Nobelova cena za fyziologii a lékařství: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m Jvs přesunul stránku Nobelova cena za fyziologii a lékařství na Nobelova cena za fyziologii nebo lékařství s výměnou přesměrování: Dle neoponovaného návrhu z 18. 10. 2017
úpravy po přesunu
Řádek 1:
{{Přesunout|Nobelova cena za fyziologii nebo lékařství|komentář = wikipedie by neměla podporovat rozšířené omyly pod pláštíkem „očekávatelného názvu“}}
{{Infobox - cena
| jméno = Nobelova cena<br />za fyziologii anebo lékařství
| aktuální ročník =
| obrázek = NobelP2.png
Řádek 28 ⟶ 27:
| název ceny =
| následující ročník =
| seznam nositelů = [[Seznam nositelů Nobelovy ceny za fyziologii anebo lékařství|Seznam nositelů Nobelovy ceny]]
}}
'''Nobelova cena za fyziologii anebo lékařství''' ({{Vjazyce|sv}} {{Cizojazyčně|sv|''Nobelpriset i fysiologi eller medicin''}}, doslova '''Nobelova cena za fyziologii nebo lékařství'''<ref group="p">Oficiální název ceny zní v doslovném překladu „Nobelova cena za fyziologii nebo lékařství“. V&nbsp;českojazyčném prostředí se vžil i&nbsp;méně přesný překlad obsahující spojku „a“ namísto „nebo“, a to ve formě „Nobelova cena za fyziologii a&nbsp;lékařství (medicínu)“.</ref>) spravovaná [[Nobelova nadace|Nobelovou nadací]], je každoročně udělované ocenění za významné objevy na poli věd o životě a [[lékařství]]. Představuje jednu z pěti Nobelových cen vzešlých ze závěti [[Švédsko|švédského]] [[chemik]]a a [[vynálezce]] [[dynamit]]u [[Alfred Nobel|Alfreda Nobela]], sepsané v listopadu 1895. Nobel se zajímal o experimentální [[fyziologie|fyziologii]] a měl v úmyslu založit cenu podporující rozvoj vědeckých objevů pocházejících z [[laboratoř]]í. Laureáti přijímají Nobelovu cenu vždy 10.&nbsp;prosince, jako připomínku dne zakladatelova úmrtí. Vedle medaile, která na [[avers a revers|líci]] vyobrazuje Nobelův profil – shodně jako u medailí za [[Nobelova cena za fyziku|fyziku]], [[Nobelova cena za chemii|chemii]] a [[Nobelova cena za literaturu|literaturu]] –, je součástí ceny diplom a [[certifikát]] na peněžní obnos.
Mezi lety 1901 až 2016 Nobelovu cenu za fyziologii anebo lékařství obdrželo 211 osob, z toho 199 mužů a 12 žen. Průměrný věk laureátů činil 58 let. Prvním oceněným se v&nbsp;roce&nbsp;1901 stal německý fyziolog [[Emil Adolf von Behring]] za „práce o léčení [[krevní plazma|sérem]] a zvláště za použití séra proti [[záškrt]]u“. První ženskou nositelkou se&nbsp;roku&nbsp;1947 stala [[Praha|pražská]] rodačka [[Gerty Coriová]] (spolu s manželem Corim) za objasnění „katalytické přeměny [[glykogen]]u“ známé jako [[Coriho cyklus]]. <!-- Uvádí se pouze aktuální vítězové --> V&nbsp;roce&nbsp;2016 putovala cena do rukou japonského buněčného biologa [[Jošinori Ósumi|Jošinoriho Ósumiho]] „za objevy mechanismů [[autofagie]]“.<ref>
{{Citace elektronické monografie
| url = https://www.nobelprize.org/nobel_prizes/medicine/laureates/2016/press.html
Řádek 56 ⟶ 55:
Významnou roli měl pro Nobela fakt, že cena bude udělována „''za objev''“ a také se zdůvodněním „''za největší přínos lidstvu''“.<ref name="Lindsten"/>
 
