaké lze často najít i ve vetešnictví. S nejlepšími starožitnostmi se obchoduje i mezinárodně, zejména na [[Dražba\|aukcích]], vývoz cenných starožitností je však v mnoha zemích (včetně ČR) omezen celními předpisy. Starožitníci jsou ke své profesi školeni v Rudolinské akademii, odborné starožitnické škole se sídlem v Praze. České starožitnické obchody sdružuje Asociace starožitníků, která sběratelům poskytuje bezplatnou poradnu a pořádá pravidelně dvakrát ročně Veletrhy starožitností. S nejlepšími starožitnostmi se obchoduje celostátně, mezistátně, zejména na [[Dražba\|aukcích]]. K nejvýznamnějím aukčním síním v České republice patří European Arts, Galerie Kodl, Vltavín, Brandl, Aukční dům Sýpka, Galerie Dolmen, 1.Art Consulting Brno-Prague, Aukní dům Zezula a další. V České republice mají své zastoupení také evropské aukční síně jako Dorotheum, Christie's nebo Sotheby's, které poskytují bezplatnou službu oceňování starožitností. Některá starožitnictví působí pouze formou internetovou, například e-starožitnosti. ~~Cennější starožitné předměty se odborně restaurují (obnovují) a také napodobují, zejména starý nábytek, porcelán a koberce.~~ == Vývoz starožitností == Česká republika je vhodným prostředím pro nelegální získávání starožitností a je zde velmi rozšířené [[vykrádání kostelů]].{{chybí zdroj}}▼ Vývoz cenných starožitností je ve většině zemí světa (včetně ČR) omezen celními předpisy. Vývozní povolení vydávají odborné národní instituce, jako Národní galerie v Praze, Národní památkový ústav (generální ředitelství) v Praze 1, Uměleckoprůmyslové muzeum v Praze, Vojenský historistický ústav, Náprstkovo muzeum aj. Starožitné předměty se odborně restaurují (obnovují) nebo konzervují. Restaurování obrazů a soch podléhá předpisům, smějí je vykonávat pouze vysokoškolsky školení restaurátoři s licencí Ministerstva kultury ČR, jsou povinni provádět všestranný průzkum, fotografickou a textovou dokumentaci, předat ji majiteli díla a archivovat. také pro všechny obory uměleckých řemesel jsou evidováni odborně školení restaurátoři. ▲Česká republika jenechvalně ~~vhodným~~proslula ~~prostředím~~nelegálním ~~pro nelegální získávání~~prodejem starožitností, ~~a je zde velmi~~např. ~~rozšířené~~z [[vykrádání kostelů]].{{chybí zdroj}} == Literatura == * Časopisy: Ars Antique Sběratelské noviny * Hidde Halbertsma: ''Encyklopedie starožitností'', Rebo, Čestlice 2000, ISBN 80-7234-121-9 * Albert Jackson: ''Starožitnosti – ošetřování a opravy'', Slovart, Bratislava 1994, ISBN 80-7145-090-1

Starožitnosti: Porovnání verzí