Dohalští z Dohalic: Porovnání verzí

Nejstarší zmínka pochází z roku 1395 a vyskytuje se v ní Bořek z [[Dohalice|Dohalic]], vesnice nedaleko [[Hradec Králové|Hradce Králové]]. S týmž příjmením vyskytuje se pak Václav, Tluksa (1437), Prokop (1440-60) a Jan, kteří pomáhali straně Poděbradské, a Jarek (1453-84). Posloupnost rodu se však odvozuje od Bořka, který od r.roku 1497 kupoval rozličné statky a r.roku 1512 koupil [[Mokrovousy]]. Bořkův syn Václav starší se stal hejtmanem hradeckého kraje. Do konce 16. století se rozvětvili do mnoha linií.

Na Moravě přichází 1594 Bořek Dohalský z Dohalic na svobnémsvobodném dvoře ve Třěnici. Na svobodném dvoře v Budkovicích byla 1614 Markéta Bořkovna (asi z Dohalic). Tvrz v Nosislavi dědila po bratru Jiříkovi. Alžběta Bořkovna Dohalská z Dohalic – druhá manželka janaJana Oujezdeckého z Morašic. Přišla na plumlovské panství někdy po 1579 (úmrtí první ženy Anny Ostromířské z Rokytníka) do roku 1602, kdy umírá. V Plumlovském [[Kostel Nejsvětější trojice (Plumlov)|kostele nejsvětějšíNejsvětější trojice]] má mramorový náhrobek s šestierbovním vývodem.

Václava Vratislava roku [[1726]] povýšili do panského stavu a v roce [[1729]] do hraběcího stavu. Císařský rada Jan Kryštof spolupracoval s [[Bavorsko|bavorským]] [[kurfiřt]]em [[Karel VII. Bavorský|Karlem Albrechtem]] při okupaci Čech, císařovna [[Marie Terezie]] na něj kvůli tomu zanevřela, později mu odpustila a povýšila do hraběcího stavu.