[[Soubor:Nobelprize Award Ceremony 2010.jpg|náhled|vlevo|Ceremoniál udílení cen ve stockholmském koncertním sále, 2010]]Podle pravidel závěti z&nbsp;listopadu 1895 mají právo nominace pouze kvalifikované osoby – [[vědec|vědci]]. Způsobilí k takovému úkonu jsou stálí členové – švédští a zahraniční členové [[Královská švédská akademie věd|Královské akademie věd]] (lékařské sekce),<ref name="av cr"/> [[profesor|univerzitní profesoři]] [[lékařství]] ve [[Švédsko|Švédsku]], [[Dánsko|Dánsku]], [[Norsko|Norsku]], [[Island]]u a [[Finsko|Finsku]], dále pak profesoři vybraných zahraničních univerzit a výzkumných pracovišť. Právo navrhovat kandidáty mají také bývalí [[Seznam nositelů Nobelovy ceny za fyziologii anebo lékařství|laureáti Nobelovy ceny]].<ref>{{cite book|last=Foundation Books National Council of Science|first=|title=Nobel Prize Winners in Pictures|url=http://books.google.com/?id=_K2RaFgFPCUC&printsec=frontcover&dq=Nobel+prize&q|year=2005|publisher=Foundation Books|isbn=81-7596-245-3|page=viii|unused_data=foundation}}</ref>
 
Do roku&nbsp;1977 rozhodovali o nositelích všichni profesoři [[institut Karolinska|Karolinského institutu]] společně. Daný rok změna švédských zákonů vedla Institut k nutnosti přijetí dokumentů, jež měly zvýšit veřejný charakter ceny. Následkem toho vznikl právně nezávislý orgán obhospodařující ocenění – Nobelovo shromáždění. To je složeno z padesáti profesorů Karolinska Institutet, kteří každý rok volí pětičlenný Nobelův výbor (komitét) s úkolem zhodnotit nominace. Shromáždění dále volí sekretáře, jenž má na starost organizaci, a nakonec také vybírá deset pomocných členů, kteří se s výborem podílí na hodnocení nominovaných. Všechny nominace jsou komitétem rozděleny do šesti skupin: anatomie a histologie, všeobecná biologie, fyziologie a fyziologická chemie, patologie a patologická anatomie, lékařství, chirurgie a terapie, bakteriologie, etiologie a hygiena a imunologie.<ref name="av cr"/> V&nbsp;roce 1968 bylo přijato opatření, podle něhož se nesmí o cenu v jednom roce rozdělit více než tři osoby.<ref name="Levinovitz17">{{cite book|author=Levinovitz, Agneta Wallin|year=2001|page=s. 17|title=}}</ref>
Řádek 67 ⟶ 66:
 
== Obsah ceny ==
Laureát Nobelovy ceny za fyziologii anebo lékařství získává [[zlato]]u [[medaile|medaili]], diplom obsahující zdůvodnění a finanční obnos.<ref>{{Citace elektronické monografie|autor=Tom Rivers |datum vydání=10 December 2009 |url=http://www1.voanews.com/english/news/europe/2009-Nobel-Laureates-Receive-Their-Honors-78989292.html|titul=2009 Nobel Laureates Receive Their Honors &#124; Europe&#124; English |vydavatel=.voanews.com|datum přístupu=15 January 2010}}</ref> K&nbsp;předání dochází na slavnostním ceremoniálu, po němž následuje banket.
 
=== Medaile ===
Řádek 108 ⟶ 107:
 
