Jezero: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m Robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy
Jarka D (diskuse | příspěvky)
m Gramatika, sazba.
Řádek 2:
 
[[Soubor:Bariloche- Argentina2.jpg|náhled|Jezero v Bariloche ([[Argentina]])]]
'''Jezero''' je [[vodní nádrž]], která je napájena [[povrchová voda|povrchovou]], [[srážky|srážkovou]], popř. [[podzemní voda|podzemní vodou]] a není součástí [[světový oceán|světového oceánu]]. Celosvětově zaujímají jezera 1,8 % povrchu pevniny. Celkový objem se odhaduje na 180 tisíc&nbsp;000 kubických kilometrů.<ref>http://phys.org/news/2016-12-global-database-scientists-track-role.html - New global database will help scientists track role of lakes in Earth's ecology</ref> Některá velká [[bezodtoké jezero|bezodtoká jezera]] se nazývají „vnitrozemskými moři“, zejména pokud obsahují slanou vodu (např. [[Kaspické moře]], [[Mrtvé moře]], [[Saltonské moře]]). Zkoumáním jezer se zabývá věda zvaná [[limnologie]].
 
Jezera mohou být přirozeného nebo [[antropogenní jezero|umělého původu]]. V [[čeština|češtině]] je slovo ''jezero'' součástí pojmenování jen několika [[přehradní nádrž|přehradních nádrží]] (např. [[Ivanské jezero]]) a [[rybník]]ů (např. [[Máchovo jezero]]). Jezero, nebo nádrže napodobující jezera,jezero jsouse takévyužívají používánytaké jako prvek [[zahradní architektura|zahradní architektury]] v [[Sadovnická tvorba|sadovnické tvorbě]].
 
== Klasifikace jezer ==
Řádek 25:
* [[krasové jezero|krasová]]
* [[organogenní jezero|organogenní]]
* [[antropogenní jezero|antropogenní]] (např. [[písník]]y, zatopené [[lom]]y atd.)
 
Jezera mají často kombinovaný původ, např. tektonicko-ledovcový ([[Ladožské jezero]]), tektonicko-krasový ([[Skadarské jezero]]), kdy se na vzniku a tvarování jezerní pánve podílí více různých geomorfologických pochodů.
 
=== Podle jejich přítoků a odtoků ===
* průtočná jezera, tj. jezera s přítoky a alespoň jedním odtokem – např. [[Ladožské jezero]]
* bezpřítoková jezera (jsou napájena pouze podzemní a dešťovou vodou)
* bezodtoková jezera (mají pouze přítoky) – např. [[Aralské jezero]]
Řádek 37:
== Zajímavosti ==
[[Soubor:Caspian Sea from orbit.jpg|náhled|Kaspické moře]]
* [[Nejhlubší jezera světa|nejhlubšíNejhlubší jezero]] je [[Bajkal]].
* největšímNejvětším jezerem je reliktní jezero [[Kaspické moře]], a to jak [[Největší jezera světa podle rozlohy|podle rozlohy]], tak i [[Největší jezera světa podle objemu|podle objemu]].
* nejvyššíNejvyšší [[mořská vlna|vlny]] se tvoří na [[Velká jezera|Velkých jezerech]] v [[Severní Amerika|Severní Americe]], kde mohou dosáhnout až výšky 6 metrů.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Kössl
| jméno = Roman
| příjmení2 = Chábera
| jméno2 = Stanislav
| titul = Základy fyzické geografie : přehled hydrogeografie
| vydavatel = Jihočeská univerzita
| místo = České Budějovice
Řádek 53:
| jazyk =
}}</ref>
* největšíNejvětší vliv [[slapové síly|slapových sil]] lze pozorovat u [[Michiganské jezero|Michiganského jezera]] v [[Spojené státy americké|USA]], kde dochází ke vzdutí hladiny až o 7&nbsp;[[centimetr|cm]].<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Kössl
| jméno = Roman
Řádek 73:
 
== Literatura ==
* JANSKÝ, Bohumír; JanskýŠOBR, Miroslav Šobr a kolektiv:kol. ''Jezera České republiky''. Praha: Přírodovědecká fakulta UK Praha, Katedra fyzické geografie a geoekologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze, Praha2003. 2003,216 s. ISBN 80-86561-05-4.
 
* Bohumír Janský, Miroslav Šobr a kolektiv: ''Jezera České republiky'', Katedra fyzické geografie a geoekologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze, Praha 2003, ISBN 80-86561-05-4
 
== Související články ==