== Laureáti ==
{{Podrobně|Seznam nositelů Nobelovy ceny za fyziologii anebo lékařství}}
Prvním oceněným v oboru fyziologie nebolékařství se v&nbsp;roce&nbsp;1901 stal německý fyziolog
[[Emil Adolf von Behring]],<ref name="Feldman242">{{cite book|author=Feldman, Burton|year=2001|page=s. 242|title=}}</ref> který „objevil léčbu [[krevní plazma|sérem]] a použil jej proti [[záškrt]]u. Otevřel tak novou cestu lékařské vědě a lékařům dal úspěšnou zbraň v boji proti nemoci a smrti“.<ref>{{Citace elektronické monografie|url=http://nobelprize.org/nobel_prizes/medicine/laureates/1901/index.html|titul=The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1901 Emil von Behring|vydavatel=Nobelprize.org|datum přístupu=1 July 2010}}</ref><ref name="Behring">{{Citace elektronické monografie|url=http://nobelprize.org/nobel_prizes/medicine/articles/behring/index.html|url=http://web.archive.org/web/20080513155541/http://nobelprize.org/nobel_prizes/medicine/articles/behring/index.html|archivedate=13 May 2008|titul=Emil von Behring: The Founder of Serum Therapy|vydavatel=Nobelprize.org|datum přístupu=1 July 2010}}</ref> V&nbsp;roce 1902 cena směřovala do rukou britského [[bakteriologie|bakteriologa]] [[Ronald Ross|Ronalda Rosse]] „za jeho práce o [[Malárie|malárii]], kterou prokázal jak vzniká nemoc v organismu, a tím položil základní kámen pro její úspěšný výzkum a léčbu“.<ref>{{Citace elektronické monografie|url=http://nobelprize.org/nobel_prizes/medicine/laureates/1902/index.html|titul=The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1902 Ronald Ross|vydavatel=Nobelprize.org|datum přístupu=20 June 2010}}</ref> Objevil, že přenašečem malárie je [[Komárovití|komár]] (rodu Anopheles) a neúnavně pracoval na preventivních opatření nemoci v celosvětovém měřítku.<ref>{{Citace elektronické monografie|url=http://www.britannica.com/EBchecked/topic/510100/Sir-Ronald-Ross|titul=Sir Ronald Ross|vydavatel=Encyclopædia Britannica|datum přístupu=20 June 2010}}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie|url=http://nobelprize.org/nobel_prizes/medicine/laureates/1902/ross-bio.html|titul=The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1902 Ronald Ross|vydavatel=Nobelprize.org|datum přístupu=21 June 2010}}</ref> Roku&nbsp;1903 obdržel ocenění dánský [[lékař]] [[Niels Ryberg Finsen]], „za přístup k léčení nemocí, zvláště [[lupus vulgaris]], pomocí [[fototerapie|koncentrovaných světelných paprsků]], čímž ukázal novou cestu lékařské vědě“.<ref>{{Citace elektronické monografie|url=http://nobelprize.org/nobel_prizes/medicine/laureates/1903/index.html|titul=The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1903 Niels Ryberg Finsen|vydavatel=Nobelprize.org|datum přístupu=1 July 2010}}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie|url=http://nobelprize.org/nobel_prizes/medicine/laureates/1903/press.html|titul=The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1903 Niels Ryberg Finsen - Award Ceremony Speech|vydavatel=Nobelprize.org|datum přístupu=1 July 2010}}</ref> Zemřel necelý rok po udělení ceny ve čtyřiceti třech letech.<ref name="finsen">{{Citace elektronické monografie|url=http://nobelprize.org/nobel_prizes/medicine/laureates/1903/finsen-bio.html|titul=The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1903 Niels Ryberg Finsen - Biography|vydavatel=Nobelprize.org|datum přístupu=21 June 2010}}</ref> [[Ruské impérium|Ruský]] fyziolog [[Ivan Petrovič Pavlov]], jehož výzkum Nobel oceňoval a podporoval, převzal cenu roku 1904 jako uznání „za práce v oboru fyziologie [[trávení]]“.<ref>{{Citace elektronické monografie|url=http://nobelprize.org/nobel_prizes/medicine/laureates/1904/index.html|titul=The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1904 Ivan Pavlov|vydavatel=Nobelprize.org|datum přístupu=16 June 2010}}</ref>
Řádek 118 ⟶ 117:
| datum přístupu =28 July 2007
| vydavatel = Nobel Foundation
}}</ref> ]]Někteří z laureátů prováděli výzkum na širokém poli věd o&nbsp;životě, kterým vymezovali hranice, co lze ještě zahrnout pod deštník fyziologie nebo lékařství. V&nbsp;roce 1973 tak cenu získali [[zoologie|zoologové]] [[Nikolaas Tinbergen]], [[Konrad Lorenz]] a [[Karl von Frisch]] „za objevy organizace a vyvolání individuálního a sociálního vzorového chování“. Jednalo se o výzkum vzorců chování zvířat, za nějž by byla očekávanější cena na poli [[Behaviorismus|behaviorálních]] věd, než ve fyziologii či lékařství.<ref name="Levinovitz112"/> Tinbergen vyjádřil podiv nad Nobelovou cenou prohlášením, „''o nekonvenčním rozhodnutí Nobelovy nadace ocenit tento rok cenou za fyziologii anebo lékařství tři muže, kteří byli až do té doby považováni za 'obyčejné diváky zvířat'''“.<ref name="Tinbergen">{{Citace elektronické monografie|url=http://nobelprize.org/nobel_prizes/medicine/laureates/1973/tinbergen-lecture.pdf|titul=Ethology and Stress Diseases|příjmení=Tinbergen|jméno=Nikolaas|datum vydání=12 December 1973|vydavatel=nobelprize.org|datum přístupu=16 June 2010}}</ref>
 
Různí laureáti obdrželi Nobelovu cenu ze širokého spektra výzkumu, který se alespoň do jisté míry dotýkal lékařství či fyziologie. Do roku 2010 tak osm cen putovalo výzkumníkům za objevy [[Buněčná signalizace#Přenos signálu buňkou|signální transdukce]] skrze aktivaci [[G protein]]ů a [[Druhý posel|druhých poslů]]. Třináct cen putovalo vědcům zkoumajícím [[Neurověda|neurobiologické]] téma<ref name="nervesignaling">{{Citace elektronické monografie|url=http://nobelprize.org/nobel_prizes/medicine/nerve_signaling.html|titul=Nobel Prizes in Nerve Signaling|vydavatel=Nobelprize.org|datum přístupu=16 June 2010}}</ref> a třináct oceněných získalo cenu za výzkum [[Metabolismus|intermediárního metabolismu]].<ref>{{Citace elektronické monografie | titul = The Nobel Prize Awarders | vydavatel = Nobelprize.org. | url = http://nobelprize.org/nobel_prizes/medicine/articles/lindsten-ringertz-rev/index.html |datum přístupu=21 November 2008}}</ref> Do roku&nbsp;2014 si 207&nbsp;osob rozdělilo ceny ve 105&nbsp;ročnících.<ref name="factsmedprize">{{Citace elektronické monografie|url=http://nobelprize.org/nobel_prizes/medicine/shortfacts.html|titul=Facts on the Nobel Prize in Physiology or Medicine|vydavatel=Nobelprize.org|datum přístupu=19 June 2010}}</ref><ref name="prizefacts"/> Ženskými laureátkami se staly [[Gerty Coriová]]&nbsp;(1947), [[Rosalyn Yalowová]]&nbsp;(1977), [[Barbara McClintocková]]ová&nbsp;(1983), [[Rita Leviová-Montalciniová]]&nbsp;(1986), [[Gertrude Belle Elionová]]&nbsp;(1988), [[Christiane Nüssleinová-Volhardová]]&nbsp;(1995), [[Linda B. Bucková]]&nbsp;(2004), [[Françoise Barré-Sinoussi]]ová&nbsp;(2008), [[Elizabeth H. Blackburnová]]&nbsp;(2009), [[Carol W. Greiderová]]&nbsp;(2009) a konečně [[May-Britt Moserová]] (2014).<ref>{{Citace elektronické monografie | titul = Women Nobel Laureates | vydavatel = Nobelprize.org. | url = http://nobelprize.org/nobel_prizes/lists/women.html|datum přístupu=21 November 2008}}</ref> Pouze jediná žena Barbara McClintocková získala cenu samostatně „za objev pohyblivých genetických jednotek“ (tzv.&nbsp;skákajících genů).<ref name="factsmedprize"/><ref name="McClintock">{{Citace elektronické monografie|url=http://nobelprize.org/nobel_prizes/medicine/laureates/1983/mcclintock.html|titul=The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1983 Barbara McClintock|vydavatel=Nobelprize.org|datum přístupu=21 June 2010}}</ref> Trojice [[Mario Capecchi]], [[Martin Evans]] a [[Oliver Smithies]] obdržela ocenění v&nbsp;roce&nbsp;2007 „za vytvoření genových modifikací u [[Myš domácí|myší]] použitím [[embryonální kmenová buňka|embryonálních kmenových buněk]]“.<ref>{{Citace elektronické monografie|url=http://nobelprize.org/nobel_prizes/medicine/laureates/2007/index.html|titul=The Nobel Prize in Physiology or Medicine 2007 Mario R. Capecchi, Sir Martin J. Evans, Oliver Smithies|vydavatel=Nobelprize.org|datum přístupu=20 June 2010}}</ref><ref name="Hansson">{{Citace elektronické monografie|url=http://nobelprize.org/nobel_prizes/medicine/laureates/2007/adv.html|titul=The 2007 Nobel Prize in Physiology or Medicine - Advanced Information|příjmení=Hansson|jméno=Göran K|vydavatel=Nobelprize.org|datum přístupu=26 June 2010}}</ref> Do roku 2012 získalo třicet osm laureátů cenu samostatně a podělilo se o&nbsp;ni třicet dva dvojic a třicet tři trojic (maximální počet oceněných).
Řádek 164 ⟶ 163:
=== Související články ===
* [[Nobelova cena]]
* [[Seznam nositelů Nobelovy ceny za fyziologii anebo lékařství]]
 
=== Externí odkazy ===